Sponzorované odkazy:

Zákon 177/1927 Sb. platný od 1.1.1928 do 18.2.1941

ZÁKON ze dne 16. prosince 1927 o pozemkovém katastru a jeho vedení. (Katastrální zákon.)

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl.I.

Ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon) nabudou účinnosti dnem 1. ledna 1928.

Čl.II.

Dnem účinnosti katastrálního zákona pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná dne 28. října 1918, vyjímajíc ustanovení, která jsou obsažena v zákonech o scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úpravách pozemkové držby.
Zejména pozbudou platnosti ustanovení tohoto druhu, platná v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Valticku a Vitorazsku, pokud je obsahuje:
zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě pozemkové daně s pozdějšími dodatky;
zákon ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., o evidenci katastru pozemkové daně;
zákon ze dne 12. července 1896, č. 121 ř. z., o revisi katastru pozemkové daně.
Zároveň pozbývají platnosti:
císařský patent ze dne 23. prosince 1817, o dani pozemkové; zákon ze dne 23. května 1883, č. 84 ř. z., o organisaci evidenční služby a o jiných ustanoveních této služby se týkajících;
zákon ze dne 28. prosince 1894, č. 6 ř. z. z r. 1895, o změně čl. II. zákona z 23. května 1883, č. 84 ř. z., týkajícího se osobních požitků evidenčních úředníků;
zákon ze dne 1. ledna 1895, č. 3 ř. z., o sestavení komisí pro revisi katastru pozemkové daně;
císařské nařízení ze dne 1. června 1914, č. 117 ř. z., o změně některých paragrafů zákona č. 83/1883 ř. z.,
a všechna k těmto i k hořejším ustanovením vydaná prováděcí nařízení.
Zároveň pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zejména pokud je obsahuje:
zák. čl. VII/1875, o úpravě pozemkové daně;
zák. čl. XL/1881, o modifikaci některých ustanovení zák. čl. VII/1875, týkajícího se úpravy pozemkové daně;
zák. čl. V/1909, o opravě katastru pozemkové daně a ustanovení procenta pozemkové daně.
Zároveň pozbývá platnosti:
císařský patent ze dne 20. a 31. října 1849 o pozemkové dani; zák. čl. XII/1884, o vyřizování reklamací proti výsledkům nových operátů katastru pozemkové daně;
zák. čl. XXII/1885, o evidenci katastru pozemkové daně;
§§ 32, 33, 34 a 35 zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii,
a všechna k těmto i hořejším ustanovením vydaná prováděcí nařízení.
Zároveň pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná na Hlučínsku, zejména pokud je obsahuje:
zákon ze dne 21. května 1861, str. 253 s. z., o nové úpravě pozemkové daně;
zákon ze dne 7. října 1865, str. 1033 s. z., o zřizování a udržování trigonometrických značek;
zákon ze dne 7. dubna 1869, str. 729 s. z., o zřizování trigonometrických značek;
zákon ze dne 3. června 1874, str. 239 s. z., obsahující doplněk k zákonům ze dne 7. října 1865 a ze dne 7. dubna 1869, o zřizování trigonometrických značek;
zákon ze dne 8. února 1867, str. 185 s. z., o konečném rozvrhu a vybírání pozemkové daně v šesti východních provinciích státu a o stížnostech na přetížení pozemkovou daní;
zákon ze dne 26. června 1875, str. 325 s. z., o opravě pozemkového katastru a pozemkových knih před potvrzením recessů při děleních;
zákon ze dne 15. dubna 1889, str. 99 s. z., o odepsání nebo snížení pozemkové daně pro zátopy;
zákon ze dne 14. července 1893, str. 119 s. z., o zrušení přímých státních daní;
zákon ze dne 14. července 1893, str. 152 s. z., o obecních dávkách;
zákon ze dne 24. května 1901, str. 145 s. z., obsahující doplněk k zákonům ze dne 7. října 1865 a ze dne 7. dubna 1869, o zřizování trigonometrických značek,
a všechna, pruskou vládou k těmto ustanovením vydaná nařízení.
Mimo to pozbývá zároveň platnosti zákon ze dne 17. února 1921, č. 87 Sb. z. a n., o evidenčních poplatcích, a čl. 16 nařízení vlády ze dne 21. dubna 1922, č. 131 Sb. z. a n., pokud jednají o rozvržení správy pozemkového katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mezi státní berní a měřické úřady.

Čl.III.

Částečně se mění:
1. ustanovení čl. I, XV a XVI nařízení vlády ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb., z.a n., o knihovním dělení parcel na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, pokud tento zákon má odchylná ustanovení;
2. ustanovení čl. I císařského nařízení ze dne 1.června 1914, č. 116 ř. z., o dělení katastrálních parcel, pokud tento zákon má odchylná ustanovení.
Zároveň uhasínají všechna oprávnění k vyhotovování geometrických (situačních) plánů, udělená úřadům nebo osobám podle dosud platných ustanovení.
Geometrické (situační) plány, vyhotovené do dne účinnosti tohoto zákona podle dosud platných ustanovení, mohou býti i po tomto dnu podkladem úředního jednání.

Čl.IV.

Tento zákon provede ministr financí, dohodna se, pokud jest toho třeba, s ministry: spravedlnosti, vnitra, zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty.

HLAVA I.
Organisace služby.

§ 1

(1) Vrchní řízení a dohled ke katastrální měřické službě přísluší ministerstvu financí.
(2) Správou pozemkového katastru jsou pověřeny finanční úřady druhé stolice a jim přímo podřízené tyto výkonné úřady katastrální:
a) katastrální měřické úřady pro práce spojené s vedením a obnovováním pozemkového katastru a pro práce vceňovací, vtřiďovací nebo autentifikační v obvodu jednoho nebo více berních okresů, a
b) archivy map katastrálních pro úschovu katastrálních operátů značné ceny a pro práce jim zvlášť přikázané v obvodu finančního úřadu druhé stolice.
(3) Sídla výkonných katastrálních úřadů a obvod jejich působnosti bude stanoven vládním nařízením. Pokud jde o obnovování pozemkového katastru, práce vceňovací, vtřiďovací nebo autentifikační, může ministerstvo financí vyhláškou rozšířiti působnost jednotlivých katastrálních měřických úřadů na obvody dvou i více katastrálních měřických úřadů.

Hlava II.
Pozemkový katastr.
Všeobecná ustanovení.

Co jest pozemkový katastr.
§ 2

(1) Pozemkový katastr je geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v Československé republice.
(2) Katastrální měření a šetření a jejich výsledky (popisy hranic katastrálních území, katastrální mapy a jejich doklady, odhadní, vceňovací a vtřiďovací operáty, jakož i ostatní písemné katastrální operáty a příslušné sbírky listin a pod.), provedené podle dosavadních zákonných ustanovení, zůstávají v platnosti, pokud tento zákon v § 28 nebo v III. nebo IV. hlavě nic jiného nestanoví nebo se z něho jinak nepodává.

Účel pozemkového katastru.
§ 3

(1) Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování veřejných daní a dávek s držbou pozemků spojených, pro zakládání, obnovování nebo doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr.
(2) Z úsporných důvodů budiž pozemkový katastr zakládán a veden tak, aby zároveň byl pomůckou pro práce kartografické, výškopisné, pro technická podnikání, pro účely statistické, hospodářské, pro vědecká bádání, pro ochranu památek nebo pro jiné účely státní správy i občanského života. Podrobný návod o tom vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací a příslušným ústředním úřadem.

Pozemek a parcela.
§ 4

(1) Pozemkem podle tohoto zákona rozumí se část přirozeného povrchu zemského, která jest oddělena od sousedních částí trvale viditelným rozhraničením, hranicí správní nebo držebnostní nebo se od nich liší vzděláváním neb užíváním (§ 21).
(2) Každý pozemek jest v pozemkovém katastru geometricky zobrazen. Takto zobrazený pozemek nazývá se parcelou. Každá parcela jest označena číslem (číslem parcelním).
(3) Plochy uvnitř jedné a téže držby, pokud nejsou památkově cenné a nepřesahují u zahrad a vinic 100 m čtverečních, u ostatních pozemků 1000 m čtverečních, nečiní samostatných parcel, nýbrž připojí se k některé parcele sousední téhož držitele, se kterou svým katastrálním výtěžkem nejlépe se srovnávají. Jestliže by však nastalo tímto připojením zvětšení nebo zmenšení celkového katastrálního výtěžku o více než 10 procent vyznačí se i plochy menší jako samostatné parcely.
(4) Části pozemku knihovně různým vlastníkům připsané nebo různě zatížené nebo v různých veřejných knihách zapsané nebo stavební skupiny nebo jednotlivá stavební místa tvořící, mohou býti výjimečně vyznačeny v pozemkovém katastru jako samostatné parcely.

§ 5

Pro každou parcelu budiž uveden v pozemkovém katastru držitel, výměra, vzdělávání (kultura), jakostní třída a katastrální výtěžek, anebo pro parcelu pozemku bez katastrálního výtěžku (§ 21-B) jeho obecné označení nebo pojmenování; mimo to budiž poznamenána pozemková trať, knihovní vložka, výměra zaplavované plochy (§ 24), použité právo je stavbě (§ 25), u půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) účel, jemuž jest věnována, a památka (přírodní či jiná), na pozemku jsoucí.

Podstatné části pozemkového katastru.
§ 6

(1) Podstatné části pozemkového katastru jsou:
A. Operát měřický, t. j. mapy,
B. operát písemný, t. j. písemné sestavení výsledků šetření,
C. sbírka listin, podle kterých se provádějí zápisy v pozemkovém katastru,
D. úhrnné výkazy, jež obsahují celkové údaje pozemkového katastru pro katastrální území anebo širší finanční obvody.
(2) Vnitřní úprava katastrálních operátů bude stanovena vládním nařízením.

Katastrální území.
§ 7

(1) Pozemkový katastr jest uspořádán podle katastrálních území.
(2) Katastrální území jest souvislé území vhodného tvaru s obvodem místopisně uzavřeným, jež se kryje buď s obcí politickou (místní) nebo jest její součástí. Ve výjimečných případech může jedno katastrální území obsahovati několik obcí politických (místních) téhož berního okresu.
(3) Katastrální území budiž rozděleno na pozemkové trati podle obecného pojmenování skupin pozemků.

Veřejnost pozemkového katastru.
§ 8

(1) Operáty pozemkového katastru jsou veřejné.
(2) Každý může u přítomnosti úředníka, pověřeného dozorem nad katastrálními operáty, nahlédnouti do operátů pozemkového katastru a činiti si poznámky. Může si také vyžádati prosté nebo ověřené opisy, výpisy, otisky nebo snímky s operátu pozemkového katastru za poplatek podle sazby, kterou čas od času stanoví a vyhlásí ministerstvo financí. Mapy, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu nebo u archivu map katastrálních, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny ministerstvu národní obrany pro účely vojenského mapování, a písemné katastrální operáty, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny úřadům, pověřeným scelováním pozemků, k úřední potřebě v jejich sídle. Ministerstvo financí může povoliti ještě další výhody úřadům, úředně oprávněným civilním geometrům anebo stranám při používání pozemkového katastru.
(3) Udělování práva rozmnožovati části pozemkového katastru nebo jejich snímky jest vyhrazeno ministerstvu financí.

Katastrální řízení.
§ 9

(1) Katastrální řízení jest měření nebo místní šetření, prováděné pro založení (§§ 100 až 111) nebo obnovení (§ 28 ) pozemkového katastru. Mimo případ v § 11 uvedený vykonává katastrální řízení komise, jejíž předsedou jest měřičský úředník a členy starosta obce neb jeho náměstek, pokud se týče jiný jeho zástupce podle platných předpisů ustanovený a dva důvěrníci, znalí místních poměrů, z nichž alespoň jeden má býti výkonným zemědělcem, anebo kde se řízení týče ve větší míře lesů, výkonným lesníkem, a které určí obecní (městská) rada za souhlasu měřičského úředníka. K řízení lze přizvati jako další členy komise s poradním hlasem znalce půdy, lesnictví, vinařství, chmelařství, zahradnictví, památek a pod., případně za spolupůsobení úřadů (sborů) k vyslání jich oprávněných. Komise se platně usnáší prostou většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasuje předseda komise. Zeměměřické práce provádí předseda komise (měřičský úředník).
(2) Měřičský úředník oznámí alespoň třicet dní předem obecnímu úřadu obce, ve které bude prováděti katastrální řízení, a obecním úřadům sousedních obcí, kdy bude toto řízení prováděti. Obce jsou povinny, aby vyhláškou a způsobem v místě obvyklým vyzvaly držitele pozemků, aby se dostavili k řízení a podali buď sami nebo svými zmocněnci potřebná vysvětlení o hranicích svých držebností.
(3) Nepřijdou-li držitelé pozemků ani jejich zmocněnci k jednání, nebude to na překážku, aby se řízení provedlo; za ně podají potřebná vysvětlení přítomní držitelé sousedních pozemků nebo důvěrníci. Nové řízení na žádost nedostavivších se držitelů může býti zavedeno jen na jejich útraty.
(4) O výsledku šetření sepíše se protokol, jejž spolupodepíší členové komise a držitelé pozemků nebo jejich zástupci, kteří se zúčastnili řízení.
(5) Sestavení zvláštních komisí a jejich postup při stanovení podkladu sazeb jakostních tříd (§ 19), uspořádání odhadních okresů a vceňovacích okrsků (§ 20), vyhledání vzorkových pozemků (§ 22), zařazení a vtřídění jednotlivých pozemků podle druhů předmětů výtěžkových a jakostních tříd (§ 23), pokud není stanoven v hlavě III. a IV., bude podle potřeby pro doplnění platného všeobecného vcenění upraven vládním nařízením po předchozím slyšení odborných korporací (zemědělských rad, vysokých škol).

A. Katastrální měření.

§ 10

(1) Katastrální měření jest souhrn technických prací, prováděných za příčinou získání správného zobrazení tvaru a polohy předmětu měření pro pozemkový katastr na podkladě československé jednotné sítě trigonometrických bodů, vyznačených trvale na povrchu zemském značkami trigonometrickými.
(2) Methody katastrálního měření budou stanoveny v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací (v instrukcích), které vydá ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační práce v dohodě s ministerstvem financí, spravedlnosti, zemědělství a národní obrany.

Předměty měření:

a) Hranice katastrálních území.
§ 11

(1) Podkladem pro zjištění, omezníkování a zaměření hranic katastrálních území jest platný stav, pokud se týče protokoly a popisy hranic katastrálních území nebo hranic obecních s příslušnými dodatky nebo rozhodnutí správních úřadů o změnách nebo ve sporech o hranice obcí politických (místních), platná v době katastrálního řízení. Pokud hranice katastrálních území jsou zároveň hranicí státní, jsou podkladem pro jejich zaměření zákony, nařízení a vyhlášky o mezinárodních smlouvách nebo úmluvách, a podle nich vyhotovené operáty.
(2) Hranice katastrálních území mají se přimykati ku přirozeným rozhraničovacím čarám a musí býti omezníkovány.
(3) Běží-li hranice katastrálního území po hranici státní, zemské nebo obce politické (místní), mají se tyto vzájemně shodovati; osazené již znaky takovéto hranice jsou zároveň znaky hranic katastrálního území.
(4) Hranice katastrálních území, nejsou-li zároveň hranicemi státními, zjišťuje komise, jejíž předsedou je měřičský úředník a členy starostové (neb jich náměstkové) se dvěma splnomocněnými zástupci za každou hraničící obec. O usnášení se komise platí ustanovení § 9, odst. 1.
(5) Nedostaví-li se některý člen komise a znemožní tím její řízení, provede je nová komise. Případné zvýšení výdajů tím vzešlých hradí se podle ustanovení § 96, odst. 4.
(6) K řízení musí býti pozváni držitelé pohraničních pozemků. Nedostaví-li se některý z nich, byv nejpozději 24 hodiny předem o tom uvědoměn, vykoná komise řízení i za jeho nepřítomnosti.
(7) Scházející nebo poškozené pohraniční znaky, vyjímajíc číslované mezníky a měřické značky na státních hranicích, nahradí se novými společným nákladem hraničních politických (místních) obcí. O povinnosti hraditi tyto náklady, nedohodly-li by se politické (místní) obce, přísluší rozhodovati v instančním pořadu úřadům, obcím nadřízeným; měřičský úředník určí však, která politická (místní) obec zálohou na tento společný náklad dodá materiál, dělníky a povozy.
(8 ) O provedeném přezkoumání nebo obnovení hranic katastrálních území sepíše se protokol, který podepíše předseda a všichni členové komise a přítomní držitelé hraničních pozemků. Běží-li hranice katastrálního území po hranici obcí politických (místních), podléhá protokol v částech o takovéto hranici jednajících schválení okresního úřadu.
(9) Sporné hranice obcí místních ohlásí měřičský úředník okresnímu úřadu, který provede z úřední moci řízení za příčinou stanovení hranice.
(10) Obecní (městská) rada dozírá k udržování hranic katastrálních území a jejich znaků.

b) Hranice držebnostní.
§ 12

(1) Držitelé pozemků jsou povinni nesporné držebnostní hranice svých pozemků před jejich zjišťováním omezníkovati a umožniti ke hranicím přístup, nutný k jejich zjištění a zaměření. Měřičský úředník vyjde při tom vstříc přáním držitelů, aby bylo umožněno zaokrouhlení nebo vyrovnání držebnostních hranic a výměna nebo scelení pozemků, pokud o těchto právních jednáních bylo dosaženo dohody mezi účastníky.
(2) Nesporné hranice držebnostní, které nebyly podle předchozích ustanovení dostatečně omezníkovány, omezníkuje měřičský úředník na náklad stran.
(3) Sporné díly pozemků nečiní samostatných parcel. O každé sporné hranici držebnostní sepíše se zvláštní podrobný protokol a zašle se místně příslušnému knihovnímu soudu, aby zavedl příslušné řízení.

c) Hranice vzdělávání nebo užívání.
§ 13

Hranice pozemků uvnitř jedné držby, které nejsou trvale zajištěny (zdí, plotem a pod.), buďtež určeny v hrubých rysech podle skutečného vzdělávání nebo podle obvyklého jich užívání k účelu, jemuž jsou trvale věnovány.

d) Budovy a stavební místa.
§ 14

(1) Budovy buďtež vyznačeny v pozemkovém katastru podle svého věnování v rozsahu svého půdorysu na přirozeném povrchu zemském.
(2) Vojensky důležité stavby a příslušné pozemky buďtež zjištěny a vyznačeny v pozemkovém katastru po dohodě s ministerstvem národní obrany.
(3) Rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa vyznačí se v pozemkovém katastru až po povolení tohoto rozdělení příslušným stavebním úřadem.

e) Jiné stavby a pevné předměty.
§ 15

Předmětem měření jsou též trvalá zařízení a díla staveb pozemních, vodních, melioračních, vodárenských, kanalisačních, železničních, silničních, elektrárenských a jiných, jakož i poloha mezníků, výškových značek, památek, stromů památkově cenných a pod.

B. Šetření.
Předměty šetření.

a) Držitel.
§ 16

(1) Do pozemkového katastru budiž zapsáno jméno řádného držitele pozemku a jeho bydliště.
(2) Je-li knihovním vlastníkem děl nebo prostorů pod zemským povrchem (dolů, sklepů, jeskyní a pod.) nebo nad ním ( poschodí, dělených domů, převislých střech, balkonů a pod.) někdo jiný než držitel příslušného pozemku, poznamená se i knihovní vlastník do pozemkového katastru.

b) Výměra parcel.
§ 17

Výměra parcel jest v míře metrické vyjádřený plošný obsah průmětu pozemku na ploše, stanovené pro zobrazení Československé republiky.

c) Katastrální výtěžek.
§ 18

Katastrální výtěžek pozemku jest v penězích vyjádřený součin jeho výměry a sazby (§ 19), srovnávající se s jeho vzděláváním a s jeho jakostní třídou.

d) Sazby jakostních tříd.
§ 19

(1) Jako sazby jakostních tříd vyhlásí ministerstvo financí pro každou v tom onom vceňovacím okrsku se vyskytující jakostní třídu a vzdělávání, průměrné a pro sazební stupnici upravené výtěžky pozemků z jednoho hektaru plochy, jak byly zjištěny při všeobecném katastrálním vcenění (§ 2, odst. 2).
(2) Výtěžkem rozumí se roční peněžitý přebytek, který vyplýval pro držitele pozemku při hospodaření, obvyklém ve vceňovacím okrsku u většiny držitelů, z hrubého výtěžku po odečtení všech výdajů nutných a ve vceňovacím okrsku obvyklých na obdělávání a těžbu podle průměru z těch let, které byly vzaty za základ všeobecného katastrálního vcenění, beze zření na majetkové poměry držitelovy, na spojení pozemků v hospodářské jednotky nebo s jinými odvětvími výrobními a na břemena nebo práva s pozemkem spojená a při středním, v místě obvyklém stavu zpracování půdy. U pozemků nebo jejich částí, k jejichž prospěchu jsou zřízena a udržována zvláštní ochranná nebo meliorační zařízení (ochranné hráze proti zátopám, zařízení zavodňovací a odvodňovací, drenáže, směrné stavby [výhony], přepážky, ochranná opatření proti vodním stržím, přepadovým vodám nebo závějím a pod.) připočítávají se k výdajům na obdělávání a těžbu též stálé náklady na udržování těchto zařízení ve stavu užívatelném, zvětšené o šest setin vynaložených původních stavebních nákladů, pokud tyto nebyly opatřeny subvencemi veřejných korporací.

e) Odhadní okres a vceňovací okrsek.
§ 20

Odhadní okres, který se zpravidla shoduje s okresem politickým, obsahuje podle růzností půdy, podnebí, dopravních a hospodářských poměrů jeden nebo více vceňovacích okrsků; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství může však, je-li to nezbytně nutno, uspořádati hranice odhadních okresů odchylně od hranic politických okresů.

f) Druhy pozemků.
§ 21

Co do druhu se rozlišují:
A. Pozemky s katastrálním výtěžkem, t. j. pozemky, které jsou pozemkové dani zásadně podrobeny. Tyto se rozvrhují podle vzdělávání na:
a) role,
b) louky,
c) zahrady,
d) vinice,
e) pastviny,
f) lesy,
g) močály, jezera a rybníky, pokud nejsou zahrnuty pod B,
h) půdu úmyslně odňatou zemědělskému (lesnímu) obdělávání použitím k jiným účelům, než jest uvedeno pod B (parifikační půda).
B. Pozemky bez katastrálního výtěžku:
a) zastavěné plochy a nádvoří,
b) neplodné půdy nebo močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny, a dále
c) jiné pozemky, které nejsou podrobeny pozemkové dani.

g) Vzorkové pozemky.
§ 22

Pro každou stanovenou sazbu jakostních tříd každého vzdělávání jest vyhledáno několik vzorkových pozemků, různících se mezi sebou svými vlastnostmi, zvláště polohou a složením půdy. Tyto vzorkové pozemky jsou sestaveny s podrobným popisem jejich polohy a hodnoty půdy, zjištěné na základě pedologického rozboru, v seznamech pro jednotlivé vceňovací okresy.

h) Jakostní třídy.
§ 23

(1) Počet jakostních tříd v jednom vceňovacím okrsku pro totéž vzdělávání nesmí přesahovati devět stupňů.
(2) Všechny pozemky s katastrálním výtěžkem, uvedené v § 21 odd. A, zařadí a vtřídí se do příslušných druhů vzdělávání a jakostních tříd téhož vceňovacího okrsku srovnáním se vzorkovými pozemky. U půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) určí se vzdělávání a jakostní třída srovnáním se sousedními pozemky.
(3) Jednotlivé jakostní třídy téže parcely, nepřesahující výměry půl hektaru, lze sloučiti v jednu jakostní třídu, nebude-li tím zvýšen anebo snížen o více než 10 procent onen katastrální výtěžek, jaký by byl pro celou parcelu s rozlišenými třídami jakostními.
(4) Spojené lesy se vtřídí zpravidla pouze do jedné jakostní třídy podle průměrného výtěžku jejich půdy a podle dřevin v době vtřídění. Spojené plochy alespoň třicetihektarové, které se velmi značně od sebe liší hodnotou půdy, porostem nebo jinými známkami, jež mají účinek na katastrální výtěžek, vtřídí se však do několika jakostních tříd.
(5) Pozemky, které se staly dočasně výnosnějšími nežli sousední pouze obzvláštním vypěstováním jejich půdy, vtřídí se jako pozemky sousední.

i) Zaplavované (inundační) území.
§ 24

Pozemky nebo jejich části, které bývají při povodních vodních toků zaplavovány, buďtež zapsány jako zaplavované území v pozemkovém katastru.

j) Právo ke stavbě.
§ 25

Do pozemkového katastru budiž poznamenáno právo ke stavbě, bylo-li ho použito pro předměty měření.

k) Jiné předměty šetření.
§ 26

Obecné pojmenování nebo označení pozemků bez katastrálního výtěžku, pozemková trať, knihovní vložka a účel, jemuž jest věnována půda odňatá zemědělskému (lesnímu) obdělávání, buďtež zjištěny podle dokladů nebo, je-li toho třeba, podle skutečnosti.

Další předměty měření a šetření.
§ 27

Vládním nařízením mohou býti podle potřeby stanoveny ještě další předměty měření nebo šetření.

Obnovování pozemkového katastru.
§ 28

(1) Stane-li se některý katastrální operát anebo jeho část pro svoje opotřebení k dalšímu užívání nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem aneb otiskem podle právě platného stavu.
(2) Pozbude-li dosavadní katastrální mapa stanovené přesnosti nebo vyžaduje-li se pro změnu poměrů větší přesnosti nebo jiného měřítka, kterémuž požadavku nevyhovuje dosavadní mapa, budiž sdělán nový měřický operát podle ustanovení II. hlavy zákona a podle výsledků upraven také operát písemný.
(3) Ztracený nebo zničený katastrální operát anebo jeho část nahradí se druhopisem podle zachovaných pomůcek. Není-li potřebných pomůcek pro pořízení druhopisu, vyhotoví se celý nebo částečný operát náhradní novým řízením v nezbytně nutném rozsahu podle ustanovení tohoto zákona.
(4) O vzešlých tím výdajích, pokud jich nelze požadovati od zjištěného vinníka, platí ustanovení § 94.

Reklamace.
§ 29

(1) Před vyhlášením platnosti katastrálního operátu, vzešlého z katastrálního operátu, vzešlého z katastrálního řízení podle ustanovení II. hlavy zákona, budiž poskytnuta držitelům pozemků možnost, aby nahlédli do tohoto operátu a podali své námitky.
(2) Za tou příčinou vyloží měřičský úředník operáty katastrální k veřejnému nahlédnutí po přiměřenou, alespoň třídenní dobu, u příslušného obecního úřadu, po kterou dobu přijímá tamtéž podané námitky ústní i písemné. O vyložení katastrálních operátů uvědomí se držitelé pozemků způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.) a v obci (vyhláškou, vybubnováním a pod.) alespoň třicet dní předem s doložením, že vyložené katastrální operáty, pokud nebudou podány námitky, nabudou platnosti dnem, který předem stanoví finanční úřad druhé stolice.
(3) O podaných námitkách, pokud jim nevyhoví komise (§§ 9 a 11) přímo opravou shledané chyby, rozhodne (případně za spolupráce soudního znalce z nejbližšího okolí) s konečnou platností finanční úřad druhé stolice, který také stanoví a vyhlásí den počátku platnosti těchto operátů.

Hlava III.
Vedení pozemkového katastru. Obecné předpisy.

Změny.
§ 30

Pozemkový katastr budiž udržován ve stálé shodě se skutečným stavem
A. vyšetřováním a prováděním nastalých trvalých změn:
a) katastrálních území,
b) držitele nebo jeho jména,
c) předmětu měření,
d) předmětu výtěžkového,
e) vzdělávání,
f) jakostních tříd, pokud jde o změny místní,
g) zaplavovaného území, práva ke stavbě nebo změn jiných předmětů šetření (§ 26);
B. opravováním prokázaných nepřesností a chyb.

Změny katastrálních území.
§ 31

(1) Změny katastrálních území nastávají:
a) sloučením dvou nebo více dosavadních území katastrálních v jedno katastrální území,
b) rozloučením dosavadního katastrálního území ve dvě nebo více katastrálních území,
c) vyloučením části z jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území.
(2) Provedení těchto změn v katastrálních operátech povoluje na žádost zájemníků nebo na návrh katastrálního měřického úřadu finanční úřad druhé stolice v dohodě s příslušným sborovým soudem druhé stolice. Nebylo-li dosaženo dohody nebo byly-li podány do třiceti dnů ode dne doručení povolení námitky, přísluší rozhodovati ministerstvu financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Je-li hranice katastrálních území zároveň i hranicí obcí politických (místních), jest provedení změny takových hranic v katastrálních operátech závislé na povolení změny hranic obcí politických (místních) příslušnými politickými úřady, které rozhodují v tom případě o změnách hranic obcí politických (místních) po slyšení finančních úřadů a soudů.

Změna držitele nebo jeho jména.
§ 32

(1) Změna držitele vzniká dokonaným převodem držby buď souboru pozemků nebo jednotlivých pozemků nebo jejich částí s osoby jedné na jinou osobu.
(2) Změna držitelova jména může nastati podle zákonných ustanovení nebo povolením správních úřadů.

Změna předmětu měření.
§ 33

Změna předmětu měření nastává, jestliže se změní poloha a tvar hranic katastrálních území, hranic pozemků, půdorysu budov anebo jiných staveb a předmětů, uvedených v §§ 15 a 27.

Trvalé změny výtěžkového předmětu.
§ 34

Trvalé změny výtěžkového předmětu jsou ty změny, jimiž plochy dosud pozemkové dani zásadně nepodrobené (pozemky bez katastrálního výtěžku, § 21, lit. B) stávají se trvale plochami pozemkové dani zásadně podrobenými (pozemky s katastrálním výtěžkem, § 21, lit. A) aneb naopak. K takovým změnám přihlédá se pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o souvislou plochu, přesahující u zahrad a vinic 100 m čtverečních, u ostatních pozemků 1000 m čtverečních nebo i o souvislé plochy menší, tvoří-li alespoň 40 procent celkové výměry parcely.

Trvalé změny vzdělávání.
§ 35

Trvalá změna vzdělávání nastává, jestliže změnou hospodářského (lesního) používání půdy přechází trvale pozemek v jiné vzdělávání podle tohoto zákona (§ 21), než jak jest zapsáno v pozemkovém katastru.

Trvalé místní změny jakostní třídy.
§ 36

Trvalé místní změny jakostní třídy nastávají, změnila-li se melioracemi pozemků, regulací vodních toků, poddolováním, nebo v jiných případech, jež mohou býti stanoveny vládním nařízením k lepšímu či horšímu v určitém území v době od posledního vtřídění pozemků výnosnost půdy zřejmě a podstatně odlišně od výnosnosti v územích okolních. K takovým změnám přihlédá se u lesů, vtříděných podle průměrného výtěžku jejich půdy (§ 23, odst. 4) pouze tehdy, bude-li tím průměrné vtřídění lesa změněno alespoň o jednu jakostní třídu a u jiných pozemků pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o výměru alespoň půl hektaru nebo bude-li v důsledku toho zvýšen nebo snížen katastrální výtěžek celé parcely o více než 10 procent.

Trvalé změny zaplavovaného území, práva ke stavbě a změny jiných předmětů šetření.
§ 37

Bylo-li zvětšeno nebo zmenšeno zaplavované území (§ 24), založeno nebo zrušeno právo ke stavbě, použité pro předměty měření (§ 25) nebo změněny předměty šetření, uvedené v § 26, buďtež nově zjištěny (§ 61).

Nepřesnosti a chyby.
§ 38

Za nepřesnosti a chyby pokládají se jen ony se skutečným stavem se neshodující údaje katastrálních operátů, jež ani v době založení těchto operátů, ani později nesrovnávaly se se skutečným stavem a zakládají se na zřejmém omylu nebo nepřesnosti.

Nepřesnost nebo chyba ve znázornění na mapě.
§ 39

Mapa se opraví, bylo-li nesporně zjištěno, že zákres polohy nebo tvaru předmětu měření, pokud se týče souboru takovýchto předmětů na mapě, nesrovnává se a nikdy se nesrovnával se skutečným stavem, že byl tudíž na mapě proveden zřejmě omylem a že jsou nynější poloha a tvar předmětu měření v přírodě stranami právoplatně uznány.

Nepřesnost anebo chyba ve výpočtu výměry.
§ 40

Nepřesnost anebo chyba ve výpočtu výměry se opraví, bylo-li zjištěno podle pomůcek, slouživších k výpočtu původně zapsané výměry, že rozdíl mezi nově zjištěnou výměrou a výměrou zapsanou v pozemkovém katastru přesahuje přípustnou odchylku, stanovenou měřickou instrukcí (§ 10).

Chyba v počítání a v psaní.
§ 41

Jako chyby v počítání a v psaní jsou podrobeny opravě případy, ve kterých v operátech katastrálních zapsaný držitel, parcelní číslo, výměra, vzdělávání, jakostní třída, katastrální výtěžek, označení nebo pojmenování pozemku, pokud se týče i jiná, v operátech katastrálních poznamenaná data se nesrovnávají se stavem zjištěným v dokladech, v listinách, v operátech vceňovacích, reklamačních a pod.

Vzájemný soulad pozemkového katastru s veřejnými knihami.
§ 42

(1) Pozemkový katastr s jedné strany a desky zemské, knihy pozemkové, knihy železniční, horní a oficiální soupis památek s druhé strany dlužno udržovati ve stálém vzájemném souladu.
(2) Jsou proto povinny zaslati jednak knihovní soudy katastrálnímu měřickému úřadu všechna knihovní usnesení o změnách ve statkové podstatě knihovních těles a o zápisech věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkovém katastru, jednak katastrální měřický úřad knihovnímu soudu k nahlédnutí ohlášení o shledaných změnách v rozsahu knihovního tělesa nebo věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkové knize nebo co do druhů pozemků (§ 21) a jejich hranic. O takto oznámených změnách zavede knihovní soud pokud se týče katastrální měřický úřad příslušné řízení podle vládního nařízení o tom vydaného. Doví-li se však knihovní soud z ohlášení katastrálního měřického úřadu, že nějaké věcné právo nebylo zapsáno do veřejných knih, zavede z úřední povinnosti řízení a dohlédá, aby zápis byl vykonán.
(3) Jde-li v ohlášení katastrálního měřického úřadu o změnu, kterou se mění zákres na mapě veřejné knihy, připojí katastrální měřický úřad příslušný náčrtek anebo, je-li již změna ta v mapě katastrální zakreslena, snímek této mapy.
(4) Liší-li se knihovní vlastník anebo jeho jméno od řádného držitele nebo jeho jména, zapsaného v pozemkovém katastru, a není-li možno do dohledné doby odstraniti tento nesoulad, poznamená se v pozemkovém katastru i jméno knihovního vlastníka.
(5) K soudnímu usnesení, podle něhož byl proveden ve veřejné knize zápis, který vyvolává v pozemkovém katastru změnu předmětu měření, musí býti připojen geometrický (polohopisný) plán (odst. 8 ).
(6) Parcela se rozdělí v pozemkovém katastru podle usnesení knihovního soudu a k němu připojeného geometrického (polohopisného) plánu i tehdy, nebyla-li změněna držba.
(7) Ve veřejné knize mohou býti parcely děleny, jejich hranice změněny (opraveny) nebo nové vlastnické hranice vyznačeny toliko podle geometrického (polohopisného) plánu nebo snímku katastrální mapy vyhotoveného katastrálním měřickým úřadem, nebo podle geometrického (polohopisného) plánu vyhovujícího ustanovením § 51, na němž jest katastrálním měřickým úřadem potvrzen souhlas s novým označením parcel nebo jejich dílců (§ 80).
(8 ) Se žádostí za knihovní zápis musí strana předložiti mimo původní plán anebo snímek katastrální mapy kolku prostý, ověřený jeho opis (kopii) pro soudní spisy a nepochází-li plán od příslušného katastrálního měřického úřadu, druhý kolku prostý ověřený opis (kopii) pro provedení zápisu v pozemkovém katastru. Pro soudní spisy může býti stranou ponechán původní plán nebo snímek katastrální mapy.
(9) Má-li knihovní soud po ruce příslušný náčrtek nebo snímek katastrální mapy, dodaný katastrálním měřickým úřadem (odst. 3), může se strana naň odvolati žádajíc za dělení nebo opravu hranic parcely nebo za vyznačení nové vlastnické hranice ve veřejné knize a není povinna předložiti jiný plán a jeho snímky.
(10) V usneseních doručovaných katastrálnímu měřickému úřadu uvede knihovní soud katastrální území, v jehož obvodu pozemek leží, označení příslušného knihovního tělesa a jméno a adresu nabyvatelovu.

§ 43

(1) Katastrální měřický úřad přezkouší nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a v pozemkovém katastru a to tím způsobem, že porovná výpis z knihovních vložek (§ 99, odst. 3) s pozemnostními archy. Před tím porovná knihovní soud na požádání katastrálního měřického úřadu výpisy z knihovních vložek se zápisy ve veřejné knize, doplní neb opraví tyto výpisy, potvrdí shodu a udá den, měsíc a rok, kdy byly porovnány. Při obnově mapy pozemkové knihy porovná katastrální měřický úřad tuto mapu s mapou katastrální.
(2) K dosažení souladu budou jednati katastrální měřický úřad a knihovní soud podle vládního nařízení o tom vydaného.
(3) Zakreslení knihovně provedených změn v předmětu měření nebo označení parcel do mapy knihy pozemkové, do mapy desk zemských a do mapy knihy železniční vykoná měřičský úředník při úředních dnech (§ 60) a nestačí-li mu čas, zašle po vzájemné dohodě na dobu nevyhnutelně nutnou knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu za tou příčinou mapy pozemkové knihy s pomůckami a doklady.

Spolupůsobení soudů, veřejných úřadů a orgánů.
§ 44

Soudy, veřejné úřady a orgány jsou vedle úkonů jim tímto zákonem zvlášť uložených povinny spolupůsobiti k tomu, aby se pozemkový katastr srovnával s poměry skutečnými, ohlašovati katastrálním měřickým úřadům všechny změny, jakož i každé poškození nebo ztrátu měřických značek katastrálních, o nichž se dověděly, a připojovati všechny jimi prováděné podrobné triangulace na jednotnou síť trigonometrických bodů podle návodů pro vykonávání měřických prací (§ 10). Žádá-li o to katastrální měřický úřad, jsou soudy a shora uvedené úřady a orgány povinny vydati úřední potvrzení o změnách, jež podle spisu byly zjištěny, jakož i podati potřebná vysvětlení.

§ 45

Úřady ustanovené pro vyměřování poplatků jsou povinny uvědomovati katastrální měřické úřady o změnách ve vlastnictví, nastalých podle ústních smluv, jež byly ohlášeny k vyměření poplatků, a úřady ustanovené pro vyměřování daní o změnách, nastalých provedením anebo zrušením staveb, o nichž se dověděly, s označením dne, od kterého byla daň domovní předepsána nebo odepsána.

§ 46

Úřady pověřené dozorem nad lesy jsou povinny dodati katastrálnímu měřickému úřadu opisy výměrů, jimiž udělily povolení, aby lesní půda byla odňata lesnímu hospodářství.

§ 47

Úřady nebo soudy pověřené dozorem nad prováděním scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úprav pozemkové držby jsou povinny po ukončení prací dodati katastrálnímu měřickému úřadu nebo zaslati jemu k nahlédnutí spisové pomůcky potřebné pro sestavování nového nebo pro úpravu dosavadního katastrálního operátu příslušného území.

§ 48

Úřady, osoby nebo korporace, provádějící zlepšení pozemků (meliorace) aneb ochranné stavby v území zaplavovaném a pod., jsou povinny dodati k nahlédnutí a ku pořízení úředních opisů nebo výpisů katastrálnímu měřickému úřadu po ukončení uvedených prací údaje upotřebitelné pro případné vyšetření nastalých lokálních změn jakostní třídy,zvláště plány meliorační, regulační, doklady o nákladech stavebních a o stálých nákladech na udržování melioračních anebo ochranných staveb ve stavu užívatelném, seznam provedených změn vzdělávání, výtěžkového předmětu a podobné.

§ 49

Soudy jsou povinny doručiti katastrálnímu měřickému úřadu opis soudních výroků nebo vyhotovení smírů, které se týkají předmětů měření nebo šetření (§§ 11-27), a dodati k nahlédnutí a ku pořízení úředních opisů nebo výpisů plány (§ 51), o něž se opírají tyto výroky nebo vyhotovení smíru.

§ 50

Ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační nebo nivelační práce dodá bezplatně ministerstvu financí vyrovnané pravoúhlé souřadnice všech potřebných trigonometrických bodů a jejich popisy s příslušnými přehlednými nákresy, jakož i potřebné popisy zasazených výškových značek a jejich nadmořské výšky.

§ 51

(1) Měřičský úředník nekoná měření, předloží-li strana geometrický (polohopisný) plán, vyhotovený úředně oprávněným civilním geometrem anebo zeměměřičem oprávněným podle vládního nařízení ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., nebo některým státním úřadem (státním podnikem) pro účely vlastního služebního oboru, pokud tento úřad (podnik) zaměstnává úředníky se vzděláním zeměměřičským, kteří mohou prokázati alespoň pětiletou praksi zeměměřickou pod vedením odborníka, nebo geometrický (polohopisný) plán, vyhotovený jiným úřadem pro účely vlastního služebního oboru, získal-li tento úřad oprávnění podle ustanovení druhého odstavce.
(2) Vyžádav si posudek inženýrské komory pro Československou republiku a vyslechnuv ministerstvo financí a zúčastněná ministerstva, může ministr spravedlnosti vyhláškou uděliti i autonomním úřadům, pokud zaměstnávají úředníky se vzděláním zeměměřičským, kteří mohou prokázati alespoň pětiletou praksi zeměměřickou pod vedením odborníka, aby geometrické (polohopisné) plány, jimi pro účely vlastního služebního oboru zhotovené, byly podkladem zápisů ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru.
(3) Předložený plán (odst. 1 a 2) musí vyhovovati vládním nařízením a měřickým instrukcím (§ 10).

§ 52

(1) Úřady nebo státní podniky, oprávněné vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány (§ 51) a úředně oprávnění civilní geometři (zeměměřiči), shledají-li stran předmětu svého měření chybné zákresy v katastrální mapě (§ 39), jsou povinni uvésti na plánech jimi vyhotovených (§ 51) veškeré údaje nutné k opravení těchto zákresů; rovněž jsou povinni dodati katastrálnímu měřickému úřadu plány (§ 51) o obnovení nebo vytyčení držebnostních hranic, které jimi bylo provedeno bez součinnosti soudu, s údaji potřebnými pro zakreslení těch mezníků do katastrální mapy, které byly zjištěny nebo nově zasazeny a nejsou v katastrální mapě zakresleny.
(2) Mimo to jsou úřady nebo státní podniky (odst. 1) povinny dodati do lhůty ohlašovací (§ 57) katastrálnímu měřickému úřadu potřebné údaje a geometrické (polohopisné) plány (§ 51) o všech nastalých změnách v oboru své působnosti, které se týkají předmětů měření nebo šetření (§§ 11-27).

§ 53

Úřady, osoby nebo korporace, které provádějí stavby silnic, elektrických vedení vysokého napětí, stavby meliorační, vodárenské, kanalisační nebo stavby při vodstvech stojatých anebo tekoucích a úřady vodoprávní jsou povinny ohlašovati katastrálnímu měřickému úřadu změny (§ 30), nastalé v oboru jejich působnosti a dodávati mu k nahlédnutí polohopisné plány o provedených stavbách s údaji upotřebitelnými pro zápisy v seznamech silnic, elektrických vedení vysokého napětí, vodstva a zaplavovaných ploch.

§ 54

Památkový úřad jest povinen dodati katastrálnímu měřickému úřadu příslušný výpis z oficiálního soupisu památek a ohlašovati mu každou změnu, v soupisu onom poznamenanou.

§ 55

Obecní úřady jsou povinny dodávati katastrálnímu měřickému úřadu:
a) snímek zastavovacích plánů právě platných, jakož i každou jejich změnu a doplňky jich se týkající,
b) každoročně koncem roku seznamy všech nově zasazených, zrušených nebo přemístěných mezníků na hranicích veřejných cest, jakož i jiného veřejného a obecného statku a obecního majetku, dále seznamy dokončených staveb domů, rozbouraných domů, staveb silnic a změn jiných předmětů měření (§§ 15 a 27), které v prošlém roce v obci nastaly, pokud o nich nebylo prokázáno, že již byly předmětem úředního řízení katastrálního a ohlašovati každé porušení hranic katastrálního území a jejich znaků.

§ 56

(1) Obce jsou povšechně povinny:
a) vyhlašovati způsobem v obci obvyklým vyhlášky výkonných katastrálních úřadů,
b) nejde-li o úřední pobyt výhradně za příčinou provedení měření na žádost a náklad stran (§ 74), propůjčiti měřičskému úředníku po dobu jeho úředního pobytu v obci zdarma vhodné místnosti k úřadování a k technickým pracím, osvětlované a vytápěné,
c) pečovati o potřebnou ochranu katastrálních operátů a měřických strojů, jakož i pro katastrální účely postavených měřických signálů a osazených značek měřických bodů,
d) na požádání měřičského úředníka opatřiti za mzdy nebo ceny v místě obvyklé: dělníky, posly, potřebné lodi a veslaře, povozy a potahy, měřické signály, kolíky, mezníky nebo jiné předměty potřebné k vytyčení hranic na účet státu a obstarávati po dobu úředního pobytu měřičského úředníka v obci jeho stavu přiměřený byt a stravu na jeho účet.
(2) Mimo to jsou obce povinny dodati zdarma do doby určené měřičským úředníkem pro podrobné nové měření (§ 28 odst. 2), místní triangulaci nebo pro polygonisaci měřické signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů.
(3) Obecní starostové (jejich náměstkové a zástupci), zástupci obce nebo důvěrníci, jichž jest třeba při šetření konaných podle tohoto zákona a znalci (§ 9 odst. 1), nemají nároku na jakoukoliv náhradu od státu.

Řízení při vyšetřování změn.

Všeobecná povinnost držitelů pozemků ohlašovati změny.
§ 57

Držitelé pozemků jsou povinni do třiceti dnů ohlásiti katastrálnímu měřickému úřadu změny mezníků na držebnostních hranicích svých pozemků a veškeré trvalé změny, v jejichž důsledku se mění pozemkový katastr, zvláště
a) změny:
1. osoby nebo jména držitele pozemku,
2. předmětu měření,
3. předmětu výtěžkového,
4. vzdělávání,
5. jakostní třídy, pokud jde o změny místní, a
b) shledané nepřesnosti nebo chyby.

§ 58

Lhůta ohlašovací, ustanovená v předešlém paragrafu, se počíná:
a) při změnách osoby držitelovy dnem, který jde po skončeném převodu držby, a při změnách jména držitelova po povolené nebo nastalé změně,
b) při změnách předmětu měření, výtěžkového předmětu, vzdělávání a při místních změnách jakostní třídy dnem po provedené a dokončené změně,
c) při nepřesnostech a chybách dnem, kdy byla tato nepřesnost nebo chyba shledána.

Následky nedodržení ohlašovací lhůty.
§ 59

(1) Nedodržení ohlašovací lhůty má tyto následky:
a) vyplývá-li ze změny snížení katastrálního výtěžku nebo snížení povinnosti platiti některou daň, nabývá toto snížení, pokud se týče zrušení daňové povinnosti, účinnosti teprve počátkem kalendářního roku, který jde po vyšetření změny,
b) vyplývá-li ze změny zvýšení katastrálního výtěžku nebo vznik, pokud se týče zvýšení povinnosti platiti některou daň, ztrácí poplatník nárok na daňové výhody, které by při včasném ohlášení změny příslušely.
(2) Nebyla-li změna, kterou se zakládá nebo zvyšuje daňová povinnost, ohlášena před jejím úředním zjištěním, předepíše se dodatečně částka nevyměřených daní za dobu ode dne účinnosti tohoto zákona, o něž byl stát poškozen, nejdéle však za posledních deset let.

Přijímání ohlášení o změnách.
§ 60

(1) Písemná ohlášení držitelů o nastalých změnách přijímá kdykoliv v úředních hodinách příslušný katastrální měřický úřad.
(2) Ústní ohlášení změn přijímá měřičský úředník v úřadovnách:
a) při úředním řízení v příslušném katastrálním území,
b) při úředních dnech, konaných občasně u každého okresního soudu, a to alespoň po tři dny v každém třetím měsíci. Úřední dny u okresního soudu v sídle katastrálního měřického úřadu mohou býti, je-li toho nutně třeba, konány v kanceláři katastrálního měřického úřadu,
c) kdykoliv v úředních hodinách ve dnech, ve kterých jest zaměstnán v katastrálním měřickém úřadě.
Za tou příčinou oznámí katastrální měřický úřad vyhláškou alespoň 8 dní předem pobyt měřičského úředníka
ad a) příslušnému obecnímu úřadu,
ad b) příslušnému okresnímu soudu a všem obecním úřadům soudního okresu.
Úřední dny v bodu b) uvedené uveřejní měřičský úředník včas též způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.).
(3) O každém ústním ohlášení budiž sepsán protokol (ohlašovací list), který ohlašovatel spolupodepíše.

Všeobecná ustanovení o zjišťování změn.
§ 61

(1) Na podkladě došlých ohlášení o nastalých změnách zavede katastrální měřický úřad každoročně v letním období v příslušných katastrálních územích úřední šetření nebo měření svým měřičským úředníkem.
(2) Veškerá šetření místní i v kanceláři obecního úřadu, vyjímajíc šetření o změně hranic katastrálních území (§ 67), vykonává komise uvedená v § 9 s odchylkou, že přítomnost jednoho z obou stanovených důvěrníků není při řízení nutnou. Alespoň jeden člen komise s rozhodujícím hlasem má býti výkonným zemědělcem nebo lesníkem (§ 9 odst. 1).
(3) K šetření budiž pozván držitel pozemku;
jeho nepřítomnost není však překážkou, aby se řízení provedlo, v kterémž případě podají potřebná vysvětlení přítomní držitelé pozemků sousedních.
(4) Místní šetření se nekoná, lze-li potřebná vysvětlení získati nahlédnutím do předložených listin, do veřejných knih, do úředních spisů úřadů pro vyměřování daní a dávek anebo protokolárním vyjádřením za tou příčinou předvolaných stran.
(5) Protokol sepsaný o vyšetřené změně (ohlašovací list), který podepíší předseda, členové komise a přítomní držitelé příslušných pozemků, je podkladem dalšího jednání měřičského úředníka.
(6) Zaměřování změn v předmětu měření provádí předseda komise (měřičský úředník).

Zjišťování změny držitele.
§ 62

(1) Je-li změna držitele prokázána veřejnou nebo soukromou listinou, poznamená měřičský úředník veškerá podstatná data v ohlašovacím listu.
(2) Učiní-li držitel odstupující jakož i nastupující svá prohlášení ústně, uvedou se tato s přesným označením předmětu a právního titulu v ohlašovacím listu, který pak oba podepíší.
(3) Dostaví-li se toliko jedna strana, která nemůže prokázati změnu držby listinou, nebo nedostaví-li se strany vůbec, změna držitele však je všeobecně známa, vyjádří se za nepřítomné držitele přítomný starosta obce nebo jeho zástupce a důvěrník a jejich vyjádření se zapíše do ohlašovacího listu.

Zjišťování změny jména držitelova.
§ 63

Změna jména držitelova zjistí se příslušnou listinou (oddací list, výnos příslušného úřadu správního a pod.) anebo protokolárním vyjádřením stran.

Zjišťování změn držby při scelování pozemků.
§ 64

Byla-li držba všeobecně upravena scelováním hospodářských pozemků a lesů a jinými úpravami pozemkové držby, zjistí komise (§ 61) nový stav držebnostní podle § 81 po skončeném scelování a pod., používajíc pomůcek dodaných úřady nebo soudy, které dozíraly ku pracím scelovacím nebo dílčím (§ 47) a vypracuje návrh na převzetí dosavadního nebo vyhotovení nového katastrálního operátu stran ploch téhož katastrálního území, vyloučených ze scelování a pod. O návrhu rozhodne finanční úřad druhé stolice s konečnou platností.

Zjišťování trvalých změn výtěžkového předmětu nebo vzdělávání.
§ 65

(1) Trvalé změny výtěžkového předmětu nebo vzdělávání, které byly jakýmkoliv způsobem katastrálnímu měřickému úřadu oznámeny nebo shledány jeho měřičským úředníkem, vyšetří se místním vtříděním pozemků (§§ 4 a 23).
(2) Nepřichází-li v příslušném vceňovacím okrsku pro vzdělávání a jakostní třídy vtřiďovaného pozemku vzorkový pozemek, vtřídí se pozemek jako půda odňatá hospodářskému obdělávání (§ 21, A-h).
(3) Pozemky, které jsou zapsány v pozemkovém katastru s katastrálním výtěžkem, jichž se však použije za plochy zastavěné a nádvoří, podrobená dani domovní, zařadí se mezi plochy zastavěné a nádvoří teprve po předepsání daně domovní.

Dočasné změny vzdělávání.
§ 66

(1) Dočasné změny vzdělávání nejsou zpravidla předmětem řízení ani záznamu v pozemkovém katastru.
(2) Výjimku činí pouze vinice, které jsou pro zamoření mšicí révovou odňaty vinařství a věnovány dočasně jinému vzdělávání. Tato změna se vyšetří a provede v pozemkovém katastru jako změna trvalá. Obnoví-li se vinice, jest držitel pozemku povinen změnu do třiceti dnů ohlásiti, a katastrální měřický úřad zařadí vinici do bývalé její jakostní třídy.

Zjišťování změn předmětu měření.

a) Při změně hranic katastrálních území.
§ 67

(1) Změna hranic katastrálních území budiž vyšetřena a zaměřena z úředního podnětu pouze tenkráte, jde-li o veřejný prospěch nebo o ulehčení při úpravě pozemkového katastru.
(2) V jiných případech může měřičský úředník provésti zaměření změny hranic katastrálních území jen jako měření na žádost a náklad stran (§ 74).
(3) Vyšetření, omezníkování a zaměření změn hranic katastrálních území provede se podle ustanovení § 11 s odchylkou, že části nové hranice, o kterých nebylo dosaženo úplné shody, označí se pouze zatímně.
(4) V protokolu (§ 11, odst. 8 ) uvedou se veškeré námitky a odchylná mínění.

b) Při změně hranic držebnostních.
§ 68

(1) Nová hranice držebnostní, která musí býti omezníkována (§ 12), budiž vyšetřena a zaměřena u přítomnosti stran, a to i tehdy, byla-li již v pozemkovém katastru vyznačena pouze v hrubých rysech (§ 13). Nepřítomné držitele, jichž se věc týče, zpraví katastrální měřický úřad obecním úřadem o vykonaném měření s doložkou, že výsledek měření bude vzat za základ změny držebnostních hranic, která se provede v pozemkovém katastru a ohlásí se knihovnímu soudu ku příslušnému řízení, neprokáže-li strana do patnácti dnů katastrálnímu měřickému úřadu nesprávnosti šetření nebo měření. Nové řízení může býti provedeno toliko na náklad stěžovatelův.
(2) Sporné nové držebnostní hranice vyloučí se z řízení.

c) Při změně hranic vzdělávání nebo užívání.
§ 69

Nové hranice vzdělávání nebo užívání buďtež po dokonané změně vyšetřeny a zaměřeny podle ustanovení § 13 tohoto zákona.

d) Při změně budov.
§ 70

(1) Změněné nebo nově povstalé budovy buďtež zaměřeny, když byly dohotoveny a věnovány svému účelu.
(2) Hospodářské budovy v nádvoří jsou předmětem zvláštního měření tehdy, jsou-li význačnější a trvalého rázu.

e) Při změně jiných staveb a pevných předmětů.
§ 71

Změny nastalé zřízením, zrušením nebo přeměnou staveb a předmětů uvedených v §§ 15 a 27, zaměřují se jen příležitostně při zaměřování změn podle ustanovení §§ 67, 68, 69, 70 a 72 tohoto zákona a samostatně jen tehdy, není-li jejich zaměření spojeno s většími měřickými pracemi.

f) Při chybném zákresu na mapě.
§ 72

(1) Chybné zákresy předmětů měření v katastrální mapě, ohlášené nebo měřičským úředníkem shledané, buďtež vyšetřeny a zaměřeny za přítomnosti zúčastněných stran a je-li několik spoludržitelů, za přítomnosti alespoň jednoho z nich.
(2) Strana může vyslati k jednání svého zástupce, který se prokáže prohlášením strany.

g) Při silnicích, elektrických vedeních vysokého napětí a vodstvech.
§ 73

Při řízení o nově založených anebo změněných silnicích, elektrických vedeních vysokého napětí nebo vodstvech vyšetří se zároveň i veškerá data, potřebná pro příslušné seznamy nebo pro seznam zaplavovaných ploch.

Měření na žádost a náklad stran.
§ 74

Ministerstvo financí čas od času stanoví v dohodě s ministerstvem veřejných prací, kdy může měřičský úředník provésti měření na žádost a náklad stran a vyhlásí sazby poplatků za takováto měření. Tyto poplatky vybírají a vymáhají se jako přímé daně a připadají státní pokladně.

Oprávnění státních měřičských zaměstnanců vstupovati na pozemky.
§ 75

(1) Státní měřičtí úředníci nebo dělníci, zaměstnaní při pracích spojených s triangulací neb dohledem na triangulační zařízení, při všelikých pracích měřických, při pracích vtřiďovacích, revisních anebo při dozorčí službě, jsou oprávněni vstupovati na cizí nemovitosti a vzíti potřebné vzorky půdy pro rozbor; při tom mají se pokud možno napřed ohlásiti u držitele nemovitosti nebo jeho zástupce a na požádání prokázati své oprávnění úředním průkazem.
(2) K postavení triangulačních, polygonových a jiných měřických značek anebo měřických signálů, kamenů, křížových znaků, pyramid, lešení, výškových (nivelačních) značek a j. užívá stát cizích pozemků nebo staveb beze vší úplaty. Toto užívání má se však díti tak, aby držitele nebo uživatele pozemku co nejméně rušilo v hospodaření.
(3) Při stavbě triangulačních signálů anebo zajišťovacích značek lze použíti také sousedních pozemků v rozsahu pro účel nezbytně nutném.
(4) Dále jsou státní měřičtí úředníci oprávněni nákladem státu odstraňovati neb oklestiti stromoví, vyjma stromy ovocné nebo stromy, které jsou památkou, překážející pracím katastrálního měření v rozsahu nezbytně nutném, neprovede-li toho v naznačeném rozsahu a do přiměřené lhůty na úřední vyzvání držitel nemovitosti sám.
(5) Oprávnění uvedená v odst. 1 příslušejí také úředně oprávněným civilním geometrům, konají-li měření potřebná pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů uvedených v §§ 42, 51 a 52.

Náhrada škod způsobených při katastrálním řízení.
§ 76

(1) Státní měřičský úředník má se při svém řízení zásadně vystříhati, aby způsobil škodu na zařízeních, pozemcích, plodinách nebo památkách, které jsou na pozemku, pokud není podle předchozího paragrafu odůvodněna.
(2) Stát je povinen k náhradě škody, která vzešla držiteli nebo uživateli pozemku výkonem práv podle ustanovení § 75, odst. 1 až 4. O náhradě škody rozhoduje komise ku příslušnému katastrálnímu řízení ustanovená (§§ 9, 11, 61, 84, 106) nebo, pokud jde o měřické práce jiné než katastrální, komise zvlášť k tomu účelu sestavená podle ustanovení § 9, odst. 1, v níž předsedou komise je úředník tyto práce provádějící. Zamítne-li komise náhradu škody, protože jde o škodu nepatrnou, nebo není-li stát nebo poškozený v jiném směru spokojen s výrokem komise, rozhodne na žádost, podanou do třiceti dnů ode dne doručení výměru o náhradě škody, pokud se týče o její výši, okresní soud místně příslušný v nesporném řízení.
(3) Vyjímajíc škody způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí státního měřičského úředníka (odst. 1), není stát povinen k náhradě škody, jde-li o měření podrobné, o řízení pro vedení pozemkového katastru neb o měření na žádost a náklad stran. V těchto případech určí škodu obecní (městská) rada a hradí ji držitel pozemku, jehož se týká podrobné měření nebo řízení. Není-li držitel pozemku nebo poškozený s výrokem obecní (městské) rady spokojen, rozhodne na žádost, podanou do třiceti dnů ode dne doručení výměru o náhradě škody, pokud se týče o její výši, okresní soud místně příslušný v nesporném řízení.
(4) Veškeré škody způsobené výkonem oprávnění podle ustanovení § 75, odst. 5. jest povinen hraditi úředně oprávněný civilní geometr.

Vyvlastnění pozemku při triangulaci.
§ 77

(1) Ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační práce může žádati za nucené zřízení služebnosti nebo za vyvlastnění pozemku potřebného k ustálení, zajištění a používání trigonometrických bodů.
(2) Neutrpí-li tím památka, na pozemku nebo poblíže něho jsoucí, lze vyvlastniti plochy v rozsahu pro účel potřebném, zpravidla ne větší nežli 40 m čtverečních.
(3) Vyvlastňovací řízení provede okresní úřad, v jehož správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět. V návrhu budiž vyvlastňovací plocha určitě vyznačena a budiž připojen její geometrický (polohopisný) plán (§ 51).
(4) Knihovní soud na požádání vyvlastňovacího úřadu poznamená zavedení vyvlastňovacího řízení. Tato knihovní poznámka působí, že pozdější zápis knihovních práv nepřekáží oddělení vyvlastňovaného dílce.
(5) Řízením se zjistí, jsou-li tu podmínky v odst. 1 a 2 tohoto paragrafu uvedené. Nedohodnou-li se strany, rozhodne vyvlastňovací úřad, vyslechna, bude-li toho třeba, znalce místních poměrů. Ve vyvlastňovacím nálezu určí zároveň náhradu za vyvlastňovanou plochu podle obecné hodnoty pozemku po případě s lesním porostem a vysloví, že může býti dílec odepsán dluhu prostý, jakmile bude náhrada složena u knihovního soudu nebo bude prokázáno listinou, na níž podpisy budou soudně nebo (veřejným) notářem ověřeny, že knihovní věřitelé svolují, aby náhrada byla vyplacena vlastníku. Z nálezu lze se odvolati do 8 dnů od doručení k zemskému úřadu. Další opravný prostředek jest vyloučen.
(6) Náklady vyvlastňovacího řízení nese stát. Byla-li náhrada složena u knihovního soudu, rozvrhne ji tento v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu.
(7) Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude vyplacena nebo složena (odst. 6), odevzdá vyvlastňovací úřad státní správě vyvlastněnou plochu do držení. Na návrh ústředního úřadu vedoucího v patrnosti triangulační práce vykonají se knihovní zápisy vlastnického práva pro stát, a je-li třeba, výmaz závad na vyvlastněném dílci.
(8 ) Obdobný postup (odst. 2 až 7) platí i pro řízení za příčinou nuceného zřízení služebnosti.

§ 78

(1) Oprávnění stanovená v § 77 přísluší také úřadům nebo veřejným korporacím při provádění triangulačních prací, pokud tyto práce slouží veřejným zájmům. O tom, zda tyto práce skutečně slouží veřejným zájmům, rozhodne na žádost dotčeného úřadu nebo korporace ústřední úřad, vedoucí v patrnosti triangulační práce, dohodna se s příslušným ministerstvem.
(2) Náklady vyvlastňovacího řízení nese příslušný úřad nebo veřejnoprávní korporace.

Změna parcelního čísla.
§ 79

Dělením parcel povstalé dílce připojí měřičský úředník, je-li to podle §§ 4, 11, 12, 13, 14 a 23 přípustno, k sousedícím parcelám, nebo není-li takovéto sloučení možné, poznačí je náležitými parcelními čísly.

§ 80

(1) Za příčinou správného poznačení nově povstalých dílců parcel ve veřejné knize zašle knihovní soud příslušný původní plán (§ 51) i jeho snímky katastrálnímu měřickému úřadu.
(2) Přednosta katastrálního měřického úřadu poznačí podle ustanovení předchozího paragrafu dílce, které se oddělují od parcely na předloženém původním plánu i na jeho snímcích, připojí svůj podpis, úřední razítko a všechny plány vrátí. Případy, ve kterých poznačil nově povstalé dílce parcel, zapíše do záznamu.
(3) Knihovní soud použije vepsaného poznačení dílců pro knihovní zápis.
(4) Nevyhovuje-li plán ustanovením uvedeným v § 51 nebo jde-li o rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa, ustanovením uvedeným v § 14, odst. 3., vrátí katastrální měřický úřad plány, aniž byl na nich něco poznamenal a upozorní soud na shledané závady.

Občasná přehlídka pozemkového katastru.
§ 81

(1) Alespoň jednou za tři léta zařídí katastrální měřický úřad v obvodu jemu přiděleném kromě obvyklých úředních řízení, konaných podle došlých ohlášení, aby komise (§ 61) provedla v každém katastrálním území úplnou přehlídku držby, zejména aby podrobila úplné přehlídce držby, zejména aby podrobila úplné přehlídce správnost zápisů o osobě držitelově a výtěžkovém předmětu v katastrálních operátech a zavedla řízení o shledaných změnách, chybách nebo nepřesnostech.
(2) Provádění přehlídky oznámí katastrální měřický úřad obecnímu úřadu vyhláškou (§ 60), ve které vyzve všechny držitele pozemků, u nichž nastaly změny, aby se dostavili k úřednímu řízení a podali potřebná vysvětlení o své držbě a o nastalých změnách.
(3) O provedené přehlídce budiž sepsán stručný protokol, který podepíše předseda a členové komise (§ 61).
Vyšetření katastrálního výtěžku.

a) Při změně hranic katastrálních území.
§ 82

Změní-li se hranice tak, že parcely jednoho katastrálního území přecházejí do katastrálního území sousedního, podrží převedené parcely svůj katastrální výtěžek. Přecházejí-li však parcely zároveň i do jiného vceňovacího okrsku, přeřadí je katastrální měřický úřad do jakostních tříd stejného vzdělávání nově příslušného vceňovacího okrsku, které svou sazbou jsou jejich dosavadnímu katastrálnímu výtěžku rovny nebo nejblíže vyšší.

b) Při dělení parcel.
§ 83

(1) Při dělení parcel musí se katastrální výtěžek všech dílů parcel rovnati katastrálnímu výtěžku parcel před dělením a rozvrhne se zpravidla na jednotlivé díly v přímém poměru na tyto díly připadajících výměr jakostních tříd, vyznačených v pozemkovém katastru.
(2) Vykazují-li však jednotlivé díly původní parcely různou jakost půdy, nevyznačenou v pozemkovém katastru, může komise (§ 61) na žádost jednoho nebo několika držitelů vtříditi jednotlivé díly do různých jakostních tříd.
(3) Mění-li se dělením parcely okolnosti uvedené v § 4, odst. 3 a v § 23, odst. 3-5, provede katastrální měřický úřad nové poznačení parcel nebo připojení dílců parcel podle ustanovení § 79; na žádost jednoho nebo několika držitelů může však komise (§ 61) provésti nové vtřídění všech dílů parcely jako při změně vzdělávání (§ 65).

c) Při trvalých místních změnách jakostní třídy a při scelování pozemků.
§ 84

(1) Při trvalých místních změnách jakostní třídy a při scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úpravách pozemkové držby zařídí katastrální měřický úřad nové vtřídění (§§ 4 a 23) změněných pozemků komisí podle § 61, do níž vyšle ještě každá obec změnou nedotčená a přímo hraničící s obcí nebo skupinou obcí, v jejichž obvodu změna nastala, po jednom hospodářství polního nebo lesního znalém zástupci jako dalšího člena s usnášejícím hlasem.
(2) Tato komise usnáší se platně prostou většinou, je-li přítomna alespoň polovina stanovených členů s usnášejícím hlasem; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasuje předseda komise.
(3) Do působnosti této komise spadá též vyšetřování změn obvodů zaplavovaných území (§ 24).
(4) Při vtřídění pozemků budiž přiměřeně přihlíženo ku vzájemnému poměru ocenění jednotlivých území, stanovenému při scelovacím nebo dílčím řízení.

§ 85

(1) Komise (§ 84) může vyhledati, je-li toho třeba pro vtřídění pozemků, za nevhodné již vzorkové pozemky jiné náhradní neb i další nové vzorkové pozemky srovnáním jich se vzorkovými pozemky téhož okrsku, které nebyly změnou dotčeny, a sestaví o nich dodatek k seznamu vzorkových pozemků.
(2) Dodatek tento je podroben schválení finančního úřadu druhé stolice.

Provádění změn v pozemkovém katastru.

A. Zápis.

§ 86

V katastrálních operátech provedou se zápisy veškerých změn, které byly včas a řádně doloženy i vyšetřeny, s omezením v § 90 uvedeným, zejména:
a) změny katastrálních území, je-li povoleno jejich provedení v katastrálních operátech, pokud se týče je-li povolena změna hranic obcí politických (místních) (§ 31, odst. 2) a uplynula-li lhůta ku podání opravných prostředků;
b) změny nastalé opravou chyb a nepřesností;
c) trvalé změny výtěžkového předmětu s obmezením uvedeným v § 65, odst. 3;
d) trvalé změny vzdělávání; při změně lesa v jiné vzdělávání provede se však zápis teprve po schválení změny příslušnými úřady lesními a při trvalých místních změnách jakostní třídy nebo při scelování pozemků a při jiné všeobecné úpravě držby až po schválení dodatku k seznamu vzorkových pozemků finančním úřadem druhé stolice;
e) dočasné změny vzdělávání (§ 66, odst. 2);
f) změny držby:
aa) je-li změna prokázána veřejnými nebo soukromými listinami, které jsou potvrzeny správním úřadem anebo soudem, je-li toho třeba ku platnému převodu vlastnictví,
bb) předloží-li se usnesení (výrok) příslušného knihovního soudu o stejném provedení změny ve veřejné knize,
cc) je-li změna držby spojena se změnou předmětu měření a byla-li změna držby vyšetřena z úřední povinnosti podle § 68;
g) nové vtřídění pozemků při trvalé místní změně jakostní třídy, při scelování pozemků nebo při dělení společenstevních pozemků, je-li dodatek k seznamu vzorkových pozemků schválen finančním úřadem druhé stolice;
h) změny předmětu měření uvedené v §§ 14 a 15, rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa však až po povolení tohoto rozdělení příslušným stavebním úřadem a vojensky důležité stavby a příslušné pozemky po dohodě s ministerstvem národní obrany.

B. Záznam.

§ 87

(1) Vyjímajíc vojensky důležité stavby a příslušné pozemky vedou se v záznamu změny, jichž zápis nelze provésti v operátech katastrálních proto, že:
a) nedošlo dosud svolení úřadu správního nebo soudu, jehož jest třeba, aby změna nabyla právní platnosti, nebo povolení úřadu, jemuž přísluší dohlížeti nad lesy, ke změně lesa v jiné vzdělávání nebo úřadu stavebního k rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa;
b) jsou změny tak rozsáhlé, že jejich stavební dokončení nebo měření vyžaduje delší doby (jako při zakládání nových železnic, průplavů, regulací řek, hrazení bystřin, při pracích odvodňovacích, zavlažovacích, při scelování pozemků nebo jiné všeobecné úpravě držby a pod.);
c) nejsou po ruce dostatečné a přesné pomůcky nebo doklady nebo že dodané pomůcky vyžadují přezkoušení, jsou-li známy přibližné výměry měněných dílců parcel;
d) nebyla pozůstalost po zemřelém držiteli dosud projednána;
e) nedošlo dosud usnesení soudu knihovního o změně držby, nejde-li o případ uvedený v § 86 bod f-aa nebo f-cc.
(2) Záznam se vyřídí provedením změny v katastrálních operátech nebo obnovením původního stavu v přírodě.

§ 88

(1) Aby mohl býti sestaven záznam o změnách, uvedených v § 87, bodu 1. b), jest stavebník, železniční správa, ředitelství pro stavbu vodních cest nebo jiná korporace (právní osoba) změnu provádějící povinna zaslati katastrálnímu měřickému úřadu zatímní náčrty změn a výkazy obsahující výměru a vzdělávání zabraných nebo jinému držiteli postoupených ploch (dílčí tabulky), opatřené podpisy držitelů.
(2) Jsou-li se změnou držby spojeny též změny výtěžkového předmětu a jsou-li dodány dostatečné doklady, aby nastalá změna výtěžkového předmětu a její rozsah mohly býti určeny alespoň přibližně, vyšetří katastrální měřický úřad přírůstek neb úbytek katastrálního výtěžku vzhledem k těmto změnám jen zatímně, při čemž ponechá případné vyrovnání katastrálního výtěžku provedení zápisu v katastrálních operátech; nejsou-li však dodány dostatečné doklady, rozdělí se celý dosavadní katastrální výtěžek zatímně na nové držitele.

§ 89

Obdobné řízení (§ 88 ) provede katastrální měřický úřad i při jiných změnách, které se vedou v záznamu; dílčí tabulku náhrad vyšetření konané z úřední povinnosti, doklady soudního usnesení nebo zpráva podepsaná stranami.

Záznam úředně zjištěných změn hranic katastrálních území.
§ 90

(1) Je-li změna hranic katastrálních území zjištěna z úředního podnětu (§ 67, odst. 1), zavede katastrální měřický úřad řízení odůvodněným, řádně listinnými doklady doloženým návrhem, aby bylo povoleno provésti o ní zápis v operátech katastrálních.
(2) Změnu hranic katastrálních území, jakož i jiné, s ní spojené změny, vede katastrální měřický úřad v záznamu a provede o ní zápis v katastrálních operátech teprve tehdy, až ho dojdou příslušná povolení a uplyne lhůta ku podání opravných prostředků.
(3) Jakmile měřičský úředník jest po provedení zápisu o změně v katastrálních operátech po prvé úředně přítomen v katastrálním území, vykoná komise v § 11 uvedená konečné označení změněné hranice, která byla označena pouze zatímně nebo která byla stanovena odchylně od původního návrhu komise (§ 67).

Lhůty pro provádění změn v pozemkovém katastru.
§ 91

(1) Změny provádějí se v pozemkovém katastru zpravidla v zimním období, jež jde po ohlášení včasně podaném anebo po vykonaném vyšetření změn z úřední povinnosti.
(2) Ohlášená změna, vyžadující předchozího místního šetření měřičského úředníka, může býti podle předešlého odstavce provedena pouze tehdy, byla-li ohlášena nejpozději do konce března; jinak může býti změna provedena ještě tehdy, byla-li ohlášena měřičskému úředníku za jeho úředního řízení v katastrálním území a stačí-li čas předem pro jeho pobyt v tomto území určený i k vyšetření této změny.
(3) Změny držby, které byly ohlášeny po době v předchozím odstavci uvedené, avšak před prováděním zápisu změn v katastrálních operátech příslušného katastrálního území, mohou býti provedeny v pozemkovém katastru podle ustanovení prvého odstavce jen tenkráte, jsou-li podle § 62 vyšetřeny a:
a) vztahuje-li se změna držby k pozemku nebo souboru pozemků, který jest na svém obvodu vyznačen hranicemi držebnostními nebo hranicemi, které jsou zajištěny (zdí, plotem a pod.), (§ 13), a jehož totožnost lze zjistiti pouhým nahlédnutím do katastrálních map bez místního šetření, nebo
b) vztahuje-li se změna držby na pozemky anebo jejich části, které sice nevyhovují podmínce v bodu a) uvedené, jsou však doloženy geometrickým (polohopisným) plánem (§ 51).

Odvolací řízení.
§ 92

(1) Provedení zápisu změn v katastrálních operátech oznámí katastrální měřický úřad vyhláškou v příslušném katastrálním území a způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.) s doložením, že každý držitel může nahlédnouti do mapy, svého pozemnostního archu a do platného záznamu u katastrálního měřického úřadu v úředních hodinách a podati do patnácti dnů ode dne vyhlášení případné námitky.
(2) Lhůta ku podání námitek začíná běžeti dnem po vyhlášení v katastrálním území. Připadne-li konec lhůty na neděli (svátek, památný den), končí se lhůta teprve příštím dnem všedním. Den, kterého byly námitky podány na úřad telegrafní nebo doporučeně na poštu pokládá se rovněž za den jejich podání.
(3) Námitky nemají odkládacího účinku a katastrální měřický úřad je přezkouší novým řízením (§§ 40, 41, 61); jsou-li uznány oprávněnými, provede opravný zápis, v opačném případě rozhodne finanční úřad druhé stolice s konečnou platností.
(4) Jakmile uplyne lhůta ku podávání námitek, zašle katastrální měřický úřad katastrální operáty a pomůcky potřebné k rozvrhu pozemkové daně příslušnému úřadu, ustanovenému pro vyměřování nebo předepisování daní, který je, rozvrhnuv pozemkovou daň, vrátí katastrálnímu měřickému úřadu.

Řízení úřadů ustanovených pro vyměřování nebo předepisování daní nebo poplatků.
§ 93

Úřady ustanovené pro vyměřování nebo předepisování daní nebo pro vyměřování poplatků obdrží od katastrálního měřického úřadu příslušné ohlašovací listy, pokud se týče záznamy nebo spisy o vyšetřených změnách a přihlédají k nim při předpisu daní, dávek a poplatků podle platných ustanovení.

Náhrady za úřední jednání.
§ 94

(1) Výdaje, vzešlé provedením nového měření (§ 23, odst. 2), triangulace a polygonisace, pokud nejsou vyjmenovány v § 56, hradí stát.
(2) Za úřední jednání výkonných katastrálních úřadů za příčinou provedení zápisu nastalých změn v katastrálních operátech zaplatí strana státu náhradu.
(3) Výši náhrady čas od času stanoví a vyhlásí ministerstvo financí tak, aby celkový výtěžek těchto náhrad nepřevyšoval úhrnných výdajů, vzešlých státu vedením pozemkového katastru.
(4) Katastrální měřický úřad předepíše náhrady za celý rok. Náhrady zmíněné jsou splatny, vybírají a vymáhají se jako přímé daně.
(5) Bez náhrady se provádějí jednání o převodech držebnostních, které nastaly všeobecnou úpravou držby, nebo vyvlastněním, pokud z něho nevzešel prospěch osobám soukromým, jednání provedená v zájmu památkovém, dále změny hranic katastrálních území, které byly povoleny na návrh katastrálního měřického úřadu (§§ 67, 90 a 112), změny u lesů chráněných (pod spravidlem) nebo ochranných, jakož i opravy nepřesností a chyb.
(6) Za jednání o změnách hranic katastrálních území, děje-li se tato změna na žádost strany, vybere ihned stát náhradu skutečných výdajů, které mu tímto jednáním vznikly. Zaplacení této náhrady může ministerstvo financí podle svého volného uvážení prominouti obcím, povstalým novým hromadným osídlením, byla-li jim též poskytnuta úleva od daně pozemkové podle zákonných ustanovení o této dani.

Úlevy co do povinnosti kolkové a poplatkové.
§ 95

(1) Od kolků a poplatků jsou osvobozeny:
a) veškerá podání a spisy pořízené o katastrálním řízení neb o reklamacích podle II. hlavy zákona,
b) podání učiněná o nastalých změnách, jakož i spisy sepsané o jejich vyšetření a námitky (hlava III.),
c) neověřené opisy, výpisy, otisky nebo snímky katastrálních operátů písemných i měřických a
d) podání a protokoly o objednávkách opisů, výpisů, otisků nebo snímků katastrálních operátů (§ 8 ).
(2) O právních jednáních a převodech majetku vyšetřených podle ustanovení tohoto zákona platí všeobecná ustanovení, obsažená v zákonech a nařízeních o kolcích, poplatcích a dani z obohacení.
(3) Jestliže změna držby, o níž listina nebyla sepsána, byla ohlášena nejpozději tehdy, kdy byl měřičský úředník ponejprv úředně přítomen po převodu držby v katastrálním území, nepředepíše se zvýšený poplatek (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi poplatková pokuta), jak se státi mělo podle zákonů poplatkových, leda by se úřad k vyměření poplatků ustanovený dověděl již před touto ohláškou odjinud o skončeném jednání právním.

Pokuty a náhrady.
§ 96

(1) Nedostaví-li se osoba nebo její zástupce bez vážných, ospravedlňujících důvodů k úřednímu jednání podle zákona, ke kterémuž jednání byla obsílkou pod výhrůžkou pokuty předvolána, může jí býti uložena pokuta až do 200 Kč. Při opětovném nedostavení se na obnovené předvolání může býti předešle uložená pokuta zdvojnásobena.
(2) Poškodí-li nebo přemístí-li někdo ze zlomyslnosti výtyčku, kolík nebo jinou měřickou značku, jest povinen nahraditi státu výdaje, které mu vzešly obnovením původního stavu a nejde-li o čin přísněji stíhaný, může býti viníku mimo to uložena pokuta až do 1000 Kč.
(3) Opominula-li obec učiniti zadost povinnostem, které jí zákon ukládá, jest povinna nahraditi státu výdaje tím vzešlé. Za opětné opominutí nebo za zřejmý odpor obce proti plnění jí uložených povinností mohou býti funkcionáři obce potrestáni mimo to pokutou až do 1000 Kč.
(4) Nedostaví-li se některý člen anebo několik členů komise, stanovené v §§ 9, 11, 61, 84 a 106 k řízení, o němž byl obecní úřad včas zpraven, a řízení tím znemožní nebo znesnadní tak, že jest nutno konati řízení nové, jsou obce, které nedostavivší se členové komise měli zastupovati, povinny nahraditi státu zvýšení výdajů, vzešlé provedením nového řízení, a to zpravidla podle poměru celkového počtu nedostavivších se jejich zástupců.
(5) Pokuty a náhrady, vyjmenované v odstavcích 1 a 2, uloží příslušný katastrální měřický úřad, ostatní (odst. 3 a 4) na požádání katastrálního měřického úřadu příslušný okresní úřad.
(6) Proti nálezům, kterými byly uloženy pokuty nebo náhrady podle odst. 1 až 4, mohou býti podány námitky do patnácti dnů ode dne doručení nálezu; rozhodne o nich s konečnou platností úřad II. stolice, přímo nadřízený úřadu, který nález vydal.
(7) Pokuty a náhrady (odst. 1 až 4) připadají státní pokladně.

Hlava IV.
Přechodná ustanovení.

A. Všeobecná.

§ 97

(1) Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, budou operáty katastru pozemkové daně, které zůstávají v platnosti, přivedeny postupně do stavu způsobilého k vedení pozemkového katastru podle tohoto zákona.
(2) Každý držitel pozemku v tom onom katastrálním území jest povinen ve lhůtě nejméně třicetidenní, měřičským úředníkem zvlášť stanovené, ohlásiti změny, nepřesnosti nebo chyby k opravení zápisu v katastrálních operátech. Vládním nařízením bude stanoveno, pokud jsou přípustna hromadná ohlášení. Katastrální měřický úřad zavede o podaných žádostech a ohlášeních řízení (§ 61).
(3) Zvýšení katastrálního výtěžku, povstalé provedenou trvalou místní změnou jakostní třídy v pozemkovém katastru (§ 36), nabude při včasném ohlášení (odst. 2) daňové účinnosti teprve po projití doby dočasného osvobození, přiznaného zákonnými ustanoveními o pozemkové dani, nejdříve však počátkem sedmého roku po vyhlášení zákona.
(4) Nedodržení ohlašovací lhůty (odst. 2) má tytéž následky jako nedodržení ohlašovací lhůty po nastalé trvalé změně (§ 59).
(5) Pokud není veřejný statek zapsán do veřejných knih, jest dlužno udržovati jeho seznam v pozemkové knize ve vzájemné shodě s pozemkovým katastrem obdobně podle ustanovení platných pro veřejné knihy (§§42 a 43).
(6) V pozemkovém katastru a ve veřejných knihách použitým již označením „katastrální obec“ rozumí se napříště „katastrální území“ podle tohoto zákona.
(7) Pokud nebude pověřen vedením v patrnosti triangulačních prací jediný úřad, rozumí se ústředním úřadem v § 50 uvedeným všechny úřady a státní podniky, v jejichž oboru se provádějí triangulační práce, a ústředním úřadem v §§ 10, 77 a 78 uvedeným ministerstvo financí. Po dobu účinnosti vládního nařízení ze dne 20. ledna 1920, č. 43 Sb. z. a n., rozumí se ústředním úřadem vedoucím v patrnosti nivelační práce ministerstvo veřejných prací.

B. Pro území, která dosud nemají nových pozemkových knih.

§ 98

(1) V územích, která nemají dosud nových pozemkových knih, provedou se zápisy v katastrálních operátech i o takových řádně vyšetřených změnách držby, o nichž dosud nedošlo usnesení knihovního soudu a které by proto měly býti vedeny v záznamu (§ 87, odst. 1-e).
(2) Byla-li však změna držby vyšetřena způsobem uvedeným v § 62, odstavci 3, buďtež předem zpraveni účastníci o zamýšleném provedení zápisu a upozorněni, že mohou podati do patnácti dnů ode dne doručení zprávy písemné námitky katastrálnímu měřickému úřadu, jinak že bude zápis o změně držby proveden, prokáže-li se řádné doručení zprávy a uplynula-li lhůta k námitkám (§ 92, odst. 2).
(3) O podaných námitkách rozhodne katastrální měřický úřad; shledá-li, že se změnil předpokládaný stav věci, upustí zatím od provedení zápisu a zavede nové řízení. Nemohou-li se ani novým řízením vyvrátiti námitky, neprovede se zápis změny v pozemkovém katastru dříve, dokud některá strana nepodá průkazu o změněné držbě.

§ 99

(1) Udržování souladu pozemkového katastru se starou knihou pozemkovou omezuje se pouze na obdobné provedení zápisu v pozemkovém katastru oněch změn, které jsou zapisovány ve staré knize pozemkové (pozemnoknižních protokolech). Za tou příčinou zašle knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu usnesení, v § 42 uvedená, případně s geometrickými (polohopisnými) plány.
(2) Protokoly o ohlášených a zjištěných změnách v pozemkovém katastru (ohlašovací listy) zasílají se knihovnímu soudu pouze tenkráte, týkají-li se obcí na Hlučínsku.
(3) Po založení nových pozemkových knih jednotlivých katastrálních území doručí knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu výpis z nových knihovních vložek o údajích, které mají býti udržovány v souladu s pozemkovým katastrem (§§ 42 a 43).

C. Pro území, která dosud nemají správných katastrálních map.

§ 100

V územích, ve kterých dosud nebylo provedeno katastrální měření, srovnávající se s ustanovením II. hlavy tohoto zákona, provede se postupně takovéto měření a sestaví se i nový písemný operát.

§ 101

(1) V územích, jejichž katastrální mapy jinak požadavkům II. hlavy tohoto zákona vyhovují, ale nebyly delší dobu doplňovány nastalými změnami, provede se postupně katastrální řízení v rozsahu potřebném pro doplnění pozemkového katastru podle skutečnosti (reambulace).
(2) Bude-li nutno, sestaví se pro taková území nový písemný operát katastrální.

§ 102

(1) Řízení uvedená v §§ 100-101 provedou se podle ustanovení II. a III. hlavy tohoto zákona s odchylkami v §§ 103 až 110, 112 a 113 uvedenými.
(2) Jako příprava pro zakládání pozemkových knih mohou býti hranice vlastnické na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyznačovány v pozemkovém katastru jako hranice parcel i tehdy, nejsou-li v přírodě znatelné.

§ 103

(1) Nynější inspektoráty katastrálního vyměřování pro Slovensko se podřizují generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a jejich působnost omezuje se na provádění katastrálního měření a šetření podle ustanovení § 100, pokud není vyhrazeno katastrálnímu měřickému úřadu (§ 107).
(2) Ministerstvo financí vyhlásí každou změnu sídla inspektorátu katastrálního vyměřování.

§ 104

(1) Je-li skutečná držba pozemku sporná mezi stranami, zapíše se v pozemkovém katastru až do založení nových knih pozemkových držba nebo příslušný podíl držebnostní na jméno toho, který se vykáže jako knihovní vlastník podle staré pozemkové knihy. Nemůže-li se žádný z nich jako takový vykázati, zapíší se jména všech uchazečů bez označení jejich držebnostního podílu.
(2) Pozemky, jichž držitele nelze zjistiti, připíší se zatím obci.
(3) V obou případech (odst. 1 a 2) připojí se při zápisu příslušná poznámka.
(4) Tento zápis v katastrálních operátech nemá žádných soukromoprávních důsledků.

§ 105

(1) Obec, byvši katastrálním měřickým úřadem alespoň třicet dní předem (§ 9) zpravena o započetí katastrálního měření nebo reambulace (§§ 100-101), jest povinna provésti omezníkování veřejných cest, jakož i jiného veřejného a obecného statku a obecního majetku, a vyzvati veškeré držitele, aby řádně omezníkovali své hranice držebnostní v obvodu obce podle ustanovení § 12 tohoto zákona.
(2) Povinnosti obce při provádění katastrálního řízení nebo reambulace jsou tytéž jako při provádění nového měření, místní triangulace nebo polygonisace (§ 56).
(3) Mimo to jest obec povinna učiniti včas veškeré přípravy, aby mohla vyhověti závazkům a povinnostem, které jí tento zákon ukládá.
(4) Chudé obci, jíž by nebylo možno ihned uhraditi výdaje spojené s katastrálním měřením a omezníkováním , může ministerstvo financí, požádá-li obec o to, poskytnouti ze státních peněz bezúročné zálohy až do výše těchto výdajů, splatné podle finančních schopností příslušné obce v několika, nejvýše v pěti za sebou jdoucích letech po skončeném řízení. Podáním žádosti o zálohu nezastavuje se provádění řízení.

§ 106

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi při jednání s držiteli pozemků a při místním řízení, žádá-li o to měřičský úředník, má býti přítomen a dávati potřebná vysvětlení též obecní (obvodní) notář jakožto další člen komise a to v případech §§ 9, 11 a 61 s hlasem usnášejícím, v případech jiných (jako § 84) s hlasem poradním.

§ 107

Po provedení katastrálního měření (§ 100) nebo reambulace (§ 101) zařídí katastrální měřický úřad nové vtřídění pozemků podle ustanovení uvedených v §§ 65, 66, 82 až 85 s odchylkou, že vtřiďování pozemků na Hlučínsku se provede srovnáním jich se vzorkovými pozemky v I. vceňovacím okrsku opavském, doplní katastrální operát a provede reklamační řízení (§ 108 ). Zároveň zařídí vyšetření území zaplavovaného (§ 84) a pořídí seznamy zaplavovaných ploch.

Reklamace.
§ 108

O právu nahlédati do katastrálních operátů, vyhotovených podle ustanovení §§ 100 až 107, a podávati námitky (reklamace) proti jejich obsahu platí ustanovení § 29.

Úlevy co do povinnosti kolkové a poplatkové.
§ 109

Veškerá podání a spisy o katastrálním řízení, reambulaci nebo učiněných námitkách (reklamacích) podle IV. hlavy zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Úhrada nákladů řízení.
§ 110

Výdaje vzešlé provedením katastrálního řízení, reambulace a reklamačního řízení, pokud nejsou vyjmenovány v §§ 56 a 105 hradí stát.

Zvláštní přechodná opatření pro Hlučínsko.
§ 111

Pokud nenabude v jednotlivých katastrálních územích na Hlučínsku platnosti nový katastrální operát vyhotovený podle ustanovení §§ 100, 102, 105, 107 a 108, zůstává zatím podkladem pro vyměření pozemkové daně dosavadní operát s odchylkou, že pětinásobný katastrální výtěžek v tolarech, vyjadřuje zatímní katastrální výtěžek v československých korunách.

Zvláštní přechodná opatření pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.
§ 112

Skládá-li se některé nynější katastrální území na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi z několika spolu nespojených území, budiž zavedeno řízení za příčinou odstranění tohoto rozčlenění katastrálního území.

§ 113

Vládním nařízením budou stanoveny pro Slovensko a Podkarpatskou Rus další výjimky z tohoto zákona a doba platnosti těchto výjimek, zejména pokud jde o povinnost omezníkovati držebnostní hranice (§§ 12 a 68 ) a pokud bude připuštěno, aby parcely byly děleny v pozemkovém katastru a v pozemkové knize podle pouhého označení alikvotními díly (§ 42, odst. 7 a § 51).

T. G. Masaryk v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Dr. Engliš v. r.