Nariadenie 65/1930 Sb. platné od 3.6.1930 do 28.4.1948

Sponzorované odkazy:

Nariadenie 65/1930 Sb. platné od 3.6.1930 do 28.4.1948

Vládní nařízení ze dne 23. května 1930 o oprávněných zeměměřičích v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 4 zák. čl. XXXIX/1908 o změně a doplnění zák. čl. VI/1836, X/1836, XII/1836, VII/1840, XXX/1840, XXXI/1840 a LIII/1871 o úpravě majetkových poměrů, zejména o urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemků, a podle §§ 42 a 51 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona):

I. ODDÍL.
Oprávnění zeměměřiči.

§ 1.

Zeměměřiči oprávněnými vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány v zemích Slovenské a Podkarpatoruské podle § 51 katastrálního zákona jsou jen zeměměřiči, kteří jsou svéprávní českoslovenští státní občané a kteří buď:
1. obdrželi takové oprávnění již podle § 3 nař. č. 40/1909 I. M. (uh. sprav.) o zeměměřičích, které jest třeba zaměstnávati při úpravě majetkových poměrů, zvláště při urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemků v mezích zák. čl. XXXIX/1908 nebo
2. obdrželi zeměměřičské oprávnění od zkušební komise zřízené podle § 2, č. 2., a §§ 4 a násl. téhož nařízení do dne 28. října 1928 nebo
3. získali oprávnění civilního geometra podle nařízení státního ministerstva ze dne 11. prosince 1860, č. 36.413, nebo podle nařízení ministerstva veřejných prací ze dne 7. května 1913, č. 77 ř. z., o civilních technicích (civilních inženýrech a civilních geometrech) anebo
4. obdrželi zeměměřičské oprávnění od zkušební komise podle vládního nařízení ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů při úpravě majetkových poměrů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nebo podle tohoto nařízení.

§ 2.

Při jednání o úpravě majetkových poměrů, zvláště při urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemků, lze jako zeměměřiče k technickým pracem přibrati jen ty, kdož jsou oprávněnými zeměměřiči podle tohoto nařízení.

II. ODDÍL.
Udělení zeměměřičského oprávnění; zkušební komise.

§ 3.

(1) Udíleti oprávnění k vykonávání zeměměřických prací podle § 1, č. 4, tohoto nařízení jest příslušná zkušební komise pro udílení zeměměřičského oprávnění u vrchního soudu v Bratislavě.
(2) Komise skládá se z předsedy a jeho náhradníka a 12 členů. Předsedou jest president vrchního soudu v Bratislavě, jeho náhradníkem jeho náměstek. Ostatní členy jmenuje ministr spravedlnosti na dobu pěti let, a to tři soudce v činné službě s praxí z oboru úpravy majetkových poměrů a knihovní, tři členy na návrh profesorských sborů československých vysokých škol technických, dohodnuv se s ministrem školství a národní osvěty, tři z měřičského úřednictva pozemkového katastru nebo z technického odboru státního pozemkového úřadu nebo z úřednictva v oboru zemědělskotechnické služby u zemského úřadu v Bratislavě, kteří jsou prakticky obeznalí s úpravou majetkových poměrů, zejména podle zákonů o urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemků (osazování a parcelování) a o pozemkové reformě, na návrh ministra financí, pokud se týče presidenta státního pozemkového úřadu nebo ministra zemědělství, a tři civilní geometry (oprávněné zeměměřiče) na návrh inženýrské komory pro Československou republiku (pracovní sekce v Bratislavě). Členové komise nechť mají své bydliště v sídle zkušební komise nebo v blízkém okolí.
(3) Ubyl-li by některý člen zkušební komise za funkčního období, jmenuje za něho na zbytek funkčního období ministr spravedlnosti nového člena ze skupiny, které náležel odpadnuvší člen, podle ustanovení druhého odstavce. Členství zaniká kromě uplynutí funkčního období zřeknutím, přestěhováním mimo obvod stanovený v druhém odstavci nebo zbavením členství ministrem spravedlnosti na návrh předsedy komise pro propuštění z úřadu, pozbytí volitelnosti do obce nebo z jiných závažných důvodů.
(4) Komise zůstává v činnosti až do ustanovení nové komise. Rovněž komise ustavená podle vl. nař. č. 148/1922 Sb. z. a n. zůstane v činnosti až do ustavení komise podle odstavce 2.

§ 4.

(1) Zeměměřičské oprávnění podle tohoto nařízení může obdržeti bezúhonný svéprávný československý státní občan, a to zpravidla po odborné zkoušce.
(2) Aby byl připuštěn ke zkoušce, musí vykázati:
a) že vykonal odborná studia (§ 5),
b) že byl prakticky zaměstnán zeměměřickými pracemi pod vedením odborníka po předepsanou dobu a stanoveným způsobem (§ 6).

§ 5.

(1) Odborná studia lze vykázati buď

A. po rozumu § 5 nař. č. 40/1909 I. M. (uh. sprav.) tím, že žadatel doloží
1. že může býti považován za diplomovaného inženýra podle nař. č. 22.578/1890 V. K. M. (uh. kultu a vyuč.), o užívání inženýrského titulu, totiž, že obdržel inženýrské absolutorium nebo inženýrský diplom stavebního odboru nejpozději do 28. října 1918 na uherské královské polytechnice Josefově nebo na některé cizozemské technice téže vědecké úrovně, byl-li v tomto případě diplom podle platných pravidel nostrifikován, nebo
2. že jest podle téhož nařízení oprávněn užívati titulu inženýra bez označení „diplomovaný“, t. j. že poslouchal povinné předměty z odboru inženýrského (stavebního) na král. polytechnice Josefově v Budapešti a vykonal s prospěchem ze všech těchto předmětů zkoušky nejpozději do 28. října 1918 anebo
3. že má zeměměřičský diplom udělený týmž ústavem nejpozději v roce 1880, nebo

B. podle § 10 min. nař. č. 77/1913 ř. z., tím, že žadatel předloží doklady o tom, že vykonal odbornou nebo poslední státní zkoušku nebo diplomovou zkoušku nebo že dosáhl doktorátu z oddělení zeměměřičského inženýrství, pokud se týče z bývalého kursu pro vzdělání zeměměřičů (geodetického kursu) nebo z některého jiného odboru na některé vysoké škole technického směru, jehož státní zkoušky obsahují také zkoušky z vyšší geodesie.
(2) Pokud jde o obdobné vzdělání na některé cizozemské vysoké škole stejné úrovně, má závěrečný cizozemský studijní průkaz stejnou platnost jen tehdy, byl-li podle platných předpisů nostrifikován ministerstvem školství a národní osvěty pro Československou republiku.

§ 6.

(1) Praktické zaměstnání (§ 4, odst. 2., písm. b)( vykáže žadatel věrohodnými vysvědčeními, že alespoň po pět let po předepsaných studiích byl trvale pod vedením odborníka zaměstnán zeměměřickými pracemi ve veřejné nebo v soukromé službě nebo v podnicích aneb ústavech, které jsou způsobilé, aby v nich bylo získáno technických znalostí pro obor zeměměřických prací. Za stejnou praxi pokládá se také odborná činnost tohoto druhu po uvedenou dobu na vysokých školách technického směru.
(2) Posudek o započitatelnosti zaměstnání vyžádá si v každém případě předseda zkušební komise od pracovní sekce inženýrské komory pro Československou republiku.

§ 7.

(1) O připuštění ke zkoušce rozhoduje tříčlenná komise, jejíž předsedu a členy určí předseda zkušební komise z jejích členů.
(2) Z rozhodnutí této komise může se žadatel odvolati do 15 dnů k pětičlenné komisi, kterou sestaví předseda zkušební komise pod předsednictvím svým anebo svého náhradníka ze čtyř členů zkušební komise, po jednom z každé skupiny (§ 3, odst. 2.), kteří nebyli účastni v tříčlenné komisi rozhodující o žádosti. Rozhodnutí této pětičlenné komise jest konečné.

§ 8.

(1) Den a místo zkoušky určí předseda komise.
(2) Zkušební komise skládá se z předsedy nebo jeho náhradníka a ze čtyř členů, které povolá předseda po jednom z každé skupiny uvedené v § 3, odst. 2. Zašlo-li by něco některému ustanovenému členu, povolá předseda jiného, pokud možno z téže skupiny. Není-li to již možno, může nastoupiti i jiný člen anebo může býti zkouška vykonána před komisí, skládající se z předsedy a tří členů.
(3) Zkouška koná se ústně a veřejně ve státním jazyku; na žádost může zkušební komise povoliti, aby zkoušený vykonal částečně zkoušku také v menšinovém jazyku užívaném v obvodu, pro který jest ustanovena zkušební komise. Zkouška trvá dvě hodiny pro jednoho kandidáta; konají-li ji současně dva kandidáti, může býti doba zkoušky zkrácena na tři hodiny.
(4) Zkoušeny buďte: právní předpisy o úpravě majetkových poměrů, zejména o urbariálním oddělování, úměrném rozdělování a scelování pozemků, o dělení majetku (osazování a parcelování), pak předpisy knihovního práva a o sestavování knihovních vložek, o pozemkovém katastru a jeho vedení, o katastrálním měření, o vyhotovování geometrických (polohopisných) plánů a o pozemkové reformě, předpisy příslušné části stavebních řádů platných v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, o inženýrské komoře, konečně nauka o národním hospodářství v přehledu a předpisy o organisaci soudů a správních úřadů. U kandidátů, kteří vykonali sice již zkoušku z národního hospodářství na vysoké škole, ale nemohou se vykázati zvláště vysvědčením o zkoušce z agrární politiky na takové škole, omezí se zkouška v tomto bodě na tento předmět. Poslední dva zkušební předměty zkouší se vždy jen ve státním jazyku.
(5) Zkoušku řídí předsedající, který může také sám dávati otázky. Jinak zkouší všichni členové, při čemž určí předsedající pořad a dobu, po kterou, a předmět, který má každý člen hlavně zkoušeti.

§ 9.

(1) O zkoušce nesepisuje se zápis ani se nezapisují otázky, které byly zkoušenému dány, nýbrž se zapíše jen výsledek zkoušky pod běžným řadovým číslem s udáním jména a příjmení, dne a roku narození, zaměstnání, bydliště a jazykových znalostí kandidáta, a místo, kde se hodlá usaditi, do záznamu o zkouškách, ve kterém se uvedou také doklady o odborných studiích a praxi. Členové komise podpíší se při tomto zápisu v záznamu.
(2) Do tohoto záznamu zapíší se také zeměměřičská oprávnění udělená beze zkoušky (§ 12).

§ 10.

(1) O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise ihned po jejím skončení většinou hlasů. Jestli některý člen se zkoušky nezúčastnil (§ 8, odst. 2.) a byla by rovnost hlasů, rozhoduje mínění předsedajícího, který vždy také hlasuje.
(2) Nebyl-li zkoušený uznán způsobilým, nemůže zkoušku před půl rokem opakovati. Opakování zkoušky není omezeno jinak.
(3) Byl-li zkoušený uznán způsobilým, vykoná ihned do rukou předsedy slib tohoto znění: „Slibuji na svou čest a svědomí, že jako oprávněný zeměměřič budu vždy při pracích mně svěřených jednati podle zákona a platných nařízení, pokud se týče podle příkazu soudu, a to nestranně a bez vedlejších ohledů, podle svých odborných znalostí s dobrým svědomím, věrně a přesně hledě ke skutečnému stavu věci.“.

§ 11.

(1) Každý kandidát nechť složí alespoň tři dny přede dnem zkoušky v presidiální kanceláři vrchního soudu v Bratislavě (složním vplatním lístkem poštovního úřadu šekového, který kancelář připojí k usnesení o připuštění ke zkoušce) taxu 495 Kč. Stejný poplatek jest zaplatiti i při opakované zkoušce i při žádosti za zeměměřičské oprávnění beze zkoušky. Složený poplatek propadne, jestli kandidát, neomluviv se důvodně, nepřijde ke zkoušce nebo při ní odstoupí. Kandidátům, kteří své nedostavení se dostatečně omluvili nebo před počátkem zkoušky odstoupili z důvodů hodných zřetele, může býti vrácena polovice zaplaceného poplatku. O tom, je-li omluva dostatečná, rozhodne ihned zkušební komise, sešla-li se již, jinak při nejbližší poradě.
(2) Nesloží-li kandidát poplatek ve lhůtě stanovené v předešlém odstavci, má se za to, že odstupuje od zkoušky nebo od žádosti za udělení oprávnění.
(3) Ze složeného poplatku připadne 45 Kč státní pokladně k úhradě správních a manipulačních výloh. Z úhrnu zbývajících peněz vyplatí se koncem každého roku odměna členům zkušební komise podle počtu případů, při kterých se zúčastnili zkoušky nebo porad za udělení oprávnění neb o připuštění ke zkoušce.

§ 12.

(1) Beze zkoušky mohou obdržeti na žádost zeměměřičské oprávnění:
a) profesoři a docenti na československých vysokých školách technického směru, kteří vyučují zeměměřickým naukám,
b) ti, kteří vykonali zkoušku pro státní stavební, zemědělsko-technickou nebo lesní technickou službu, vyhověli ustanovení § 5, B. a. nebyli propuštěni ze státní služby po kárném řízení, jestli prokáží praxi stanovenou v § 6;
c) ti, kdož vykonali praxi stanovenou v § 6 jako měřičtí úředníci buď u katastrálního měřického úřadu, nebo ve státní stavební službě, u státních drah, u státního pozemkového úřadu nebo jako důstojníci inženýři a vojenští geometři ve vojenském zeměpisném ústavu nebo u jiných vojenských útvarů a ústavů se zeměměřičskou praxí, jestli obdrželi své služební místo na základě svého odborného vzdělání (§ 5) a nepozbyli ho v kárném řízení;
d) ti, kdo sice nevykázali odborné vzdělání podle § 5, ale vykonali alespoň 25 letou praxi jako měřičtí úředníci u katastrálního měřického úřadu a nebyli propuštěni po kárném řízení. O posudku o započitatelnosti praxe pod b) až d) platí ustanovení § 6, odst. 2.
(2) O žádosti za udělení tohoto oprávnění rozhoduje pětičlenná komise, skládající se z předsedy nebo jeho náhradníka a čtyř členů zkušební komise (§ 3, odst. 2.) povolaných předsedou případ od případu podle § 7, odst. 2.

§ 13.

Předseda komise nebo jeho náhradník vydá tomu, kdo vykonal s prospěchem zkoušku nebo komu bylo uděleno oprávnění podle § 12, jakmile vykonal slib (§ 10, odst. 3.) osvědčení tohoto znění:

Jednací číslo ……..

Zeměměřičské oprávnění.

Zkušební komise pro udílení zeměměřičského oprávnění při vrchním soudu
v Bratislavě uděluje p.     v po zkoušce vykonané dne   , – prominuvši mu
zkoušku podle § 12, a), b), c), d) – zeměměřičské oprávnění podle vládního
nařízení ze dne 23. května 1930, č. 65 Sb. z. a n.

Odborná studia byla vykázána podle § 5 A, 1., 2., 3., B.

Oprávněný hodlá se usaditi v …….

Zkušební komise pro udílení zeměměřičského oprávnění při vrchním soudu
v Bratislavě, dne      19   .

Předseda:

Toto osvědčení sepsané ve státním jazyku podpíše předseda komise (jeho náhradník) a dá na ně přitisknouti úřední pečeť vrchního soudu.

§ 14.

(1) O každém uděleném zeměměřičském oprávnění dá předseda komise zpraviti inženýrskou komoru pro Československou republiku (pracovní sekci v Bratislavě) opisem osvědčení.
(2) V měsíci lednu každého roku předloží výkaz o výsledku zkoušek a o udělených oprávněních podle § 12 v minulém roce ministerstvu spravedlnosti.

§ 15.

Zeměměřičské oprávnění zaniká:
1. úmrtím,
2. zřeknutím se,
3. pozbytím státního občanství,
4. odnětím podle platných předpisů,
5. přijetím úřadu, který nelze sloučiti s oprávněním, zejména placeného státního úřadu; to však se nevztahuje na profesory a docenty na vysokých školách technického směru, kteří vyučují praktickým předmětům,
6. dáním pod opatrovnictví.

III. ODDÍL.
O pracích a odpovědnosti oprávněných zeměměřičů při úpravě majetkových poměrů.

§ 16.

(1) Oprávnění zeměměřiči mohou při pracích užíti pomocného personálu, kterého jest třeba k provedení prací jim příslušejících. Jsou však povinni zachovávati veškeré předpisy o tom vydané.
(2) K soudním jednáním mohou, pokud nebyl oprávněný zeměměřič výslovně obeslán, aby osobně přišel, místo něho přijíti a k jednání připouštěni býti jen ti pomocní zeměměřiči, kteří jsou bezúhonní státní občané a mají některou přípravnou způsobilost uvedenou v § 5.
(3) Oprávnění zeměměřiči jsou v plné míře odpovědni za práce pomocných zeměměřičů za ně jednajících. Pomocný zeměměřič může zastupovati oprávněného zeměměřiče jen, pokud to zákon připouští, a prokáže-li zmocnění a jen v mezích tohoto zmocnění.

§ 17.

(1) President každého vrchního soudu dá vésti výkaz o oprávněných zeměměřičích působících v jeho obvodu, jakož i o jejich pracích při úpravě majetkových poměrů, které konají u krajských soudů tohoto obvodu.
(2) K tomu konci krajské soudy, jakmile nabude právní moci usnesení, kterým byla schválena zeměměřičská smlouva, sdělí presidentu vrchního soudu jméno pověřeného oprávněného zeměměřiče a údaje o pracích, které má vykonati.
(3) Za tím účelem je třeba udati:
1. Název katastrálního území, výměru území, které jest třeba upraviti, v hektarech a počet majetkových podílů,
2. druh úpravy majetkových poměrů (všeobecné scelování, úměrné rozdělování a pod.),
3. odměnu ujednanou s oprávněným zeměměřičem, po případě jednotkové ceny,
4. zdali tato věc majetkové úpravy jest nová práce či pokračování v práci nedokončené jiným oprávněným zeměměřičem a v tomto případu, v jakém stavu jest věc.
(4) Podobně jest i o tom uvědomiti presidenta vrchního soudu, že oprávněný zeměměřič skončil práci, zemřel anebo jeho činnost v této věci přestala z jiného důvodu.
(5) Krajské soudy sdělí údaje uvedené v druhém až čtvrtém odstavci také příslušnému katastrálnímu měřickému úřadu pověřenému autentifikačními pracemi.

§ 18.

(1) Povinnosti oprávněných zeměměřičů stanoví zákony a nařízení o úpravě majetkových poměrů, zvláště nařízení o postupu při této úpravě a katastrální zákon a nařízení k němu vydaná. Mimo to zavazují je opatření projednávajícího soudce a soudu vydaná za úpravy a ustanovení obsažená ve sjednané smlouvě.
(2) Oprávněný zeměměřič jest povinen ve všech věcech, ve kterých byl pověřen, vykonati dané mu soudní příkazy a znalecké práce. Vyskytla-li se při tom překážka, jest povinen ji pod vlastní odpovědností ihned oznámiti projednávajícímu soudci nebo soudu. Příkazu, kterého se mu dostane na takové oznámení, jest povinen bezpodmínečně dbáti.

§ 19.

(1) Odměňování oprávněného zeměměřiče určuje smlouva schválená soudem. Odměnu vyplatí soud podle zvláštních nařízení o peněžním hospodářství soudů. Mimo odměnu takto sjednanou nesmí oprávněný zeměměřič přijmouti nižádnou jinou odměnu za úpravu majetkových poměrů ani v penězích ani v podobě jiné výhody.
(2) Každá taková úmluva učiněná o zeměměřických pracích mimo smlouvu schválenou soudem jest neplatná.
(3) Odměnu určenou ve smlouvě nebo její splátky nemůže oprávněný zeměměřič před jejich splatností jinému postoupiti. Ujednání tomu se příčící jsou neplatná.

§ 20.

(1) Zápisky o zaměřování, plány, výpočty, knihovní výpisy a vůbec všecky písemnosti, vztahující se na úpravu majetkových poměrů, jsou od doby, kdy bylo s pracemi počato, úředními spisy a listinami, které jest v kterémkoliv období prací soudu předložiti, kdykoliv to nařídí.
(2) Tyto písemnosti nesmějí býti ani oprávněným zeměměřičem ani jinou osobou na někoho jiného převedeny, nesmějí býti dány do zástavy ani zadrženy, a to ani tehdy, jestli by oprávněný zeměměřič neobdržel své odměny v době určené smlouvou.

§ 21.

(1) Krajský soud příslušný pro úpravu majetkových poměrů může na návrh projednávajícího soudce nebo na stížnost zúčastněných stran, ale vždy vyslechnuv oprávněného zeměměřiče, uložiti mu pořádkový trest, a to písemné napomenutí a v těžších případech peněžitou pokutu do 1000 Kč, jestli porušil smlouvu v nepatrnějším rozsahu, nesplnil soudcovský příkaz, dopustil se nedbalosti nebo nepořádnosti při úředním jednání nebo nevyhotovil práce v určené době.
(2) Je-li třeba, může krajský soud také naříditi, aby práce byly vyhotoveny, změněny anebo v nich bylo pokračováno jiným oprávněným zeměměřičem na útraty vinného nebo přenésti smlouvu na jiného oprávněného zeměměřiče.
(3) Do rozhodnutí krajského soudu podle odstavce prvního, pokud jím byla uložena peněžitá pokuta, nebo podle druhého odstavce může oprávněný zeměměřič podati do 15 dnů rekurs, o kterém rozhodne soud druhé stolice s konečnou platností.
(4) Je-li čin povážlivějšího rázu, oznámí jej krajský soud pracovní sekci inženýrské komory v Bratislavě.

§ 22.

(1) Krajský soud příslušný pro úpravu majetkových poměrů může také na návrh projednávajícího soudce nebo na stížnost stran, ale vždy vyslechnuv pomocného zeměměřiče a, je-li třeba, oprávněného zeměměřiče, jde-li o menší porušení povinností pomocného zeměměřiče, ho písemně napomenouti nebo v těžších případech mu uložiti pořádkový trest peněžité pokuty do 500 Kč anebo při opětování ho i vyloučiti z dalšího vykonávání prací v této věci.
(2) Do rozhodnutí, kterým se mu ukládá peněžitá pokuta nebo pomocný zeměměřič vylučuje z dalších prací, může si pomocný zeměměřič stěžovati do 15 dnů k soudu druhé stolice, který rozhodne s konečnou platností.
(3) Rekurs do usnesení, které vyslovilo vyloučení z dalších prací, nemá odkládacího účinku. Pověřený oprávněný zeměměřič je povinen postarati se ihned o pokračování v pracích.
(4) Při činech povážlivějšího rázu platí ustanovení § 21, odst. 4.

§ 23.

(1)
Za čin povážlivějšího rázu jest zejména považovati, jestli oprávněný zeměměřič
1. za práci, kterou má vykonati podle svého pověření, nebo za to, že ji nevykoná, požaduje nebo přijme dar anebo jinou odměnu, nebo jestli dar aneb odměna za to byly dány nebo přislíbeny s jeho srozuměním třetí osobě,
2. učiní kromě smlouvy soudem schválené jinou smlouvou nebo vedlejší úmluvu o zeměměřičskou odměnu nebo o její předmět,
3. dá do zástavy spisy, plány a písemnosti vztahující se na úpravu majetkových poměrů, které má u sebe,
4. je vinen nedbalostí nebo nepořádností většího stupně,
5. byl již v téže věci dvakráte pořádkovou peněžitou pokutou bez výsledku poháněn k řádnému vykonání prací nebo soudcovského příkazu,
6. vyhotovil práce tak chybně, že při autentifikaci nebo při meritorním posouzení věci ukázaly se zřejmě neupotřebitelnými, není-li tu případu § 221 trestního zákona,
7. přijme zaměstnání při úpravě prací, ač byly podány námitky pro předpojatost, o kterých se dokázalo, že byly odůvodněny,
8. sám anebo s jeho vědomím, srozuměním anebo tím, že to trpěl, jiný v jeho zájmu při volbě oprávněného zeměměřiče zúčastněné častuje, podplácí nebo jim slibuje výhody.
(2) Jestli zeměměřická práce nemohla býti pro závažné technické vady autentifikována a soud z toho důvodu její provedení zrušil anebo připustil opravu podle § 210 nař. č. 30/1909 I. M. (uh. sprav.), zašle soud spisy se svými poznámkami pracovní sekci inženýrské komory v Bratislavě.

§ 24.

(1) Skutečnost způsobující zánik zeměměřičského oprávnění buď oznámena ihned soudu příslušnému pro úpravu majetkových poměrů, u kterého oprávněný zeměměřič konal práce, a buďte spolu učiněna opatření potřebná k zabezpečení prací a úředních listin a spisů, které oprávněný zeměměřič anebo jeho pomocný zeměměřič u sebe má.
(2) Zánik zeměměřičského oprávnění působí, že se zrušují smlouvy učiněné s oprávněným zeměměřičem. Stejně působí, byl-li oprávněný zeměměřič dán pod opatrovnictví nebo byl-li prohlášen konkurs na jeho jmění.
(3) Soud příslušný pro úpravu majetkových poměrů jest povinen ihned učiniti opatření o pokračování v zeměměřických pracích podle předpisů o tom platných a stanoviti pro bývalého oprávněného zeměměřiče po dohodě s katastrálním měřickým úřadem pověřeným autentifikačními pracemi odměny hledě k pracem skutečně vykonaným a k jednotlivým splátkám odměny určeným smlouvou. Do rozhodnutí lze si stěžovat do 15 dnů; o rekursu rozhodne rekursní soud s konečnou platností.

§ 25.

Zřeknutí se oprávnění nezbavuje oprávněného zeměměřiče majetkové odpovědnosti za škody vzniklé z jeho činnosti ani nepřekáží, aby bylo snad zahájeno trestní řízení.

§ 26.

(1) Peněžité pořádkové pokuty podle tohoto nařízení připadají státní pokladně.
(2) Za peněžitou pokutu, která byla uložena pomocnému zeměměřiči, ručí především oprávněný zeměměřič, u kterého byl zaměstnán, tento může však požadovati peníz od pomocného zeměměřiče nebo si jej sraziti z jeho požitků.

§ 27.

(1) Krajský soud nemůže uložiti pořádkový trest těm, které ministerstvo zemědělství vysílá z technického úřednictva k provádění zeměměřických prací. Kárnou pravomoc vykonává tu příslušný kárný úřad.
(2) Jestli by se proti činnosti vyslaného člena technického úřednictva vyskytla nějaká námitka, podá soud o tom zprávu ministerstvu spravedlnosti, aby bylo učiněno opatření o nápravu.

IV. ODDÍL.
Ustanovení o sestavování vložek pozemkových knih.

§ 28.

Ustanovení tohoto nařízení buď přiměřeně užito i při sestavování vložek pozemkových knih, kdykoliv nastane potřeba, děliti parcely neb opraviti jejich hranice, ať pro skutečnou držbu, ať pro knihovní dělení.

V. ODDÍL.
Závěrečná ustanovení.

§ 29.

(1) Toto nařízení nabude účinnosti dnem vyhlášení. Tím dnem pozbývá platnosti vl. nař. č. 148/1922 Sb. z. a méně.
(2) Provésti toto nařízení náleží ministru spravedlnosti v dohodě s ministry financí, veřejných prací, vnitra, zemědělství, národní obrany a školství a národní osvěty.

Udržal v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dostálek v. r.
Dr. Slávik v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Engliš v. r.
Dr. Viškovský v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Czech v. r.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Spina v. r.
Dr. Matoušek v. r.
Bechyně v. r.
Mlčoch v. r.
Dr. Franke v. r.
Dr. Šrámek v. r.