Sponzorované odkazy:

Vládne nariadenie 64/1930 Sb. platné od 3.6.1930 do 18.2.1941

Vládní nařízení ze dne 23. května 1930, jímž se částečně provádějí hlavy II., III. a IV. zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona).

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona [k. z.]):

K hlavě II.
Pozemkový katastr.

§ 1
Geometrické zobrazení, soupis a popis pozemků.

(K § 2, odst. 1., k. z.)
(1) Pokud bude třeba podle ustanovení §§ 28, 64 anebo 100 k. z. vyhotoviti původní nebo nový měřický operát, buďtež pozemky dotčených katastrálních území zobrazeny v jednotné zobrazovací soustavě, kterou ustanoví po slyšení československého komitétu geodetického a geofysikálního ministerstvo financí (§ 97, odst. 7., k. z.) v dohodě s ministerstvem zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty.
(2) Dokud tato jednotná zobrazovací soustava nebude definitivně stanovena, buďtež pozemky dotčených katastrálních území geometricky zobrazovány jako dosud na jediné, do roviny rozvinuté kuželové ploše obecného konformního zobrazení kuželového.
(3) Soupis pozemků budiž sestaven po parcelách (§ 4, odst. 2., k. z.) podle jednotlivých katastrálních území (§ 7 k. z.).
(4) Popisem pozemku se nazývají zápisy a poznámky v pozemkovém katastru, zejména o údajích uvedených v § 5 k. z.

§ 2
Přirozený povrch zemský; trvale viditelné rozhraničení; hranice správní; vzdělávání a užívání pozemků.

(K § 4, odst. 1., k. z.)
(1) Přirozeným povrchem zemským se rozumí buď skutečný přírodní a uměle nezměněný povrch zemský nebo povrch zemský, upravený pro obvyklý způsob vzdělávání nebo užívání, na př. oráním, násypem nebo výkopem, stavbou nebo jiným technickým zařízením. Za přirozený povrch zemský se nepovažují povrchové plochy hmot složených pro jiné účely než zemědělského (lesního) hospodaření, na př. haldy, skládky kamene, písku, dříví a pod., pokud se jich snad nepoužívá jako přirozeného povrchu zemského.
(2) Trvale viditelným rozhraničením se rozumí zpravidla zeď, terasa, mez, alej (stromořadí) nebo podobné jiné viditelné rozhraničení, jehož přirozenou nebo umělou souvislost s půdou lze změniti jen vynaložením větších peněžních nákladů nebo značnou fysickou námahou a umělým opatřením.
(3) Za správní hranici se považuje také hranice katastrálního území.
(4) Vzděláváním (kulturou) pozemku se rozumí způsob jeho používání jako role, louky, zahrady, vinice, pastviny, lesa, močálu, jezera nebo rybníku a u půdy parifikační způsob používání sousedního pozemku.
(5) Užíváním pozemku se rozumí buď způsob upotřebení parifikační půdy nebo způsob upotřebení pozemků bez katastrálního výtěžku (§ 21-B k. z.).

§ 3
Vyznačování zastavěných ploch a nádvoří.

(K § 4, odst. 3., k. z.)
Pokud to dovolí poměr zmenšení katastrální mapy, buďtež vyznačovány v pozemkovém katastru zastavěné plochy a nádvoří (§ 21, bod B/a, k. z.) i uvnitř jedné a téže držby jako samostatné parcely.

§ 4
Výjimečné vyznačování částí pozemků jako samostatné parcely.

(K § 4, odst. 4., k. z.)
Výjimečné vyznačování částí pozemků jako samostatné parcely, o němž jedná § 4, odst. 4., k. z., staniž se zejména tehdy, nemůže-li držitel pozemku, byv k tomu vyzván, bez značných výloh odstraniti příčiny, bránící sloučení takových částí parcel. Není-li hranice mezi částmi pozemků v přírodě znatelná, zjišťuje se podle dřívějších map nebo podle jiných pomůcek nebo podle udání stran a sousedů a, pokud je toho třeba, po vyjádření osob, pro něž je na pozemku knihovně zajištěno některé věcné právo. Takové v přírodě neznatelné hranice vyznačí se v měřickém operátu čarou čárkovanou (———–), aniž se tím nějak rozhoduje o právech soukromých.

§ 5
Památky.

(K § 5 k.z.)
Památky a plochy památkově cenné se vyznačují v pozemkovém katastru zpravidla na podnět nebo po slyšení státního památkového úřadu.

§ 6
Části pozemkového katastru.

(K § 6 k. z.)
(1) Pozemkový katastr se skládá z částí:
a) podstatných,
b) vedlejších a
c) pomocných.
(2) Podstatné části pozemkového katastru jsou:
a) operát měřický,
b) operát písemný,
c) sbírka listin a
d) úhrnné výkazy.
(3) Měřický operát sestává z:
a) katastrální mapy (původní nebo otisku) a
b) příruční (indikační) katastrální mapy.
(4) Bude-li sděláván nový měřický operát podle ustanovení § 28, odst. 2., k. z. nebo náhradní měřický operát podle ustanovení § 28, odst. 3., druhé věty, k. z. nebo původní měřický operát podle ustanovení § 100 k. z. nebo původní nebo nový měřický operát podle ustanovení § 64 k. z., budiž vyhotovena katastrální mapa zpravidla v měřítku 1 : 2000.
(5) Katastrální mapa budiž vyhotovena tak, aby obsahovala vně rámce potřebné úřední údaje, zejména také o použité methodě katastrálního měření a případném využití výsledků měřických prací úřadů (státních podniků) nebo osob, oprávněných k vyhotovování geometrických (polohopisných) plánů (§ 51 k. z.), a uvnitř rámce geometrické (polohopisné) zobrazení stabilisovaných měřických bodů a všech předmětů měření (§§ 11-15 a 27 k. z.), parcelní čísla, předepsané zkratky a značky, názvy a jiné údaje, které ustanoví návody pro vykonávání katastrálních měřických prací (§ 10, odst. 2., k. z.).
(6) Nebylo-li by možno na některém listu katastrální mapy zřetelně zobraziti předměty měření menšího rozsahu nebo vepsati parcelní čísla, vyhotoví se jako doplněk k takovému listu mapy příložná katastrální mapa.
(7) Za katastrální mapy považují se také dosavadní mapy pozemkového katastru, vyhovující jinak požadavkům II. hlavy k. z., vyhotovené před účinností tohoto nařízení v měřítku 1 : 2880, 1 : 2500, 1 : 2000, 1 : 1440, 1: 1250, 1 : 1000, 1 : 720 nebo 1 : 625.
(8) Katastrální mapy buďtež vyhotovovány na hmotě,podléhající pokud možno nejméně změnám vlhkosti a teploty.
(9) Příruční (indikační) katastrální mapa jest otisk katastrální mapy, vyhotovený na tuhé papírové lepence a vhodně doplněný a upravený pro polní katastrální službu.
(10) Písemný operát, vyhotovený pro každé katastrální území odděleně, obsahuje:
a) rejstřík parcel,
b) parcelní protokol,
c) pozemnostní archy,
d) seznam pozemnostních archů,
e) rejstřík držitelů,
f) seznam parifikační půdy a
g) záznam změn.
(11) V rejstříku parcel, založeném a vedeném podle aritmetického pořadí parcelních čísel, jsou sepsány všecky pozemky katastrálního území a udáno pro každou parcelu číslo příslušného pozemnostního archu.
(12) V parcelním protokolu, založeném podle aritmetického pořadí parcelních čísel, jsou sepsány všecky pozemky katastrálního území a udáno pro každou parcelu: číslo listu mapy, název trati, parcelní číslo, číslo pozemnostního archu, druh pozemku (§ 21 k. z.) a výměra, pokud se týče také popisné číslo domu, obecné označení nebo pojmenování nebo věnování pozemku, jakostní třída, katastrální výtěžek, výměra zaplavované plochy a poznámky o parifikační půdě, právu ke stavbě, památkách, záznamu změn a j.
(13) V pozemnostním archu, založeném podle aritmetického pořadí knihovních vložek (seznamů) a parcelních čísel, jsou v roztřídění podle jednotlivých druhů pozemků (§ 21 k. z.) sepsány všecky pozemky jednoho a téhož držitele, udáno jméno a bydliště držitelovo a u spoludržitelů také velikost podílu na držbě a mimo to pro každou parcelu: číslo listu mapy, parcelní číslo, číslo knihovní vložky (seznamu), název trati, výměra, pokud se týče také popisné číslo domu, obecné označení nebo pojmenování nebo věnování pozemku, jakostní třída, katastrální výtěžek a poznámky o parifikační půdě, zaplavovaných plochách, právu ke stavbě, památkách, záznamu změn a j.
(14) V seznamu pozemnostních archů jsou sepsány v aritmetickém pořadí čísel všecky pozemnostní archy katastrálního území a udáno pro každý pozemnostní arch: jeho číslo, jméno držitelovo (při spoludržitelích jen hlavního z nich) a jeho bydliště. Za hlavního spoludržitele budiž považován v prvé řadě onen ze spoludržitelů, kterého ostatní označili, aby k jeho rukám byla předpisována pozemková daň, jinak ten, který má největší podíl na držbě nebo při stejných podílech onen, který drží usedlost v dotčené obci (osadě) s nejnižším popisným číslem, a není-li takového, onen, který je prvý podle abecedního pořadí. Pokud jde o zápisy v pozemkovém katastru, buďtež považováni manželé za jediného držitele nebo spoludržitele.
(15) V rejstříku držitelů, založeném a vedeném podle abecedního pořadí jmen, jsou sepsáni všichni držitelé (spoludržitelé) pozemků ležících v katastrálním území a jest udáno pro každého z nich: jeho jméno a bydliště a čísla všech pozemnostních archů, v nichž je dotčený zapsán jako držitel nebo spoludržitel.
(16) V seznamu parifikační půdy, založeném podle aritmetického pořadí parcelních čísel, jsou sepsány všecky pozemky katastrálního území úmyslně odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání v roztřídění podle jednotlivých způsobů vzdělávání a udáno pro každý takový pozemek: parcelní číslo, číslo pozemnostního archu, jakostní třída, výměra, katastrální výtěžek a účel, jemuž je dotčený pozemek věnován.
(17) V záznamu změn (§ 87 k. z.) se vedou změny, jichž zápis v katastrálním operátu (§ 86 k. z.) nelze té doby provésti; v něm se vyznačí v rozsahu potřebném pro předpis pozemkové daně pro každou takovou změnu podrobně dosavadní i nový stav, zejména pokud jde o držitele, rozsah změněné držby a katastrální výtěžek.
(18) Sbírka listin obsahuje zejména:
a) výpisy triangulačních údajů,
b) popisy hranic katastrálních území,
c) zápisníky měřených směrů (úhlů) a délek,
d) polní náčrty (měření původního, nového, zaměřování změn a j.) a geometrické (polohopisné) plány,
e) místopisy měřických bodů,
f) výpočetní protokoly,
g) vyhlášky o reklamačním řízení (§ 29 k. z.), úředních dnech (§ 60 k. z.), úředním řízení v katastrálním území (§ 61 k. z.), občasné přehlídce pozemkového katastru (§ 81 k. z.), odvolacím řízení (§ 92 k. z.) a j.,
h) ohlašovací listy, protokoly, soudní usnesení (výroky), seznamy nesrovnalostí a jiné listiny o katastrálních změnách,
i) výkazy změn a vyřízené záznamy změn,
j) reklamační a odvolací listiny,
k) vyřazené části pozemkového katastru.
(19) Úhrnné výkazy jsou:
a) přehledy pozemnostních archů,
b) výkazy úhrnných katastrálních hodnot (údajů o výměře a katastrálním výtěžku),
c) úhrnná sestavení jakostních tříd a
d) úhrnné výkazy o rozptýlenosti půdy a o velikostních skupinách držitelů půdy.
(20) Přehled pozemnostních archů katastrálního území je sestaven podle aritmetického pořadí jejich pořadových čísel a udává pro každý pozemnostní arch podle jednotlivých druhů pozemků úhrnné údaje o výměře a katastrálním výtěžku; jeho doplňkem jsou srovnávací sestavení změněných katastrálních hodnot pozemnostních archů, vyhotovovaná při provádění zápisu katastrálních změn v pozemnostních arších (§ 86 k. z.).
(21) Výkazy úhrnných katastrálních hodnot sestavují se podle jednotlivých druhů pozemků (§ 21 k. z.) pro jednotlivá katastrální území, soudní a berní okresy, obvody působnosti katastrálních měřických úřadů (měřické okresy), země a pro stát. Podle potřeby lze tyto výkazy sestaviti i pro jiné správní obvody.
(22) Úhrnná sestavení jakostních tříd udávají úhrnné hodnoty výměr a katastrálních výtěžků jednotlivých jakostních tříd vceňovacího okrsku, sestavené podle jednotlivých katastrálních území.
(23) Úhrnné výkazy o rozptýlenosti půdy a o velikostních skupinách držitelů půdy, vydávané občasně v delších (10-15letých) obdobích, udávají pro každé katastrální území,každý soudní, berní a měřický okres a každou zemi jednak rozptýlenost půdy počtem parcel jednotlivých druhů pozemků, jednak rozdělení půdy podle velikostních skupin držitelů půdy; při tom je považovati všecky spoludržitele zapsané v pozemnostním archu za jediného držitele.
(24) K vedlejším částem pozemkového katastru patří:
a) přehledné mapy katastrálních území,
b) seznamy silnic,
c)seznamy vodstev a
d) seznamy elektrických vedení vysokého napětí.
(25) Přehledná mapa katastrálních území se vyhotoví pro celé území Československé republiky v jednotném měřítku 1 : 100.000 na podkladě dosavadních přehledných map katastrálních území, zhotovených v zemi České, Slovenské a Podkarpatoruské v měřítku 1 : 144.000 a v zemi Moravskoslezské v měřítku 1 : 115.200.
(26) V seznamech silnic jsou uvedeny silnice podle jejich pojmenování (na př. Berounsko-Haselbašská) a druhu (státní, zemská, okresní, obecní a pod.), dále katastrální území, jimiž silnice probíhají, parcelní čísla, čísla pozemnostních archů, držitelé, výměry a podstatné údaje o rozměrech a stavbě, výškových poměrech a dopravní důležitosti silnic.
(27) V seznamech vodstev jsou uvedena vodstva podle jejich pojmenování (na př. Berounka) a druhu (řeka, potok, jezero, rybník a pod.), dále katastrální území, parcelní čísla, čísla pozemnostních archů, držitelé, výměry, vlastnosti tekoucí nebo stojaté vody (vodní síla, výška vody nejnižší, normální, dále nejvyšší při rozvodňování a pod., vesměs podle úředních zjištění), podstatné údaje o úpravě příslušných vodních toků (regulace, kanalisace a pod.) a vodní stavby a zařízení.
(28) V seznamech elektrických vedení vysokého napětí jsou udány druhy vedení (kabelové, venkovní [vzdušné] a pod.) a výše napětí, dále katastrální území a parcelní čísla pozemků, po nichž vedení běží, a podstatné údaje o stavbách a zařízeních.
(29) Seznamy silnic, vodstev a elektrických vedení vysokého napětí buďtež vedeny podle měřických okresů. Odborné údaje (kromě měřických) nutné pro sestavení uvedených seznamů dodají příslušné úřady podle ustanovení § 53 k. z.
(30) K pomocným částem pozemkového katastru patří ostatní jeho části, zejména:
a) odhadní, vceňovací a vtřiďovací pomůcky,
b) sestavení jakostních tříd,
c) výpisy z veřejných knih (knihovní výpisy),
d) výpisy z oficiálního soupisu památek (§ 54 k. z.),
e) snímky zastavovacích plánů a jejich doplňků (§ 55 k. z.),
f) seznamy domů,
g) seznamy názvů tratí a
h) snímky map starých pozemkových knih, map komasačních, segregačních, proporciačních a jiných.
(31) K odhadním, vceňovacím a vtřiďovacím pomůckám patří jednak převzaté odhadní, vceňovací a vtřiďovací operáty (§ 2, odst. 2., k. z.), jednak jejich doplňky nebo nová vyhotovení; jejich hlavní části jsou:
a) hospodářské popisy odhadních okresů a
b) seznamy vzorkových pozemků, sestavené podle vceňovacích okrsků.
(32) Sestavení jakostních tříd pro katastrální území jest upraveno podle způsobů vzdělávání a v nich v aritmetickém pořadí parcelních čísel pozemků s katastrálním výtěžkem rozvržena jejich výměra a katastrální výtěžek do sloupců podle jakostních tříd.
(33) Výpisy z veřejných knih (knihovní výpisy) obsahují:
a) název katastrálního území,
b) sídlo knihovního soudu a
c) v pořadu čísel knihovních vložek a seznamů sestavené tyto údaje: čísla knihovních vložek, čísla seznamů, označení knihovních těles, jména knihovních vlastníků a jména spoluvlastníků s udáním jejich podílů na celku, čísla parcel zastavěných ploch a nádvoří s udáním obecného označení budovy (kostel, dům, stodola, sušárna a pod.), čísla popisného (po případě také orientačního) a čísla ostatních parcel a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské také výměry parcel, pokud se vedou v pozemkové knize.
(34) Operát měřický a operát písemný tvoří dohromady katastrální operát.
(35) Při úpravě pozemkového katastru lze používati zkratek a značek pro předměty měření i šetření, jak je stanoví ministerstvo financí.

§ 7
Název katastrálního území a uspořádání pozemkového katastru.

(K § 7 k. z.)
(1) Názvy katastrálních území ustanovuje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti a vnitra, přihlížejíc k úředně stanoveným názvům měst, obcí a osad (částí osad), ležících na dotčeném katastrálním území.
(2) Pro každé katastrální území budiž vyhotoven samostatný operát měřický i písemný. Tvoří-li však několik spolu hraničících katastrálních území jednu politickou (místní) obec, lze pro taková území vyhotoviti katastrální mapu v souvislosti. V mapových listech, zobrazujících části několika katastrálních území, buďtež hranice katastrálních území obzvlášť zřetelně vyznačeny značkami.
(3) Obsahuje-li katastrální území několik politických (místních) obcí nebo jejich částí, vyznačí se jejich obvody, pokud jejich průběh je v přírodě znatelný, v měřickém operátu značkami. O zjištění těchto obvodů sepíše komise (§ 11 k. z.) protokol, který podléhá schválení okresního úřadu.

§ 8
Uložení a veřejnost katastrálních operátů; nahlížení do katastrálních operátů; kopie katastrálních operátů; využití pozemkového katastru; vyhotovování elaborátů na podkladě pozemkového katastru.

(K § 8 k. z.)
(1) Katastrální operáty čili operáty pozemkového katastru jsou zpravidla uloženy u místně příslušného katastrálního měřického úřadu.
(2) Nemá-li katastrální měřický úřad dostatečných místností, nebo objevila-li by se toho potřeba, může zaříditi finanční úřad II. stolice, aby rejstříky parcel, pozemnostní archy, rejstříky držitelů a záznamy změn všech katastrálních území berního okresu byly uloženy u místně příslušného berního úřadu (súčtovacího oddělení berní správy), jehož přednosta pověří pragmatikálního úředníka dozorem nad těmito operáty; ustanovení o veřejnosti pozemkového katastru zůstávají tím nedotčena.
(3) Bude-li třeba z příčin odůvodněných zákonem zapůjčiti na čas katastrální operáty nebo jejich části jinému úřadu nebo soudu k úřednímu použití, budiž učiněno vhodné opatření, aby byly dostatečně chráněny a nebyly po tu dobu odňaty veřejnosti.
(4) Poznámkami z katastrálního operátu se rozumějí písemné záznamy nebo náčrtky z volné ruky, učiněné podle katastrálního operátu; nesmějí míti ráz formální kopie (odst. 8.).
(5) Za nahlédnutí a činění si poznámek nelze považovati obsáhlé nebo dlouhodobé vypisování dat z katastrálních operátů, zejména dálo-li by se za účelem výdělečným.
(6) Používati při tom (odst. 4. a 5.) inkoustu, inkoustových nebo barevných tužek anebo jiných podobných pomůcek není přípustno.
(7) Každý, kdo používá pozemkového katastru, je povinen dbáti, aby katastrální operáty nebyly při tom zmačkány, zamazány, propíchány nebo jinak poškozeny nebo dokonce zničeny; zejména nesmí se v nich nic poznamenávati, vymazávati, škrtati a pod. Katastrální mapy buďtež při používání kladeny na tvrdou a rovnou podložku (na př. na skleněnou nebo dřevěnou rýsovací desku), aby se nepolámaly nebo nepomačkaly. Kdo poškodil, ztratil nebo zničil katastrální operát nebo jeho část, nahradí státu (finanční správě) tím vzniklou škodu (§ 28, odst. 4., k. z.).
(8) Opisy, výpisy, snímky nebo otisky katastrálních operátů označují se v tomto nařízení společným názvem „kopie katastrálních operátů“.
(9) Každý si může objednati ověřené nebo prosté čili neověřené kopie katastrálních operátů ústně (protokolárně) nebo písemně u kteréhokoli výkonného katastrálního úřadu. Není-li úřad, u něhož byla objednávka učiněna, oprávněn ji vyříditi, postoupí ji hned příslušnému úřadu. Vyhotovená kopie vydá se objednavateli zpravidla jen na průkaz o zaplacení poplatku předepsaného podle platné sazby nebo zašle se objednavateli poštovní dobírkou. Soudům a státním úřadům, státním ústavům a státním podnikům (civilním i vojenským) může býti vydána kopie i před zaplacením poplatku.
(10) Každá na objednávku vyhotovená kopie budiž opatřena číslem objednávky a otiskem řádkového razítka úřadu, jenž ji vyřídil; ověřená kopie mimo to ještě doložkou potvrzující její souhlas s katastrálním operátem, datem a podpisem přednosty úřadu a otiskem kulatého úředního razítka. Kopii vydanou jako prostou (neověřenou), pokud tato ještě souhlasí s katastrálním operátem, může na žádost dodatečně ověřiti jen úřad, který ji vyhotovil.
(11) Kopie katastrálních map buďtež vyhotovovány s přesností stanovenou pro vyhotovování katastrálních map v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací.
(12) Aby byl pozemkový katastr využit pro účely uvedené v § 3 k. z., může povoliti ministerstvo financí, aby jemu přičleněné ústavy nebo výkonné katastrální úřady vydávaly za náhradu nákladů i jiná vyhotovení podle pozemkového katastru než jsou kopie katastrálních operátů.
(13) Ministerstvu financí je vyhrazeno také udělovati právo k rozmnožování takových elaborátů, které byly vyhotoveny zřejmě na podkladě pozemkového katastru (zmenšením, zvětšením, doplněním a pod.).

§ 9
Katastrální řízení; katastrální komise; důvěrníci; znalci pro památky; oznámení o katastrálním řízení; vyzvání držitelů k řízení; zmocněnci a zástupci držitelů; nové řízení na útraty držitele.

(K § 9 k. z.)
(1) Katastrální řízení je zejména:
a) původní, koná-li se podle ustanovení § 100 k. z.,
b) nové, koná-li se pro obnovení pozemkového katastru podle ustanovení § 28, odst. 2., k. z. nebo § 28, odst. 3., věty 2., téhož zákona,
c) autentifikační, koná-li se pro přezkoumání map nebo jiných elaborátů, které vyhotovily úřady (státní podniky nebo osoby,oprávněné podle § 51 k. z., aby dotčené mapy nebo elaboráty po případném doplnění nebo úpravě byly převzaty přímo jako katastrální operáty.
(2) Komise zřízené podle katastrálního zákona (katastrální komise) svolává podle potřeby předseda, jímž je měřičský úředník, vyslaný do katastrálního území katastrálním měřickým úřadem, aby provedl řízení. Týž zastupuje komisi také na venek.
(3) Katastrální komise budiž svolávána zpravidla oběžníkem. Nemůže-li se některý pozvaný člen ze závažné příčiny zúčastniti jednání, omluví se včas předsedovi, který zařídí potřebné.
(4) Program jednání komise ustanovuje a jednání řídí předseda. Týž může bez udání důvodů věc danou na program jednání vzíti s programu, nebylo-li hlasování o ní ještě skončeno. Předseda může rozšířiti program jednání, souhlasí-li s tím všichni členové komise.
(5) Hlasování o návrhu se děje zpravidla zvednutím ruky. Na žádost člena komise s hlasem usnášejícím nebo ze svého rozhodnutí může předseda komise dáti o věci hlasovati podle jmen; tento způsob hlasování buď poznamenán v protokole. Na žádost některého člena komise nebo ze svého rozhodnutí dá předseda v protokole zapsati hlasování jednotlivých členů (pro nebo proti) nebo při rovnosti hlasů rozhodující hlasování své. Odepře-li některý člen hlasovati, budiž to považováno za hlasování shodné s hlasováním předsedy a rovněž poznamenáno v protokole.
(6) Obdobně může dáti předseda poznamenati v protokole i případný odchylný návrh svůj nebo člena komise.
(7) Předseda neprovede usnesení komise, které zřejmě odporuje platným předpisům, a předloží věc k rozhodnutí finančnímu úřadu II. stolice.
(8) Obecní (městská) rada určí předem nebo na vyzvání katastrálního měřického úřadu nebo předsedy katastrální komise v dohodě s předsedou této komise dva důvěrníky jako členy komise a podle potřeby ještě několik jejich náhradníků, nejméně však dva.
(9) Znalce památek pro určité oblasti nebo případ od případu ustanovuje a, pokud je toho třeba, vysílá ke katastrálnímu jednání státní památkový úřad.
(10) Oznámení podle ustanovení § 9, odst. 2., věty 1., k. z. vydá a rozešle katastrální měřický úřad, jenž vysílá do obce měřičského úředníka, jako předsedu katastrální komise, aby provedl katastrální řízení. V tomto oznámení budiž obec také upozorněna na povinnosti uložené jí katastrálním zákonem a vyzvána, aby uvědomila způsobem v místě obvyklým držitele pozemků o jejich povinnostech, plynoucích z ustanovení katastrálního zákona.
(11) Držitelé pozemků se vyzvou, aby se dostavili k řízení, buď oběžníkem prostřednictvím obecního úřadu nebo zvláštním vyzváním doručeným na potvrzení pozvanému nebo jeho řádnému zmocněnci.
(12) Zmocněnci a zástupci držitelů prokáží před řízením své zmocnění jakýmkoli vhodným průkazem nebo hodnověrnými svědky nebo jen svým ústním prohlášením, uzná-li je komise za dostatečné.
(13) Držitel, na jehož žádost se provedlo nové řízení, zaplatí státu (finanční správě) všecky výlohy, které vznikly státu tímto novým řízením, zejména služební platy a náhrady služebních výloh měřičského úředníka, náklady na dělníky, povozy, materiál a pod. Finanční správa jest oprávněna požadovati od žadatele na nové řízení přiměřenou zálohu.

§ 10
Československá jednotná síť trigonometrických bodů; jednotná trigonometrická síť katastrální; podrobné a místní triangulace; trigonometrické měření výšek; katastrální měření.

(K § 10, odst. 1., k. z.)
(1) Československou jednotnou síť trigonometrických bodů vybuduje s ohledem na budoucí základní trigonometrickou síť triangulační kancelář ministerstva financí (§ 97, odst. 7., k.z.) za součinnosti příslušných úřadů nebo ústavů ministerstva zemědělství, veřejných prací a národní obrany podle návodu, který vydá ministerstvo financí po slyšení československého komitétu geodetického a geofysikálního v dohodě s ministerstvem zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty.
(2) Dokud nebude po ruce základní trigonometrická síť, budiž za československou jednotnou síť trigonometrických bodů (odst. 1.) považována dosavadní jednotná trigonometrická síť katastrální.
(3) Síť trigonometrických bodů o délkách kratších než průměrně 4 km tvoří podrobnou síť trigonometrických bodů (podrobnou trigonometrickou síť). Měřické práce pro budování této sítě se nazývají podrobnými triangulacemi (§ 44 k. z.); konají-li se však toliko pro účely katastrální v určitém katastrálním území, nazývají se místní triangulací (§ 56 k. z.).
(4) Zároveň s podrobnou triangulací budiž vždy provedeno také trigonometrické měření výšek trigonometrických bodů.
(5) Za katastrální měření se považují také dřívější měření, provedená pro vyhotovení katastrálních map na podkladě trigonometrických sítí a zobrazovacích způsobů bývalého Rakouska nebo Uherska.

§ 11
Methody katastrálního měření; měřítko; katastrální měřické práce.

(K § 10, odst. 2., k. z.)
(1) Pro založení (§ 100 k. z.) nebo obnovení (§ 28, odst. 2. nebo 3., věta 2., k. z.) pozemkového katastru budiž použito jen takové methody katastrálního měření, aby náklady tím vzniklé byly přiměřené obecné ceně měřených pozemků.
(2) Při použití přesnější methody budiž zpravidla použito také většího měřítka (menšího zmenšení) pro vyhotovení měřického operátu; vždy však budiž dbáno, aby pozemková držba byla na mapách zřetelně vyznačena.
(3) Katastrální měřické práce jsou jednak měřické práce polní, t. j. ony, které vykonává podle ustanovení § 9, odst. 1., k. z. a § 61, odst. 6., téhož zákona, měřičský úředník, jako předseda komise (katastrální podrobné měření a k tomu potřebné práce polygonisační a podle potřeby i katastrální podrobné triangulace a místní triangulace), jednak měřické práce kancelářské.
(4) Dokud nebude pověřen vedením v patrnosti triangulačních prací jiný úřad než ministerstvo financí, buďtež vydávány návody pro vykonávání katastrálních měřických prací také v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

§ 12
Stálé a pohyblivé hranice katastrálního území; zakreslení hranic katastrálního území, které běží po státní hranici; omezníkování hranic katastrálního území; zjištění hranic katastrálního území, které běží po hranici politické (místní) obce; popis hranic katastrálního území; udržování hranic katastrálního území a jejich znaků.

(K § 11. k. z.)
(1) Hranice katastrálního území je buď
a) stálá, je-li hraniční čára pevně stanovena bez zření ke změnám, které v přírodě nastaly, nebo
b) pohyblivá, tvoří-li ji neustálený předmět a hraniční čára jest odvislá od jeho polohy a tvaru v přírodě (na př. hranice určená středem vodního toku, který sleduje i v jeho přirozených posunech).
(2) Je-li hranice katastrálního území zároveň hranicí státní, zakreslí se v mapách na podkladě pomůcek, které katastrálnímu měřickému úřadu na požádání, učiněné služební cestou alespoň třicet dní předem, dodá v ověřených opisech ministerstvo pověřené revisí, udržováním a evidencí státních hranic.
(3) Stálé hranice katastrálního území buďtež viditelně omezníkovány zpravidla na horní části tesanými a číslovanými kameny o rozměrech nejméně 12x12x60 cm v každém bodu lomu a zajištěny podzemními značkami (střepinami skla a pod.). V bažinatém území, kde kameny propadají, budiž použito kolů z tvrdého dřeva aspoň 15 cm silných a 2 m dlouhých, opatřených ve spodu křížem (kotvou) rovněž z tvrdého dřeva.
(4) Hraniční znak budiž osazen tak, aby jeho střed se kryl s bodem lomu hranice nebo ležel na přímé hranici.
(5) Přímá hranice katastrálního území budiž omezníkována tak, aby bylo viděti s každého mezníku na oba sousední mezníky a aby vzdálenost mezníků nebyla větší než asi 150 m.
(6) Hraniční body zvláštní důležitosti nebo na styku hranic tří nebo více katastrálních území buďtež označeny důkladněji a hraniční znaky opatřeny také vhodnými nápisy nebo jejich zkratkami.
(7) Překážel-li by hraniční znak hospodaření na pozemku (na př. v poli) nebo jinému jeho užívání (na př. na silnici), umístí se pod povrchem země, nebo nebylo-li by to možné (na př. v potoce), nahradí se dvěma znaky (dvojznakem) tak umístěnými, aby bod hranice dělil jejich spojnici ve stanoveném poměru, zpravidla na polovici.
(8) Pohyblivá hranice katastrálního území se zpravidla neomezníkuje a zakreslí v mapách toliko přibližně tečkovanou čarou (……….) v parcele společné oběma sousedícím katastrálním územím. Taková společná (spůlná) parcela se označí v každém z obou sousedících katastrálních území samostatným parcelním číslem a její výměra se rozvrhne polovicí na každé z obou sousedících katastrálních území.
(9) Probíhá-li pohyblivá státní hranice společnou parcelou, budiž její výměra, vyplývající z polohy státní hranice určené pomůckami uvedenými v odst. 2., rozvržena na československá katastrální území k této parcele přilehlá.
(10) Alespoň 15 dnů před zjišťováním hranice katastrálního území, která je zároveň hranicí politické (místní) obce, budiž uvědomen předsedou katastrální komise okresní úřad o zamýšleném přezkoumání průběhu a omezníkování hranic nebo obnovení jejich znaků.
(11) Protokol o provedeném přezkoumání nebo obnovení hranic katastrálního území (popis hranic katastrálního území) obsahujž zevrubný popis průběhu hraniční čáry a hraničních znaků. K němu budiž připojen přehledný náčrt o poloze hraniční čáry a tvaru katastrálního území.
(12) Běží-li hranice katastrálního území po hranici politických (místních) obcí, zašle katastrální měřický úřad před reklamačním řízením popis hranic okresnímu úřadu ke schválení. Odepře-li okresní úřad schválení, odůvodní to, načež finanční úřad II. stolice zařídí potřebné k odstranění závad.
(13) Popis hranic katastrálního území budiž vyhotoven dvojmo. Po skončeném reklamačním řízení uloží se prvopis u archivu map katastrálních a druhopis do sbírky listin místně příslušného katastrálního měřického úřadu.
(14) Popis hranic katastrálního území, pokud tyto hranice běží zároveň po hranici státní, se nevyhotovuje. V protokolu budiž odkázáno na operáty popisující tyto státní hranice.
(15) Pokud nejde o státní hranice, dá obecní (městská) rada na jaře každého třetího roku přehlédnouti hranice katastrálního území a jejich znaky a shledaná porušení hranic katastrálního území nebo jejich znaků ohlásí katastrálnímu měřickému úřadu, který zavede řízení pro obnovení znaků. K této přehlídce buďtež pozváni držitelé pohraničních pozemků.

§ 13
Omezníkování nesporných držebnostních hranic; omezníkování pozemků okresních, zemských a státních a pozemků, jsoucích ve správě okresů, zemí nebo státu.

(K § 12, odst. 1., k. z.)
(1) Nesporné držebnostní hranice pozemků buďtež trvale označeny (omezníkovány) zpravidla na horní části tesanými tvrdými kameny (žulovými a pod.) o rozměrech nejméně 12x12x50 cm. Při omezníkování hranic méněcenných pozemků může býti použito i kamenů netesaných (lomového kamene) nebo měkčích (pískovcových a pod.) přiměřených tvarů a rozměrů. V územích, kde je nedostatek vhodného kamene, lze použíti mezníků umělých (železobetonových) nebo kusů železničních kolejnic aspoň 50 cm dlouhých nebo železných trubek, vyplněných betonem, aspoň 6 cm silných a 50 cm dlouhých a pod. V bažinatém území, kde kameny propadají, lze použíti kolů z tvrdého dřeva aspoň 10 cm silných a 1 m dlouhých. V souvisle zastavěném území lze zapustiti do zdiva hřeby nebo jiné vhodné kovové znaky. Takové znaky je zapustiti do zdiva všude tam, kde průběh držebnostní hranice není zřejmý z tvaru zdi. Držebnostní hranice na skále lze označiti na př. zřetelným křížem, vytesaným na opracované ploše skály v rozměrech nejméně 12×12 cm, a pod.
(2) Hraniční znak budiž osazen tak, aby jeho střed se kryl s bodem lomu hranice, pokud se týče, aby hranice probíhala jeho středem.
(3) Přímá držebnostní hranice budiž omezníkována tak, aby bylo viděti s každého mezníku na oba sousední mezníky a aby vzdálenost mezníků nebyla větší než asi 200 m.
(4) Hraniční body zvláštní důležitosti (na př. styk tří nebo více držebnostních hranic) buďtež, možno-li, mimo označení výše uvedené, ještě zajištěny podzemní značkou ( dřevným uhlím, škvárou, střepinami a pod.).
(5) Držebnostní hranice, které jsou v přírodě označeny
a) jednoznačně (na př. zdí), není třeba ještě zvlášť označovati mezníky;
b) nejednoznačně (na př. plotem, příkopem, struhou, korytem tekoucí vody, mezí a pod.), stačí omezníkovati, zejména při méněcenných pozemcích, toliko v bodech hlavních lomů, avšak tak, aby bylo viděti s každého mezníku na oba sousední mezníky a vzdálenost mezníků nebyla větší než asi 200 m.
(6) Překážel-li by nadzemní hraniční znak (mezník) hospodaření na pozemku (na př. v poli) nebo jinému jeho užívání (na př. na silnici) nebo nebylo-li by možno jej zasaditi na hraniční čáře (na př. v potoce), vykoná se omezníkování obdobným způsobem, jak jest ustanoveno v § 12, odst. 7., pro omezníkování hranic katastrálních území.
(7) Na státní hranice se nesmějí pro označení držebnostních hranic zasazovati hraniční znaky. Je-li třeba omezníkovati držebnostní hranice, které se dotýkají státní hranice, buďtež hraniční znaky zasazeny ve vzdálenosti aspoň 2 m od státních hranic.
(8) Podrobnější předpisy o omezníkování držebnostních hranic vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti a pokud je třeba také s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.
(9) Způsob omezníkování budiž vyznačen v měřickém operátu a podrobněji v listinách k němu patřících.
(10) Aby obce, okresy, země nebo stát mohly včas (v rozpočtovém roce) vyhověti ustanovením katastrálního zákona o povinném omezníkování pozemků, jsoucích v jejich držbě nebo v jejich správě, sdělí jim katastrální měřický úřad nejpozději do 15. října před rokem rozpočtovým program zamýšlených větších měřických prací, týkajících se takových nemovitostí.
(11) Po schválení dotčeného pracovního rozvrhu, nejpozději však alespoň 30 dnů před započetím prací, oznámí katastrální měřický úřad úřadu nebo orgánu zastupujícímu obec, okres, zemi nebo stát, které ze zamýšlených a již dříve sdělených prací nebo které nové práce se v rozpočtovém roce skutečně provedou, a kdy, a vybídne jej, aby zařídil včas potřebné.

§ 14
Náklady na omezníkování.

(K § 12, odst. 2.,k. z.)
(1) Za omezníkování nesporných držebnostních hranic měřičským úředníkem podle ustanovení § 12, odst. 2., k. z. zaplatí držitelé hraničících pozemků, kteří neprovedli omezníkování, státu (finanční správě) všecky tím vzniklé výlohy, zejména služební platy a náhrady služebních výloh měřičského úředníka, náklady na dělníky, povozy, materiál a pod., a to podle délky omezníkovaných hranic jejich pozemků.
(2) Nebylo-li však takové (mimosoudní) omezníkování provedeno proto, že jen někteří držitelé hraničících pozemků to znemožnili, rozvrhnou se výlohy toliko na tyto držitele, a to podle délky omezníkovaných hranic jejich pozemků. K tomu účelu zjistí komise, kteří držitelé hraničících pozemků znemožnili omezníkování hranic podle ustanovení § 12, odst. 1. k. z.

§ 15
Řízení o sporných držebnostních hranicích; jejich omezníkování a zakreslení v mapách.

(K § 12, odst. 3., k. z.)
(1) O sporných držebnostních hranicích, oznámených katastrálním měřickým úřadem knihovnímu soudu, zavede soud řízení, jako o oznámené změně (§ 42, odst. 2., k. z.). Takové držebnostní hranice se omezníkují buď při soudním řízení nebo až po pravoplatně skončeném soudním řízení.
(2) Nerozhodne-li soud pravoplatně o sporné držebnostní hranici nejpozději do skončení měřických prací v katastrálním území, zakreslí se sporná držebnostní hranice jako zatímní (na mapách čerchovanou čarou [-.-.-.-.-.-]) podle posledního stavu pokojné držby a nelze-li tento stav zjistiti, podle dosud platného zápisu (zákresu) v pozemkovém katastru nebo ve veřejné knize nebo podle jiných průkazů. Takové zakreslení sporné hranice nemá žádných soukromoprávních následků.

§ 16
Určení hranic v hrubých rysech.

(K § 13 k. z.)
Hranice v hrubých rysech se určí tím, že se při jejím měření přibližně vyrovnají nepatrné výběžky a záhyby myšlenými přímkami tak, aby zanedbání nerovností nemělo podstatného vlivu na katastrální výměru.

§ 17
Vojensky důležité stavby a příslušné pozemky.

(K § 14, odst. 2., k. z.)
Při projednávání rozvrhů prací podle ustanovení § 31, odst. 2., a § 83, odst. 1., sdělí ministerstvo národní obrany vhodným způsobem, které vojensky důležité stavby a příslušné pozemky jsou v dotčených katastrálních územích; poté dohodne se ministerstvo financí s ministerstvem národní obrany o způsobu jejich zjištění a vyznačení v pozemkovém katastru.

§ 18
Stavební skupiny nebo jednotlivá stavební místa a jejich omezníkování.

(K § 14, odst. 3., k. z.)
(1) Stavebními skupinami, pokud se týče jednotlivými stavebními místy podle ustanovení § 14, odst. 3., k. z. se mohou rozuměti toliko pozemkové plochy, na něž se vztahují zastavovací (regulační [upravovací] nebo stavebně parcelační) plány.
(2) Neliší-li se spolu sousedící stavební skupiny nebo jednotlivá stavební místa od sebe držitelem, lze je vyznačiti v pozemkovém katastru toliko tehdy, jsou-li omezníkovány jako nesporné držebnostní hranice.

§ 19
Držitel pozemku a jeho jméno.

(K § 16, odst. 1., k. z.)
(1) V pozemkovém katastru budiž pokládán za řádného držitele pouze držitel, jehož pozemková držba je založena na platném právním důvodu.
(2) Jménem držitele se rozumí u osob fysických jméno a příjmení s případným akademickým titulem nebo stavovským označením nebo též přídomek, je-li v místě obvyklý a není-li hanlivého nebo urážlivého významu, a u právnických osob a jim podobných právních subjektů název podle platných zákonů, stanov, nadačních listů, pokud se týče podle zápisu v rejstříku obchodním nebo společenstevním nebo, není-li jich, název obecně obvyklý.

§ 20
Výměra parcel.

(K § 17 k. z.)
Výměra parcel v pozemkovém katastru budiž vykazována v hektarech (ha), arech (a) a čtverečních metrech (m2) a její výpočet zaokrouhlován na celé čtvereční metry tím, že výměra pod polovici čtverečního metru zůstane nepovšimnuta a výměra nad polovici čtverečního metru se považuje za celý čtvereční metr; výměra rovná polovici čtverečního metru se považuje za celý čtvereční metr, přesahuje-li výměra dotčené parcely lichý počet celých čtverečních metrů, jinak zůstane nepovšimnuta.

§ 21
Katastrální výtěžek.

(K § 18 k. z.)
(1) Katastrální výtěžek pozemků nebo jejich částí budiž vykazován v československých korunách (Kč) a haléřích (h) a jeho výpočet zaokrouhlován na celé haléře tím, že katastrální výtěžek pod polovici haléře zůstane nepovšimnut a katastrální výtěžek nad polovici haléře se považuje za celý haléř; katastrální výtěžek rovný polovici haléře se považuje za celý haléř, přesahuje-li katastrální výtěžek dotčeného pozemku lichý počet celých haléřů, jinak zůstane nepovšimnut.
(2) Čistý katastrální výnos, stanovený pro pozemky nebo jejich části podle ustanovení platných před účinností katastrálního zákona a zapsaný v katastrálních operátech, přejímá se jako katastrální výtěžek.

§ 22
Zjišťování výtěžku a k tomu potřebná data; stavební a udržovací náklady na ochranná nebo meliorační zařízení.

(K § 19, odst. 2., k. z.)
(1) Bude-li třeba pro vyhledání náhradních nebo nových vzorkových pozemků zjišťovati výtěžek z pozemku, budiž stanoven výtěžek za obvyklé hospodářské období:
a) při rolích tím, že se od hodnoty získané celkové sklizně a celkového užitku odečtou zejména výdaje na hnojiva a jejich rozvezení a rozházení, na orání, kypření, vláčení, válení, na semena, sazenice a jejich zasetí, zasázení, zakopání nebo zaorání, na hlídání, ošetřování, okopávání, oorávání a pletí, na sklízení (žatí, sečení, sušení, vázání, sbírání, česání a pod.), na svážení a mlácení, počítaje v to všecku nutnou hospodářskou ať strojovou nebo ruční práci, potahy, pohonné prostředky nebo částky tomu rovnocenné a umořovací částky na hospodářské stroje a zařízení (na př. u chmelnic) a příslušné částky dalších správních výloh (běžné opravy strojů, nářadí a budov, pojištění a pod.);
b) při lukách tím, že se od hodnoty získané za seno, otavu a případnou pastvu odečtou zejména náklady na hnojiva, na ruční, potahovou nebo strojovou práci při jarní úpravě půdy, na hnojení, kosení, sušení, shrabování, nakládání, svážení a skládání sena a otavy, pohonné prostředky a umořovací částky na hospodářské stroje a zařízení a příslušné částky dalších správních výloh;
c) při zahradách tím, že se od hodnoty získané za ovoce, zeleninu, květiny, semena, morušové listy, dříví, trávu a pod. odečtou zejména náklady na hnojiva, na orání a kopání, vysazování, okopávání, pletí, zalévání, ošetřování, čištění, hnojení, hlídání, hubení hmyzu, sklízení, sušení a svážení, dále na semena a sazenice a pod. a také umořovací částka na případné oplocení;
d) při vinicích tím, že se od hodnoty získané za hrozny, po případě za mošt a matoliny, jakož i za všecky vedlejší plodiny odečtou zejména náklady na přikrývání, odkrývání, okopávání, ořezávání, vázání, stříkání, braní a hlídání, dále na hnojení, připevňování tyček, udržování keřů (zakopáváním, ohnutím k zemi nebo sazenicemi) a umořovací částky na stroje a zařízení, jakož i na práce potřebné k udržení plodnosti půdy;
e) při pastvinách srovnáním s loukami stejné polohy a povahy půdy; hodnota pastviny nehodící se pro svou polohu, složení a jakost půdy k lučnímu hospodaření, zjistí se podle počtu dní pastvy, které může pastvina průměrně v jednom vegetačním období poskytnouti jednomu kusu dospělého skotu a podle hodnoty užitku, který průměrně v té které krajině poskytuje jeden dospělý kus skotu denně;
f) při lesích tím, že se od hodnoty průměrného ročního dřevního přírůstku včetně případného vedlejšího výtěžku z pastvy, krmiva, trávy, listí, semen, kůry, duběnek, žaludů a jiných lesních plodin odečtou zejména náklady na semena a sazenice, na sázení, pěstění, hájení, správu lesů (náklady na lesní personál a udržování lesních budov) a na kácení, na udržování cest,lesních smyků, vodních nádrží a s nimi spojených splavů, lesních drah a jiných dopravních prostředků;
g) při rybnících, jezerech a močálech tím, že se od hodnoty získané za ryby, rákos, sítinu, rašelinu a trávu odečtou zejména náklady na personál, ruční a potahové práce, na krmení, chov a lovení ryb, udržování stavidel a hrází.
(2) Data potřebná pro stanovení hrubého výtěžku (množství a jednotkové ceny sklizených plodin, trávy, ovoce, zeleniny, vína, dříví, ryb, rákosí, sítiny, rašeliny a pod.) a nákladů obdělávacích (množství a jednotkové ceny potřebných semen nebo sazenic, hnojiv, výlohy za ruční a potahovou práci a pod.) zjistí komise podle předložených nebo vyžádaných dokladů, jichž věrohodnost prozkoumá, nebo podle vyjádření znalců.
(3) Původní stavební náklady na ochranná nebo meliorační zařízení, jakož i stálé náklady na udržování těchto zařízení ve stavu uživatelném vyšetří komise podle předložených nebo vyžádaných dokladů, jichž věrohodnost prozkoumá, nebo podle odhadu srovnáním s obdobnými prokázanými náklady v jiných podnicích podobného rázu v blízkých katastrálních územích, a není-li takových, podle vyjádření znalců.

§ 23
Obvody vceňovacích okrsků.

(K § 20 k. z.)
Pokud obvod vceňovacího okrsku se nekryje s hranicemi katastrálních území, patřících k tomuto vceňovacímu okrsku, budiž s nimi shodně upraven.

§ 24
Druhy pozemků s katastrálním výtěžkem a bez katastrálního výtěžku.

(K § 21 k. z.)
(1) Pozemky s katastrálním výtěžkem jsou všecky pozemky, jež lze hospodářsky obdělávati, pokud nejsou vyjmenovány mezi pozemky nepodrobenými pozemkové dani (§ 96 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních). K pozemkům s katastrálním výtěžkem se řadí také všecky pozemky trvale (§ 97 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.) nebo dočasně (§ 98 téhož zákona) osvobozené od pozemkové daně. Každý pozemek s katastrálním výtěžkem budiž zařazen podle způsobu vzdělávání do některého z těchto druhů pozemků, a to:
a) do rolí pozemky, které se zpravidla orají, ryjí nebo kopou a na nichž se pěstují obilniny, okopaniny, pícniny nebo různé obchodní nebo průmyslové plodiny, i když se na nich dočasně nebo střídavě úhoří;
b) do luk pozemky, u nichž hlavní výtěžek je tráva, která se seče nebo žne nebo nahodile také spásá, i když se dočasně nebo střídavě orají nebo kopou;
c) do zahrad pozemky, které se zpravidla ryjí nebo kopou a které jsou hlavně věnovány pěstění a těžbě ovoce, zeleniny, květin, sazenic a semen zahradnických, morušových listů a pod., nebo které slouží za okrasné sady nebo parky;
d) do vinic pozemky, které jsou věnovány pěstění vinné révy nebo jejích sazenic;
e) do pastvin pozemky porostlé travou, která se dobytkem spásá, i když se nahodile seče nebo žne nebo se jí používá za stelivo a pod.;
f) do lesů pozemky, které slouží převážně ku pěstění a těžbě dříví, i když není pro ně vyhotoven hospodářský lesní plán a bez ohledu na to, že se na nich pravidelně nebo dočasně také pase dobytek anebo že se dočasně jinak vzdělávají; kromě takových lesů náležejí sem i háje, prutníky, vrbiny a lesní školky zřízené na plochách podléhajících dozoru podle zákonů o ochraně lesů, jakož i lesy pod spravidlem, lesy ochranné a pod.;
g) do močálů, jezer a rybníků pozemky, které, jsouce zpravidla pod vodou, dávají užitek rybolovem, řezáním rákosu (sítiny), sečením trávy nebo dobýváním rašeliny;
h) do parifikační půdy, na př. pískovny, štěrkoviště, slínoviště, hliniště, plochy radiových stanic,letiště, skladištní a dílenská prostranství, kanály a cesty, nepatří-li mezi pozemky bez katastrálního výtěžku podle bodu 5/d, břehy, meze, aleje (stromořadí), území soukromých drah, nesloužících veřejné dopravě, pozemkové plochy, na nichž jsou lomy kamene, vodojemy, bělidla a u důlních podniků plochy použité ke štolám, šachtám a haldám, jízdárny, cvičiště, tržiště, hřbitovy, mrchoviště, sušárny cihel, lesní školky na jiné než lesní půdě atd.
(2) Pozemky vzdělávané jakkoli jinak, než výše uvedeno, řadí se do druhů pozemků, jimž se způsobem svého vzdělávání nejvíce přibližují.
(3) Pozemky vzdělávané způsobem smíšeným (na př. role s ovocnými stromy) se zařadí s ohledem na výtěžek všech zároveň získaných plodin do druhu pozemků, jehož způsob vzdělávání u nich plošně převládá.
(4) Pozemky se střídavým způsobem vzdělávání (na př. role s pastvinou, role s loukou, rybník s rolem a pod.) se zařadí do onoho z nich, který má vyšší sazbu.
(5) Pozemky bez katastrálního výtěžku jsou pozemky nepodrobené pozemkové dani (§ 96 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.), a to:
a) zastavěné plochy, jež jsou pozemky, na kterých skutečně jsou zřízeny trvalé stavby; za takové nelze však považovati pozemkové plochy, na nichž není dosud trvalých staveb, i když jsou uznány podle ustanovení platných stavebních řádů za stavební místa;
b) nádvoří, za něž je považovati hospodářsky neobdělávané pozemky, které náležejí k obytným nebo hospodářským budovám jako příslušenství; za nádvoří nemohou býti považovány skladištní a dílenské prostory, zejména nikoli ty, které se žádné strany nejsou ohraničeny (obklopeny) budovami s nimi hospodářsky souvisejícími;
c) neplodná půda, t. j. pozemky, jichž hospodářsky nelze s úspěchem vůbec obdělávati, nebo močály, jezera a rybníky, jež neposkytují vůbec žádného hospodářského užitku;
d) „jiné pozemky nepodrobené pozemkové dani“, jež jsou: silnice a stálé vozové, polní nebo lesní cesty; pěšiny, potahové stezky a jiné cesty, jsou-li zapsány v pozemkové knize jako veřejný statek; náměstí (návsi), kostelní prostranství a ulice; pozemkové plochy železničních drah sloužících veřejné dopravě a zapsané v železniční knize; veřejným účelům sloužící průplavy; vodovody a splaškové kanály, pokud slouží veřejným účelům a pokud pozemky pro ně vyhrazené jsou příslušnými trvalými zařízeními zastavěny (zabrány) tak, že zemědělský nebo lesní výtěžek je vyloučen; koryto řek a potoků.

§ 25
Vzorkové pozemky.

(K § 22 k. z.)
Vzorkové pozemky, zapsané v odhadních, vceňovacích a vtřiďovacích operátech, zůstávají podle ustanovení § 2, odst. 2., k. z. v platnosti, buďtež považovány jako by byly zjištěny podle pedologického rozboru.

§ 26
Vtřiďování pozemků; různé jakostní třídy téže parcely; parifikační půda; spojené lesy.

(K § 23 k. z.)
(1) Vtřiďování pozemků, pokud nebyly vtříděny, nebo pokud má býti vykonáno nové vtřídění, staniž se pro každou parcelu zvlášť. Při tom nebudiž přihlíženo ke zvýšení výtěžku, dosaženému mimořádným úsilím a nákladem, nebo k jeho snížení, vzniklému nedbalým hospodařením. Na př. zahrady, které použitím zvláštních odborných zařízení, nebo které jsouce po živnostensku obdělávány, poskytují nadobyčej velký výtěžek, vtřídí se stejně, jako by se na nich hospodařilo obvykle. Toto ustanovení nevztahuje se však na příčiny zvýšení nebo snížení výtěžku odůvodněné trvalou místní změnou jakostní třídy.
(2) Květinové nebo okrasné zahrady, ovocné školky nebo parky vtřídí se srovnáním se zahradami stejné polohy a stejných vlastností půdy.
(3) Sousedí-li parifikační půda s pozemky různých vzdělávání, srovná se s oním z nich, se kterým se polohou a charakteristickými vlastnostmi půdy nejvíce shoduje.
(4) Je-li třeba rozlišiti různé jakostní třídy téže parcely, zjistí se jejich přibližná výměra a přibližný obvod odhadem.
(5) Spojeným lesem se rozumějí plochy různého stáří porostu nebo různých druhů porostu spojené v jeden lesní pozemek (§ 4 k. z.) nebo ve více pozemků téhož držitele ležících vedle sebe nebo oddělených od sebe toliko cestou, silnicí, struhou, potokem nebo jiným podobným úzkým a dlouhým pozemkem.

§ 27
Zaplavované plochy.

(K § 24 k. z.)
Zápis zaplavovaných území se vykoná v příručních katastrálních mapách vyznačením obvodu zaplavovaného území, zjištěného v hrubých rysech, a v parcelním protokolu vyznačením výměry zaplavované plochy každého pozemku.

§ 28
Právo ke stavbě.

(K § 25 k. z.)
Použité právo ke stavbě budiž v katastrálním operátu poznamenáno při té parcele, na niž je vloženo.

§ 29
Obecná pojmenování.

(K § 26 k. z.)
(1) Nejde-li o úřední názvy katastrálních území, měst, obcí, osad (částí osad), okresů, zemí a pod. nebo o pojmenování ulic a veřejných míst, buďtež obecná pojmenování, pokud nejsou významu hanlivého nebo urážlivého, zapisována v pozemkovém katastru tak, jak se dochovala v lidovém podání.
(2) Obecná pojmenování zjištěná komisí napíše měřičský úředník podle zvukového znění spisovným jazykem.

§ 30
Další předměty měření a šetření.

(K § 27 k. z.)
(1) V mapách, pokud to dovolí jejich poměr zmenšení, se zakreslí, pokud se týče v písemném operátu se poznamenají také tyto předměty měření, i když netvoří samostatných parcel:
a) hranice obcí, okresů politických, zemí a státu,
b) železnice, pouliční, visuté (lanové), koňské, vlečné a jiné dráhy,
c) normální znaky (cejchy) a fixní (pevné) body při vodních dílech, nádrže, náhony, odpady, vodní stavidla, přívozy, brody a pod.,
d) cesty a síť průseků (hospodárnic a tenátnic) v lesích, hranice správních obvodů lesních a obvody lesních reservací, národních parků, lesů pod spravidlem a lesů ochranných, pokud jsou v přírodě viditelně označeny,
e) stezky, průhony, vozové cesty, přívody a odvody vody, používané právem služebnosti, pokud jejich rozsah je v přírodě patrný,
f) léčivé a jiné prameny, případně ochranná pásma úředně chráněných zřídel a jímacích obvodů vodovodních, studny, ručeje, potoky, soukromé cesty, veřejně používané pěšiny a pod.,
g) elektrická vedení vysokého napětí, kabelová vedení, vedení potrubní pošty a pod.,
h) vodovody, plynovody, kanalisace a pod.,
i) vyústění hornických podzemních děl na zemský povrch (šachty, štoly),
j) pomníky, boží muka, kříže, orientační sloupy, sochy a jiné podobné orientační předměty.
(2) V pozemkovém katastru buďtež vyznačeny také tyto předměty šetření:
a) názvy katastrálních území,
b) úřední názvy měst, obcí, osad (částí osad), okresů soudních a berních a zemí,
c) pojmenování ulic a veřejných míst (návsí, náměstí a pod.), pokud je vyhověno ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920,č. 266 Sb. z. a n., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů,
d) domovní (popisná) a orientační čísla,
e) obecná pojmenování význačných budov, hor, vrchů, kopců,
výšin, planin, rovin, údolí, vodních toků, jezer, rybníků, horských hřbetů a pod.

§ 31
Obnovení katastrální mapy reprodukcí; projednávání rozvrhů prací nového katastrálního řízení; vyšetření katastrálních změn shledaných nebo nastalých při novém katastrálním řízení.

(K § 28 k. z.)
(1) Stala-li se dosavadní katastrální mapa (nebo její část) vedením v souhlasu se skutečností (§ 30 k.z.) nebo z jiných příčin nepřehlednou a nelze-li ji již dále vésti s přesností udanou v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací (§ 10, odst. 2., k. z.), nahradí se podle svého posledně platného stavu přesným otiskem (reprodukcí), vyhotoveným na hmotě podléhající pokud možno nejméně změnám vlhkosti a teploty. Dosavadní katastrální mapa se pak z používání vyřadí a uloží.
(2) Pro práce nového katastrálního řízení sestaví a ministerstvu financí předloží každoročně do 15. ledna finanční úřady II. stolice rozvrh pro běžný rok, který ministerstvo financí sdělí s ministerstvy: spravedlnosti, veřejných prací, národní obrany, zemědělství, školství a národní osvěty, vnitra, železnic a pošt a telegrafů, dále státnímu pozemkovému úřadu a státnímu úřadu statistickému, aby mohly pro vzájemné využití zeměměřických prací a pro zamezení jejich opakování k rozvrhu prací přihlásiti svá přání nebo požadavky. Podle těchto přání nebo požadavků upraví ministerstvo financí rozvrhy prací a vrátí je po schválení finančním úřadům II. stolice k dalšímu řízení.
(3) Katastrální změny (§ 30 k. z.) shledané nebo nastalé při novém katastrálním řízení vyšetří se podle ustanovení III. hlavy k. z. a sepíší se o nich ohlašovací listy jako podklad pro další řízení za účelem zápisu v pozemkovém katastru a ve veřejných knihách.

§ 32
Vyhlašování způsobem obvyklým v okresu.

(K § 29, odst. 2., k. z.)
Vyhlášení způsobem obvyklým v okresu stane se vyvěšením vyhlášky na úřední desce katastrálního měřického úřadu a otištěním ve věstníku okresního úřadu, v jehož obvodu je vyhláškou dotčené katastrální území. Nevydává-li okresní úřad věstníku nebo nelze-li z technických nebo i jiných příčin provésti vyhlášení ve věstníku vůbec nebo včas, zašlou se vyhlášky obecním úřadům obcí sousedících s katastrálním územím vyhláškou dotčeným.

§ 33
Chyby; opravy zápisů.

(K § 29, odst. 3., k. z.)
(1) Chybami podle ustanovení § 29, odst. 3., k. z. se rozumějí odchylky skutečného stavu od stavu zapsaného v novém katastrálním operátu, které vznikly chybným šetřením komise (§§ 9 a 11 k. z.) nebo chybným měřením měřičského úředníka (§ 9, odst. 1., k. z.) nebo chybným vyhotovením operátu katastrálním měřickým úřadem.
(2) Opravy zápisů v důsledku podaných námitek se provedou v novém katastrálním operátu, jako by šlo o zápisy podle ustanovení § 86 k. z.

K hlavě III.
Vedení pozemkového katastru.

§ 34
Katastrální změny.

(K § 30 k. z.)
(1) Katastrální měřický úřad pečuje z úřední povinnosti, aby pozemkový katastr byl ve stálé shodě se skutečným stavem a aby byl stálý soulad mezi pozemkovým katastrem a veřejnými knihami; k tomu potřebná opatření činí z vlastního podnětu.
(2) Za trvalou změnu (katastrální změnu) pokládá se jen taková dokonaná změna, která má ráz stálosti a neměnitelnosti, na př. při změnách držebnostních, byla-li smlouva o převodu držby, byť i jen ústní, pravoplatně uzavřena a, stanoví-li to zvláštní předpisy, také schválena nebo při změnách nastalých naplavením jen tehdy, vystupují-li naplaveniny (písčiny, ostrovy, nánosy a pod.) trvale nad normální vodní stav nebo byl-li poddolováním nebo přírodními silami dosavadní pozemek zcela nebo z části zničen (propadnutím, odplavením ornice pozemku až na spodinu, stržením půdy, změnou toku řek nebo potoků a pod.), nebo při nových komunikacích, jsou-li již odevzdány svému účelu, nebo při jiných změnách úmyslně přivoděných, je-li z okolností zřejmý úmysl neobnovovati původní stav.
(3) Pokud se v tomto nařízení jedná o katastrálních změnách, jsou v to zahrnuty i opravy shledaných nepřesností nebo chyb.

§ 35
Změny katastrálních území; žádosti o změny katastrálních území; rozhodnutí o žádostech; pomůcky k provedení změn v katastrálních operátech; námitky; provedení změn v katastrálních operátech a veřejných knihách; žádosti o povolení změn obvodů vyšších správních jednotek; návrhy na změny hranic katastrálních území; změny podél pohyblivých hranic; rozdělení katastrálního území.

(K § 31, odst. 2., k. z.)
(1) V povolení, aby se provedla změna katastrálních území v katastrálních operátech, je již zahrnuto povolení změny samé.
(2) Žádosti zájemníků za změny obvodů katastrálních území buďtež podávány u katastrálního měřického úřadu; k nim buďtež připojeny tyto doklady potřebné pro spisové projednávání s hlediska pozemkového katastru a veřejných knih:
a) v územích se správnými katastrálními mapami: snímek katastrální mapy pohraničního pásu, v němž je vyznačena požadovaná nová hranice, a popis této hranice, vyhotovený na podkladě katastrální mapy tak, aby byla v něm uvedena parcelní čísla pozemků, které částí svého obvodu tvoří novou hranici s jedné i s druhé strany;
b) v územích nemajících dosud správných katastrálních map: popis požadované nové hranice, vyhotovený podle skutečnosti tak, aby bylo možno na jeho podkladě přesně a jednoznačně stanoviti průběh nové hranice v přírodě, doložený ohledně pohraničního pásu buď snímkem nejpodrobnější mapy, jaká je po ruce, nebo není-li takové mapy, náčrtem z volné ruky, v němž požadovaná hranice je zřetelně vyznačena;
c) mimo doklady pod a) nebo b) uvedené ještě následující doklady bez ohledu na stav katastrálních operátů: vyjádření změnou dotčené politické (místní) obce a osad, výkaz o celkových výměrách změnou dotčených katastrálních území, jak by se jevily po provedení požadované změny obvodů, dále pravoplatné prohlášení zájemníků o tom, že nahradí státu (finanční a soudní správě) veškeré výdaje, které mu vzejdou provedením povolených změn v katastrálních operátech a veřejných knihách, že dají, bude-li změna povolena, na svůj náklad novou hranici omezníkovati (§ 11 k. z.) a zaměřiti podle ustanovení návodů pro vykonávání katastrálních měřických prací a konečně, že dodají, bude-li změna povolena, katastrálnímu měřickému úřadu veškeré pomůcky potřebné pro její provedení v katastrálních operátech.
(3) Rozhodnutí finančního úřadu II. stolice v dohodě se sborovým soudem II. stolice (vrchním soudem) o žádosti nebo návrhu budiž sděleno podateli žádosti nebo návrhu a politické (místní) obci změnou dotčené, po případě osadám, s upozorněním, že případné námitky proti rozhodnutí o změnách katastrálních území může podati žadatel nebo obec, po případě osada, u finančního úřadu II. stolice do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a že jednací spisy jsou po tuto dobu vyloženy k nahlédnutí u katastrálního měřického úřadu.
(4) Pro provedení změn katastrálních území v katastrálních operátech dodá žadatel:
a) geometrický (polohopisný) plán (§ 51 k. z.) pohraničního pásu se zakreslenou novou hranicí a s vyznačením osazených hraničních znaků a jejich očíslování, vyhotovený po omezníkování nových hranic katastrálního území,
b) návrh dodatku a přehledného náčrtu k popisům hranic katastrálních území a mimo to
c) u obcí nemajících dosud správných katastrálních map pomůcky potřebné pro provedení zápisu ve všech dosavadních operátech všech změnou dotčených katastrálních území, zejména pak seznam všech přemístěných nebo nová katastrální území tvořících parcel s udáním jejich výměry, držitele a místopisného čísla, pod nímž jsou parcely nebo jejich části zapsány ve staré pozemkové knize.
(5) Podané námitky mají odkladný účinek a rozhodne o nich ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.
(6) Nebyly-li ve stanovené době podány námitky nebo když byly podané námitky vyřízeny, uloží finanční úřad II. stolice katastrálnímu měřickému úřadu, aby povolenou změnu provedl v pozemkovém katastru. Obdobně zařídí sborový soud II. stolice (vrchní soud), aby povolené změny byly provedeny ve veřejných knihách. O provedení změn katastrálních území v pozemkovém katastru uvědomí katastrální měřický úřad změnou dotčené politické (místní) obce, osady, okresní soudy, okresní úřady a státní úřad statistický a dodá knihovním soudům pomůcky potřebné k provedení změn ve veřejných knihách.
(7) Žádosti zájemníků o povolení změn obvodů politických (místních) obcí, okresů politických, soudních, berních a pod. nebo hranic jiných, tvořících zároveň hranice katastrálních území, podané podle platných předpisů, buďtež považovány, i když se to v nich výslovně neuvádí, také za žádosti o povolení změn hranic katastrálních území. Taková žádost budiž zájemníky doložena podobně jako je zpředu uvedeno o žádostech za změny hranic katastrálních území. Změnu hranic katastrálních území lze v těchto případech provésti v katastrálních operátech až po pravoplatném povolení změn všech jiných obvodů.
(8) Návrh katastrálního měřického úřadu na změnu hranic katastrálních území, i když při tom zároveň jde o změny obvodů politických (místních) obcí, okresů soudních, politických nebo berních nebo zemí, budiž doložen protokolem sepsaným podle ustanovení § 11, odst. 8., k. z., dále ohlašovacím listem o zamýšlené změně, snímkem katastrální mapy, výkazem berního úřadu (súčtovacího oddělení berní správy) o výši samosprávných přirážek k přímým daním v katastrálních územích a o úhrnné výši předepsaných daní v těchto územích, jak se jeví před zamýšlenou změnou a jak by se jevila po zamýšlené změně, a vyjádřením změnou dotčených politických (místních) obcí a osad, soudů vedoucích pozemkové knihy a, jde-li také o obvody politických (místních) obcí, okresů nebo zemí, vyjádřením příslušných politických úřadů.
(9) Mění-li se povlovně přirozenými posuny rozsah nebo tvar katastrálního území v důsledku změny neustáleného předmětu, tvořícího pohyblivou hranici katastrálního území (na př. vodního toku, jehož středem jest určena pohyblivá hranice a jejž sleduje i v jeho přirozených posunech), není třeba k provedení změn rozsahu a tvaru katastrálního území v pozemkovém katastru a veřejných knihách žádosti zájemníků ani povolení úřadů jinak příslušných. Taková změna, pokud nejde zároveň o státní hranice, se provede z úřední povinnosti.
(10) Rozdělí-li se katastrální území v několik samostatných katastrálních území, nezmění se zpravidla parcelní čísla pozemků a pokládají se všecka takto nově povstalá katastrální území co do číslování parcel za jediný celek. V takovém případě zůstanou nezměněna dosavadní označení jednotlivých nemovitostí v pozemkové knize a i objem pozemkové knihy. Výjimečně může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti naříditi jinak.

§ 36
Pravoplatné uznání skutečného stavu; oprava zákresů držebnostních hranic a hranic katastrálních území.

(K § 39 k. z.)
(1) Pravoplatným uznáním skutečného stavu se rozumí:
a) u hranic katastrálního území: zjištění komise (§ 11 k. z.), doložené vyjádřením držitelů pohraničních pozemků o tom, že zřetelně a trvale označené hranice katastrálního území nebyly měněny od doby jejich zaměření a znázornění na katastrální mapě a že odpovídají popisům hranic;
b) u hranic držebnostních: zjištění komise (§§ 9 a 61 k. z.), doložené prohlášením zúčastněných držitelů o tom, že držebnostní hranice v přírodě uznávají za správné a že tyto nebyly měněny od doby jejich zaměření a znázornění na katastrální mapě;
c) u ostatních předmětů měření: zjištění komise, doložené prohlášením držitele pozemku o tom, že předmět měření nebyl měněn od doby jeho posledního zaměření a znázornění na katastrální mapě.
(2) Má-li se opraviti zákres držebnostní hranice, která nebyla ve skutečnosti měněna, a zákres netrvá přes 30 let, budiž zkoumáno, zda v důsledku chybného zákresu držebnostních hranic nebyly vyhotoveny také neúplné nebo chybné listiny (na př. byla-li chybně vypočtena trhová cena), které sloužily za podklad zápisu do veřejných knih. Stalo-li se tak, budiž to v ohlašovacím listu výslovně poznamenáno. Takovou opravu zákresu lze provésti zápisem (§ 86 k. z.) v pozemkovém katastru a z moci úřední ve veřejných knihách jen podle řádné nabývací listiny, a to i při docíleném souhlasu držitelů sousedících pozemků.
(3) Oprava nepřesnosti nebo chyby ve znázornění hranic katastrálních území na mapě, které jsou zároveň hranicí
a) státní, provede se, dá-li k tomu souhlas ministerstvo pověřené revisí, udržováním a evidencí státních hranic;
b) politické (místní) obce, provede se po dohodě katastrálního měřického úřadu s okresním úřadem;
c) politických okresů, provede se po dohodě finančního úřadu II. stolice se zemským úřadem;
d) zemí, provede se po dohodě ministerstva financí s ministerstvem vnitra;
e) soudních okresů, provede se po dohodě ministerstva financí s ministerstvem spravedlnosti;
f) berních okresů, provede se, dá-li k tomu souhlas ministerstvo financí.

§ 37
Projednávání knihovních usnesení a ohlašovacích listů; výkaz výměr; snímek a náčrtek; dodávání geometrických (polohopisných) plánů knihovními soudy; opisy geometrických (polohopisných) plánů; zkoumání knihovních žádostí knihovními soudy; dělení parcel podle alikvotních dílů; oprava nepřesností nebo chyb podle geometrických (polohopisných) plánů; zápis nových domů, změn vzdělávání a výtěžkového předmětu do veřejných knih; náležitosti knihovních usnesení, adresa nabyvatelova; dohled nad projednáváním ohlašovacích listů; pokyny pro udržování souladu pozemkového katastru se soupisem památek.

(K § 42 k. z.)
(1) Knihovní soud dodá knihovní usnesení o změnách ve statkové podstatě knihovních těles a o zápisech věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkovém katastru, jakož i o změnách parcelních čísel katastrálnímu měřickému úřadu, v jehož obvodu působnosti nemovitosti leží, v tolika vyhotoveních, kolika katastrálních území se usnesení týká, a to buď zároveň, když je doručuje stranám, nebo hromadně, nejpozději ve čtrnáctidenních obdobích.
(2) Katastrální měřický úřad prozkoumá došlá knihovní usnesení a podle nich doplní nebo opraví knihovní výpisy. Zjistí-li, že některé změny nejsou dosud provedeny v pozemkovém katastru, provede je zpravidla zápisem (§ 86 k. z.) nebo, nelze-li tak učiniti, záznamem (§ 87 k. z.). Vyšlo-li by však při tom z obsahu knihovního usnesení najevo, že je nesoulad mezi veřejnou knihou a pozemkovým katastrem, zavede katastrální měřický úřad řízení podle ustanovení § 38.
(3) Ohlašovací list je listina sepsaná na podkladě ohlášení stran nebo jiných ohlášení nebo zjištění z úřední povinnosti o změnách, nepřesnostech nebo chybách v pozemkovém katastru; je podkladem pro zápis nebo záznam v pozemkovém katastru, pro řízení knihovního soudu ke zjednání souladu veřejných knih s pozemkovým katastrem, pro jednání úřadů pro vyměřování daní a poplatků a pro jednání úřadů lesních, památkových nebo jiných. Jde-li o vyšetření držebnostní změny, budiž v ohlašovacím listu vždy poznamenán den, kdy byl měřičský úředník ponejprv po nastalé změně úředně přítomen (§ 61 k. z.) v katastrálním území.
(4) Katastrální měřický úřad dodá ohlašovací listy podle toho, jsou-li předmětem řízení jen knihovních soudů nebo také úřadů pro vyměřování daní nebo poplatků, přímo nebo prostřednictvím úřadu vyměřujícího přímé daně (§ 75, odst. 1.) soudu, který vede pozemkovou knihu dotčeného katastrálního území, a to hromadně, zpravidla koncem každého měsíce. Soud poznamená především v každém ohlašovacím listu, kdy ho došel; dále porovná údaje došlých ohlašovacích listů co nejdříve s pozemkovými knihami a postoupí hned příslušnému knihovnímu soudu z nich ty, které pojednávají o pozemcích zapsaných v jiných veřejných knihách (v zemských deskách, v železniční nebo horní knize).
(5) Zjistí-li soud porovnáním s veřejnými knihami, že stav uvedený v ohlašovacím listu souhlasí s knihovním stavem a že je tedy změna již ve veřejné knize provedena, uvede v ohlašovacím listu datum a jednací číslo usnesení. Takový ohlašovací list není předmětem dalšího jednání soudu. Z ohlašovacích listů, podle kterých se zjistí nesoulad se zápisy v pozemkové knize, vyhotoví soud úřední záznam o každém případu, o kterém se má zavésti řízení, po případě též výpis dat potřebných pro toto řízení. V záznamu, po případě výpisu, uvede se číslo ohlašovacího listu, rok a katastrální území. V ohlašovacím listu se poznamená, že knihovní stav se neshoduje se stavem v tomto listu zjištěným a pod kterým jednacím číslem se zavádí řízení k docílení souladu. Ohlašovací listy takto doplněné a srovnané podle čísel a katastrálních území vrátí knihovní soud nejpozději do tří měsíců od jich převzetí katastrálnímu měřickému úřadu a poznamená zároveň v dopisu, které ohlašovací listy postoupil k obdobnému jednání jinému soudu a kterému.
(6) Úřední záznamy nebo výpisy z ohlašovacích listů, podle nichž může býti oznámená změna ihned bez slyšení stran provedena ve veřejných knihách nebo v mapě veřejných knih, zapíše knihovní soud do deníku pro knihovní podání a vyřídí podle povahy věci. Ostatní případy, ve kterých jest obeslati strany, buďtež zapsány do knihovního evidenčního záznamu číslo II a o nich další řízení zavedeno z úřední moci.
(7) V knihovních usneseních, jimiž se zároveň vyřizuje ohlašovací list, uvede knihovní soud číslo a rok tohoto ohlašovacího listu a je-li tím ohlašovací list vyřízen úplně nebo jen z části.
(8) K ohlašovacím listům o držebnostních změnách, nastalých zřízením, přeložením, rozšířením nebo udržováním veřejných silnic nebo veřejných cest nebo stavbou, podniknutou ve veřejném zájmu, k vedení nebo k hrazení vody (ke stavbě zavodňovací, odvodňovací, vodovodní, ke stavbě ochranné neb upravovací, k hrazení bystřin), čítajíc v to i k tomu potřebné zvláštní úpravy stavební (na př. úpravy hnací a zdýmací), připojí katastrální měřický úřad zpravidla výkaz výměr změněných parcel nebo jejich dílů.
(9) Potřebuje-li knihovní soud při projednávání ohlašovacích listů o držebnostních změnách znáti výměru parcel nebo jejich částí pro zjištění, že předmět právního jednání je nepatrné hodnoty nebo pro osvědčení smluv a prohlášení o nabytí nemovitostí nepatrné hodnoty podle ustanovení císařského nařízení ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z., o dělení katastrálních parcel a o knihovním zápisu nabytí nemovitostí malé hodnoty (novely o dělení parcel), a nelze-li výměru seznati z obsahu ohlašovacího listu, sdělí mu ji na požádání s udáním účelu katastrální měřický úřad dopisem. Ustanovení § 2, odst. 2., vládního nařízení ze dne 7. června 1923, č. 114 Sb. z. a n., kterým se provádí novela o dělení parcel, zůstávají i nadále v platnosti.
(10) Katastrální měřický úřad připojí k ohlašovacímu listu pojednávajícímu o změnách tvaru a velikosti parcel, vyjímajíc sloučení celých parcel, zpravidla snímek katastrální mapy v tolika vyhotoveních, kolik knihovních soudů je příslušných ku projednávání ohlašovacího listu. Knihovní soud po knihovním provedení změny uloží snímek do sbírky listin veřejné knihy.
(11) Jde-li při změnách uvedených v odst. 8. o velmi malé části pozemků, které nelze ve snímku znázorniti tak zřetelně, jak je třeba pro jednání soudu se stranami, připojí katastrální měřický úřad k ohlašovacímu listu mimo snímek ještě zřetelný náčrtek o těchto malých změnách.
(12) Jde-li o zcela nepatrné změny tvaru a velikosti parcel uvnitř držby a knihovní soud je v sídle katastrálního měřického úřadu, lze výjimečně, není-li v letním období pro zákres změny do katastrální mapy dostatek času, místo snímku katastrální mapy připojiti k ohlašovacímu listu toliko náčrtek vyhotovený podle polního náčrtu.
(13) Knihovní soud naloží s náčrtky stejně, jako by šlo o snímky.
(14) Knihovní soud dbá, aby dodal katastrálnímu měřickému úřadu s příslušným usnesením opis (kopii) geometrického (polohopisného) plánu nepomačkaný, nepřelámaný, neroztrhaný a ani jinak nepoškozený i s případnými jeho přílohami.
(15) Na geometrických (polohopisných) plánech nebuďtež mimo úřední (soudní) spisové značky, doplnění a potvrzení katastrálního měřického úřadu podle ustanovení § 80 k. z. připojovány podpisy stran ani jakékoliv úřední nebo soukromé poznámky.
(16) Vztahuje-li se geometrický (polohopisný) plán na více změn zároveň nastalých nebo zamýšlených, o nichž bude vydáno několik knihovních usnesení, doručí knihovní soud takový plán (jeho kopii) katastrálnímu měřickému úřadu toliko v jednom vyhotovení již s prvním usnesením; v pozdějších usneseních se naň odvolá.
(17) Opis (kopie) geometrického (polohopisného) plánu budiž označen zevně zřetelně jako opis (kopie). Ověření opisu (kopie),který musí v mezích přesnosti stanovených návody pro vykonávání katastrálních měřických prací souhlasiti s prvopisem, vykoná úředně oprávněný civilní geometr (oprávněný zeměměřič) nebo úřad (státní podnik), oprávněný vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány (§ 51 k. z.) tím, že k ověřovací doložce připojí datum, podpis a otisk razítka obdobným způsobem, jak jest ustanoveno v § 43, odd. D. Ověřovací doložka zní: „Potvrzuje se, že tento opis (tato kopie) souhlasí doslovně a přesně s původním plánem“.
(18) Knihovní soud je povinen z úřední povinnosti zkoumati podanou knihovní žádost také v tom, je-li splněno ustanovení § 42, odst. 7., k. z. i v těch případech, kdy jde o převod vlastnického práva k pozemkům, jejichž hranice jsou zcela nebo z části v mapách zakresleny jen v hrubých rysech (§ 13 k. z.) nebo jako v přírodě neznatelné (§ 4) nebo sporné (§ 15, odst. 2.). Jde-li o hranice zobrazené v mapách katastrálního území v zemi Slovenské nebo Podkarpatoruské zatímně jako v přírodě neustálené (§ 84), musí býti knihovní žádost doložena geometrickým (polohopisným) plánem tehdy, stala-li se taková hranice hranicí ustálenou a bylo tedy možno ji omezníkovati jako nespornou držebnostní hranici.
(19) Děliti parcely podle alikvotních dílů t. j. bez zaměření držebnostních hranic nebo podle držebnostních hranic v přírodě neustálených, není přípustno.
(20) Opravu nepřesností nebo chyb ve znázornění předmětů měření na mapách (§ 39 k. z.) podle předloženého geometrického (polohopisného) plánu, povolí knihovní soud za souhlasu katastrálního měřického úřadu, zjistiv na místo komise před tím všecky náležitosti uvedené v § 39 k. z.
(21) Nové domy a jejich popisná čísla lze zapsati do veřejných knih, pokud o jejich vyšetření a zaměření nebyl sepsán ohlašovací list, jen na žádost strany doloženou geometrickým (polohopisným) plánem o půdorysu budovy a o případném nádvoří a potvrzením příslušného stavebního úřadu o uděleném povolení k užívání stavby a o tom, že byl dům označen popisným číslem a jakým.
(22) Změny vzdělávání a výtěžkového předmětu lze provésti ve veřejných knihách jen podle ohlašovacích listů nebo seznamů nesrovnalostí.
(23) V knihovních usneseních o zápisu vlastnického práva nebo o poznámce změny vlastníkova jména do knihovní vložky, v níž jsou zapsány také pozemky jiného katastrálního území (tak zv. přespolní pozemky), uvede knihovní soud parcelní čísla všech těchto (přespolních) pozemků a názvy dotčených katastrálních území; ve všech pak knihovních usneseních doručených katastrálnímu měřickému úřadu uvede nabyvatelovo jméno v 1. pádu jednotného čísla, a pokud jde o příjmení žen, také (v závorce) v 1. pádu jednotného čísla mužského rodu.
(24) Adresou nabyvatelovou se rozumí označení jeho bydliště (obec, popisné číslo, pošta a pod.) a, je-li to pro zjištění totožnosti osoby nutné, i její zaměstnání, povolání, úřední titul nebo příbuzenský nebo švagrovský poměr k dosavadnímu držiteli nebo spoludržiteli nebo i jiné určující poznámky.
(25) Presidium krajského soudu dohlédá na urychlené projednávání ohlašovacích listů knihovními soudy. Za tím účelem zašle mu katastrální měřický úřad koncem zimního období seznam ohlašovacích listů, odevzdaných k projednávání knihovním soudům do konce uplynulého roku, které nebyly těmito úplně projednány.
(26) O tom, jak udržovati soulad pozemkového katastru s oficiálním soupisem památek, vydá pokyny ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.

§ 38
Přezkoušení shody zápisů veřejné knihy s pozemkovým katastrem; seznam nesrovnalostí a jeho projednávání; obnova mapy pozemkové knihy; obnova map zemských desk a železničních knih; zakreslování změn do map veřejných knih.

(K § 43 k. z.)
(1) Katastrální měřický úřad požádá na počátku května každého roku knihovní soudy o porovnání knihovních výpisů s veřejnými knihami katastrálních území, u nichž souhlas má býti v následujícím roce přezkoušen, a připojí k této žádosti knihovní výpisy. Knihovní soud porovná a opraví nebo doplní červeným inkoustem tyto knihovní výpisy a vrátí je potvrzené nejpozději do konce října katastrálnímu měřickému úřadu.
(2) Nesrovnalosti zjištěné při porovnávání opraveného a doplněného knihovního výpisu s pozemnostními archy zapíše katastrální měřický úřad do seznamu nesrovnalostí.
(3) Katastrální měřický úřad prozkoumá nesrovnalosti podle listin, plánů nebo dokladů uložených ve sbírce listin pozemkového katastru nebo, je-li nutno, provede místní nebo jiné šetření. Spočívá-li nesoulad v tom, že zápis některé změny nebyl v pozemkovém katastru vykonán, nebo že je nepřesný nebo chybný, zařídí katastrální měřický úřad, opatřiv si před tím potřebné údaje dotazem u knihovního soudu, aby tento zápis byl v katastrálních operátech vykonán dodatečně nebo doplněn nebo opraven, a poznamená to u příslušné položky v seznamu nesrovnalostí. U ostatních položek seznamu nesrovnalostí poznamená katastrální měřický úřad příčinu nesouladu podle výsledku šetření nebo odkazem na ohlašovací list dosud knihovně snad neprovedený nebo provedený jen neúplně nebo odchylně a zašle o těchto položkách knihovnímu soudu ku projednání výpis ze seznamu nesrovnalostí, k němuž podle potřeby připojí snímky katastrální mapy.
(4) O každé položce zaslaného výpisu ze seznamu nesrovnalostí jedná knihovní soud podle ustanovení o ohlašovacích listech.
(5) Shledá-li měřičský úředník při zakreslování změn do mapy pozemkové knihy, že tato mapa je již tak opotřebovaná nebo nezřetelná, že další změny nelze do ní řádně zakreslovati a že tudíž nevyhovuje již svému účelu, navrhne katastrální měřický úřad knihovnímu soudu, aby mapa pozemkové knihy byla obnovena. Soud použije pak pro obnovení mapy pozemkové knihy otisku katastrální mapy.
(6) Byla-li obnovena katastrální mapa podle ustanovení § 28, odst. 1. nebo 2., k. z., obnoví se zároveň i mapa pozemkové knihy.
(7) Katastrální měřický úřad porovná novou mapu pozemkové knihy s mapou dosavadní a s mapou katastrální a tuto poslední také s písemným katastrálním operátem, shledané při tom nesrovnalosti zapíše do seznamu nesrovnalostí a projedná podle ustanovení výše uvedených.
(8) Katastrální měřický úřad potvrdí na každém listu obnovené i dosavadní mapy pozemkové knihy, že obě mapy v mezích své přesnosti spolu souhlasí až na odchylky zapsané v seznamu nesrovnalostí.
(9) Knihovní soud i katastrální měřický úřad vedou seznam nesrovnalostí, pokud se týče jeho výpis, v patrnosti a dohlédají, aby nesrovnalosti byly odstraněny v nejkratší době. Po odstranění nesrovnalostí potvrdí knihovní soud na každém listu nové mapy pozemkové knihy, že byl docílen souhlas se zápisy v pozemkové knize. Po obnovení mapy pozemkové knihy zakreslují se změny zapsané v pozemkové knize jen do nové mapy; na dřívější mapě pozemkové knihy poznamená měřičský úředník, kdy se přestalo do ní zakreslovati.
(10) Ustanovení odstavců 5.-9. platí obdobně i pro mapy zemských desk a železničních knih.
(11) O změnách, které mají býti zakresleny do map veřejných knih, vede knihovní soud záznam, do něhož zapisuje také všecky změněné nebo nově utvořené nebo zrušené parcely.
(12) Veškeré změny nastalé v předmětu měření nebo označení parcel zakreslí podle záznamu do map veřejných knih měřičský úředník pozemkového katastru; změny ty nebuďtež nadále zakreslovány úředníky veřejných knih.
(13) Katastrální měřický úřad oznámí knihovnímu soudu vyhláškou [§ 60, odst. 2., bod ad b), k. z.], kdy bude měřičský úředník konati úřední dny v jeho sídle a zakreslovati změny do map veřejných knih u onoho soudu vedených. Soud připraví pro toto zakreslování včas způsobilé místnosti a stoly, jakož i všecky pomůcky, jako záznam, plány, snímky, náčrtky, usnesení a jiné potřebné spisy ze sbírky listin a ze spisovny tak, aby měřičský úředník mohl změny zakresliti rychle a nerušeně.
(14) Bude-li třeba zaslati mapy veřejné knihy s pomůckami za příčinou zakreslení změn katastrálnímu měřickému úřadu, staniž se tak po dohodě a po částech, aby mohly býti nejpozději do tří dnů soudu vráceny. Pokud jsou mapy veřejných knih a části sbírky listin u katastrálního měřického úřadu, platí o nich ustanovení o veřejnosti, jako by byly u knihovního soudu.
(15) Zákresy do map veřejných knih buďtež konány s takovou přesností, aby tyto mapy mohly býti považovány za kopii (otisk) katastrální mapy i pokud se týče zákresů.

§ 39.
Orgány; ohlašování poškozených značek trigonometrických bodů, změn obvodů politických (místních) obcí a změn zalesněním; povinnost připojovati prováděná měření na stávající podrobné trigonometrické sítě; poškození značek trigonometrických bodů.

(K § 44 k. z.)
(1) Za orgány ve smyslu katastrálního zákona je považovati zejména též úředně oprávněné civilní geometry (na Slovensku a Podkarpatské Rusi také oprávněné zeměměřiče).
(2) Bezpečnostní orgány a obecní úřady jsou povinny ihned ohlásiti místně příslušnému katastrálnímu měřickému úřadu také každé shledané poškození značek trigonometrických bodů, zejména signálů (měřických pyramid, rozhleden, věží a pod.) nebo chatrný a zřícením hrozící stav takových staveb.
(3) Úřady povolující změny obvodů politických (místních) obcí sdělí finančnímu úřadu II. stolice každou povolenou změnu obvodů obcí a, není-li změna navrhována katastrálním měřickým úřadem, zašlou mu na požádání pomůcky potřebné ku provedení povolených změn v katastrálních operátech, jež v řízení o povolení změn byly použity, pokud snad nejsou zájemníci sami povinni dodati potřebné pomůcky dodatečně (§ 35, odst. 4.).
(4) Úřady pověřené dozorem nad lesy sdělí katastrálnímu měřickému úřadu každé jim ohlášené nebo jimi shledané nebo jimi nařízené zalesnění pozemku.
(5) Byla-li v některém území již provedena podrobná (místní) triangulace, jsou povinny soudy, veřejné úřady a orgány připojovati jimi prováděná měření také na body podrobné trigonometrické sítě. Způsob tohoto připojování a způsob trvalého označení (stabilisace) trigonometrických bodů podrobné trigonometrické sítě v přírodě stanoví návod, jak vykonávati katastrální měřické práce (§ 10, odst. 2., k. z.).
(6) Zjistí-li soudy, veřejné úřady nebo podniky nebo orgány při vykonávání svých technických prací, že značky některých trigonometrických bodů jsou poškozeny, oznámí to hned triangulační kanceláři ministerstva financí, která zařídí potřebné.

§ 40.
Ohlašování změn úřady pro vyměřování poplatků a domovní daně.

(K § 45 k. z.)
(1) Úřady vyměřující poplatky zašlou katastrálnímu měřickému úřadu opisy oznámení o změnách v držbě nemovitostí, nastalých podle ústních smluv, jež byly ohlášeny k vyměření poplatků, a zapůjčí mu na požádání poplatkové spisy, jichž by bylo snad třeba pro zjištění nastalé změny.
(2) Úřady vyměřující domovní daň zašlou každoročně počátkem roku katastrálnímu měřickému úřadu seznam novostaveb, přestaveb, přístaveb nebo sbořených domů, o nichž se v uplynulém roce dověděly z ohlášení stran, nebo které shledaly z úřední povinnosti; mimo to na požádání zapůjčí mu na dobu nezbytné potřeby také katastr domovní daně třídní nebo spisy týkající se výše uvedených změn.

§ 41.
Ohlašovací povinnost úřadů pro agrární operace a soudů.

(K § 47 k. z.)
(1) Zemská komise pro agrární operace v zemi Moravskoslezské oznámí včas zemskému finančnímu ředitelství v Brně název katastrálního území, v němž se bude prováděti scelovací řízení nebo jiná všeobecná úprava pozemkové držby, a později i den, kdy zahájí k tomu ustanovený místní komisař svou úřední činnost a kdy bude konána obchůzka obvodu scelovaného území.
(2) Po skončeném scelování pozemků nebo po skončení jiné všeobecné úpravy pozemkové držby oznámí místní komisař pro agrární operace katastrálnímu měřickému úřadu v Brně den, kdy byl scelovací nebo dílčí nebo upravovací plán potvrzen, a dodá mu tyto pomůcky: grafický podklad pro katastrální mapu, vyhotovený v mezích působnosti místního komisaře, seznam parcel podle nového stavu, opis listiny o scelování (recesu) nebo výkaz obsahující popsání nového držebnostního stavu, kopii triangulačního a polygonového listu, místopis a souřadnice nově určených trigonometrických a polygonových bodů; mimo to mu zapůjčí na požádání i jiné listiny, polní náčrty a doklady vyhotovené při scelování nebo při dělení společenských pozemků nebo při úpravě užívacích a správních práv ke společenským pozemkům.
(3) Grafický podklad pro katastrální mapu musí býti vyhotoven tak, aby bylo lze jej převzíti po případném doplnění nebo úpravě přímo jako katastrální mapu.
(4) V seznamu parcel musí býti zapsány scelené nebo změněné pozemky podle stavu po scelování, seřazené podle čísel, jimiž byly označeny pozemky při scelovacím řízení s udáním jména a bydliště držitelů,způsobu vzdělávání, výměry a čísla listu mapy.
(5) V zemi Slovenské nebo Podkarpatoruské oznámí po skončeném scelování pozemků nebo po skončení jiné všeobecné úpravy pozemkové držby krajský soud katastrálnímu měřickému úřadu v Bratislavě nebo Užhorodě den, kdy byl nový držebnostní stav ověřen, a dodá, po případě zapůjčí mu obdobné pomůcky, jak jsou výše uvedeny (odst. 1.-4.).

§ 42.
Kdo jest oprávněn vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány; zeměměřičské vzdělání; zeměměřická prakse pod vedením odborníka; oprávnění státních úřadů (státních podniků); vyhlašování oprávnění k vyhotovování geometrických (polohopisných) plánů; požadování průkazů ministerstvem spravedlnosti; zánik oprávnění.

(K § 51, odst. 1. a 2., k. z.)
(1) Vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány pro účely pozemkového katastru a veřejných knih jsou oprávněni:
a) civilní geometři, oprávnění podle nařízení býv. rak. ministerstva veřejných prací v dohodě s býv. rak. ministerstvem vnitra, kultu a vyučování, práv, financí, obchodu, železnic a orby ze dne 7. května 1913, č. 77 ř. z., o civilních technicích (civilních inženýrech a civilních geometrech),
b) zeměměřiči, oprávnění podle ustanovení vládního nařízení ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů při úpravě majetkových poměrů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,
c) státní úřady (státní podniky) a jiné úřady, oprávněné podle ustanovení § 51 k. z.
(2) Zeměměřičské vzdělání pro účely § 51 k. z. se prokáže vysvědčením o úspěšně vykonané druhé státní zkoušce ze zeměměřičského inženýrství na některé československé vysoké škole technické nebo o úspěšně vykonané státní zkoušce na býv. učebném kursu pro vzdělání zeměměřičů (geodetickém kursu), zřízeném při některé československé vysoké škole technické, nebo o státní zkoušce vykonané úspěšně před 28. říjnem 1918 na býv. učebném kursu pro vzdělání zeměměřičů (geodetickém kursu), zřízeném při některé vysoké škole technické na území bývalého Rakouska nebo obdobnými vysvědčeními (průkazy) cizozemských vysokých škol stejné úrovně, pokud tato vysvědčení byla v Československé republice ministerstvem školství a národní osvěty nostrifikována.
(3) Zeměměřičské vzdělání (odst. 2.) nemusí zvlášť prokazovati úředníci státních a jiných úřadů a státních podniků, oprávněných podle § 51 k. z., kteří se vykáží vysvědčením o úspěšně složené zkoušce pro autorisované civilní geometry nebo v zemi Slovenské a Podkarpatoruské alespoň zeměměřičským oprávněním podle vl. nař. č. 148/1922 Sb. z. a n.
(4) Za zeměměřickou praksi pod vedením odborníka pro účely § 51 k. z. se považuje jen prakse, v níž byl dotčený po nabytí zeměměřičského vzdělání (odst. 2.) po 5 let zaměstnán zeměměřickými pracemi u úředně oprávněného civilního geometra (oprávněného zeměměřiče) nebo u katastrálního měřického úřadu nebo u oprávněného (§ 51 k. z.) úřadu (státního podniku) nebo při stolici geodesie, astronomie nebo příbuzných oborů tuzemské vysoké školy.
(5) Státní úřad (státní podnik), který zamýšlí vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány pro účely vlastního služebního oboru, oznámí to ministerstvu spravedlnosti s udáním jména alespoň jednoho svého úředníka se zeměměřičským vzděláním (odst. 2.), který má alespoň pětiletou zeměměřickou praksi pod vedením odborníka (odst. 4.) a je tím způsobilým, aby pravoplatně podpisoval plány.
(6) Ministr spravedlnosti vyhlásí v úředních listech republiky Československé státní úřady (státní podniky), které mají oprávnění vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány pro účely vlastního služebního oboru, jakož i jiné úřady, jimž takové oprávnění udělil, a vyhlásí zároveň v týchž úředních listech také jména jejich úředníků, kteří mohou pravoplatně podpisovati geometrické (polohopisné) plány; rovněž vyhlásí také každou změnu v osobách těchto úředníků.
(7) Ministr spravedlnosti jest oprávněn kdykoli požadovati průkazy o zeměměřičském vzdělání a o zeměměřické praksi pod vedením odborníka osob, které mohou podpisovati geometrické (polohopisné) plány, vyhotovené oprávněnými (§ 51 k. z.) úřady (státními podniky).
(8) Oprávnění úřadů (státních podniků) vyhotovovati v oboru vlastní působnosti geometrické (polohopisné) plány pro účely pozemkového katastru a veřejných knih zaniká, jakmile přestanou zaměstnávati alespoň jednoho způsobilého úředníka. Přestal-li oprávněný úřad (státní podnik) zaměstnávati alespoň jednoho způsobilého úředníka, je povinen oznámiti to hned ministru spravedlnosti.

§ 43.
Náležitosti geometrických (polohopisných) plánů.

(K § 51, odst. 3., k. z.)
Geometrické (polohopisné) plány, jež mají býti podkladem zápisů ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru, musí vyhovovati zejména těmto požadavkům:

A.
Formální náležitosti.
a) Plán budiž vždy nadepsán „Geometrický (polohopisný) plán“ a vyhotoven
aa) v jazykové úpravě odpovídající ustanovení odst. 3. čl. 7. vládního nařízení ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., jímž se provádí ústavní zákon jazykový pro obor ministerstev vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pro veřejné korporace, podléhající těmto ministerstvům v republice Československé, jakož i pro úřady místní samosprávy,
bb) na snímkovém světlém plátně buď ručně nebo reprodukční methodou litografickou, zinkografickou, fotolitografickou nebo tiskem nebo jinou methodou, která zaručuje dostatečnou přesnost a trvanlivost kresby a popisu, ve velikosti 21×34 cm nebo složen v takový formát. Výjimečně může býti plán velikosti 21×34 cm vyhotoven na silném snímkovém papíru. Pro zřetelnost nutné zvětšení situace lze vyhotoviti také jako přílohu plánu buď na téže hmotě, jako byl vyhotoven plán, nebo na dobrém kreslicím papíru. Přílohy plánu, pokud jsou vyhotoveny na snímkovém papíru, smějí míti rozměry toliko 21×34 cm.
b) Při vyhotovování plánů budiž používáno jen tuší, rumělek, barev a pod. dobré jakosti, zejména však takových, které působením světla se nemění, k plánu pevně a trvale lnou, neodprýskávají, nerozmazují se ani se nedají smýti.
c) Skládati plány do formátu menšího než 21×34 cm není přípustno.
d) Bylo-li měření vykonáno grafickou methodou měřického stolu, budiž vyhotoven plán určený pro katastrální měřický úřad tak, aby mohl býti přímo použit jako příložná katastrální mapa.
e) Na plánu buďtež udány:
aa) název katastrálního území, politické (místní) obce a soudního a měřického okresu,
bb) číslo jednacího protokolu vyhotovitele plánu,
cc) měřítko, v němž je plán vyhotoven, a číslo listu katastrální mapy,
dd) parcelní čísla změněných i nezměněných parcel s vyznačením druhu pozemků předepsanými značkami nebo zkratkami,
ee) datum zaměření,
ff) datum a místo vyhotovení plánu.
f) Mimo to (bod e) budiž při změnách držebnostních hranic připojen výkaz výměr pozemků nebo jejich dílců, přecházejících na nové držitele, a obvod tím dotčených parcel nebo jejich dílců podrobně označen písmenami, barvami a pod.
g) Zasahuje-li předmět měření, znázorněný na plánu, do dvou nebo více katastrálních území, budiž vyhotoven zpravidla pro každé katastrální území samostatný plán.
h) Plán, podle něhož mají býti vyznačeny ve veřejných knihách nebo v pozemkovém katastru nové držebnostní hranice ležící v území upravovaném zastavovacími plány (§ 18, odst. 1.), budiž doložen prohlášením stavebního úřadu I. stolice o tom, jde-li o rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo jednotlivá stavební místa či nikoliv, a v případě, že jde o takové rozdělení, zda bylo dáno k němu povolení (§ 14, odst. 3., k. z.).
i) Na plánu budiž vyhrazeno volné místo pro stvrzovací doložku podle ustanovení § 80 k. z.
j) Veškeré přílohy plánu (opisy zápisníků, seznamy souřadnic a pod.) buďtež k plánu pevně připojeny (přišity), jako jeho neodlučitelná součást.

B.
Podklad.
a) Za technicko-měřický podklad vyhotovení plánu budiž užito výhradně snímku katastrální mapy podle jejího posledního stavu nebo otisku katastrální mapy přiměřeně doplněného na poslední platný stav katastrální mapy; za podklad dílčího výkazu výměr budiž užito údajů písemného katastrálního operátu.
b) Odchyluje-li se zápis (zákres) ve veřejné knize od zápisu (zákresu) v pozemkovém katastru, budiž na plánu vyznačen také stav zapsaný ve veřejné knize.

C.
Věcné náležitosti.
a) Plán budiž orientován ke světovým stranám obdobně jako katastrální mapa a vyhotoven v měřítku katastrální mapy, které bylo použito za podklad pro jeho vyhotovení; jde-li o pozemky místních tratí, měst nebo uvnitř osad nebo je-li toho třeba pro zřetelnost, budiž připojena ku plánu také dostatečně zvětšená kresba v určitém, třeba jen přibližně zachovaném, měřítku.
b) Při měření, jež má sloužiti za podklad vyhotovení plánu, budiž užito zpravidla methody číselné; jen výjimečně, pokud to připouštějí návody pro vykonávání katastrálních měřických prací, může býti použito i grafické methody měřického stolu nebo jiné methody.
c) Pevné body (t. j. body, jejichž poloha v přírodě se nezměnila od doby jejich zaměření, které sloužilo za podklad jejich zákresu do mapy, a jež jsou v mapě správně zakresleny), od nichž podle ustanovení návodů pro vykonávání katastrálních měřických prací má měření vycházeti a na něž se má také připojovati, buďtež vyznačeny na plánu předepsanou značkou. Správnost zákresu pevných bodů budiž prokázána kontrolními měrami.
d) Změněné nebo nově povstalé předměty měření buďtež zakresleny na plánu přímým připojením na okolní nezměněné a v katastrální mapě správně zakreslené předměty měření.
e) Na plánu budiž navrženo poznačení dílců povstalých dělením parcel (§ 79 k. z.).
f) Nepřesnosti nebo chyby, zjištěné v zákresu na katastrální mapě, buďte na plánu opraveny vyznačením správných a přeškrtnutím nesprávných zákresů a uvedeny výstižně důvody, podle kterých vyhotovitel plánu dospěl k přesvědčení, že dosavadní zákresy polohy a tvaru dotčených předmětů měření se nesrovnávají a nikdy se nesrovnávaly se skutečným stavem a že byly tudíž na katastrální mapě provedeny zřejmě omylem.
g) Kresba a parcelní čísla parcel dosavadního stavu buďtež vyznačeny vždy černě (tuší), nového stavu červeně (rumělkou), a to změny plnou (plynulou [—————-]) čarou a opravy chyb nebo nepřesností tečkovanou (…………..) čarou. Parcely zastavěných ploch a nádvoří, pokud mají samostatné číslování, se označí tečkou nakreslenou před parcelní číslo.
h) Konstruktivní čáry (strany polygonového pořadu, měřické přímky, kolmice, úhlopříčky, směry a pod.) a sekční čáry buďtež v plánu zakresleny (plynule, tečkovaně, čerchovaně nebo čárkovaně podle toho, jak je předepsáno pro vyhotovování polních náčrtů v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací) temně modře, byl-li plán vyhotoven ručně, nebo černě, byl-li plán rozmnožen některou z method uvedených v oddílu A. bodu a/bb).
i) Poloha mezníků budiž vždy označena kroužkem o průměru asi 0.8 mm, a to černě (tuší), jde-li o mezníky, které v přírodě byly shledány, nebo červeně (rumělkou), jde-li o mezníky nově osazené.
j) Na plánu buďtež vyznačeny veškeré délkové a úhlové míry zjištěné měřením, potřebné k sestrojení nových hranic, k zakreslení nově osazených mezníků a jiných předmětů měření, k opravě shledaných nepřesností nebo chyb, po případě k výpočtu výměr, a to barvou zákresu konstruktivních čar (bod h).
k) Všude tam, kde bylo provedeno měření na podkladě trigonometrické nebo polygonové sítě, budiž k plánu připojen místopis nově osazených trigonometrických, pokud se týče polygonových bodů, opis zápisníků měřených směrů a délek, seznam vypočtených souřadnic trigonometrických a polygonových bodů s případným udáním zvolené soustavy pravoúhlých souřadnic, potvrzením, že nově osazené trigonometrické, pokud se týče polygonové body byly trvale označeny na povrchu zemském způsobem předepsaným v návodech pro vykonávání těchto prací a, jde-li o polygonové body ležící vně rámce katastrální mapy, také s výpočtem průseků polygonových stran s rámcem.
l) Souřadnice použitých pevných bodů lze stanoviti graficky odečtením s katastrální mapy jen, nelze-li jich získati od výkonného katastrálního úřadu nebo od triangulační kanceláře ministerstva financí nebo výpočtem.
m) Předpisy návodů pro vykonávání katastrálních měřických prací stanovená přesnost pro měření délek a směrů (úhlů) a pro zákresy nových hraničních čar a jiných předmětů měření platí obdobně i pro plány.
n) Výměry nových parcel nebo jejich dílců, pokud se uvádějí na plánech, buďtež zjištěny aspoň s přesností, jaká je stanovena v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací a uvedeny na plánech nebo na přílohách, které tvoří součást plánů. Byla-li výměra vypočítána z původních (měřených) měr, budiž to na plánu poznamenáno.
o) Rozsah služebností, pokud je třeba je vymeziti na plánu, budiž vyznačen světlemodrou barvou.

D.
Ověřování.
a) Plán, jenž byl vyhotoven
aa) úředně oprávněným civilním geometrem (oprávněným zeměměřičem), ověřuje tento civilní geometr (oprávněný zeměměřič) připojiv svůj vlastnoruční podpis a otisk svého razítka; razítko v jazykové úpravě odpovídající ustanovení čl. 50 vl. nař. č. 17/1926 Sb. z. a n., nechť obsahuje malý státní znak, kol něhož jest uvedeno jméno a příjmení, po případě akademický titul nebo stavovské označení oprávněného, jeho vlastnost „úředně oprávněný civilní geometr“ („oprávněný zeměměřič“) a název sídla;
bb) oprávněným (§ 51 k. z.) úřadem (státním podnikem), ověřuje úředník tohoto úřadu (státního podniku), jenž je pověřen podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti (§ 42, odst. 6.) podpisováním plánů, připojiv otisk řádkového razítka se svým jménem a úředním titulem a vlastnoruční podpis. Úřad (státní podnik) potvrdí, připojiv otisk kulatého úředního razítka, že plán byl vyhotoven pro účely vlastního služebního oboru.
b) Jde-li o nové, třeba jen zamýšlené, držebnostní hranice nebo hranice stavebních skupin nebo jednotlivých stavebních míst (parcelační projekty) nebo o obnovení držebnostních hranic, budiž na plánu potvrzeno, že tyto hranice byly v přírodě omezníkovány a jakým způsobem (§§ 12 a 68 k. z.).

E.
Polní náčrt.
a) Polní náčrt, jenž byl pomůckou pro vyhotovení plánu, budiž vyhotoven podle ustanovení návodů pro vykonávání katastrálních měřických prací, označen jednacím číslem souhlasným s jednacím číslem uvedeným na plánu, udáním dne zaměření a podpisem vyhotovitelovým.
b) Takové polní náčrty uloží úředně oprávněný civilní geometr (oprávněný zeměměřič) nebo oprávněný (§ 51 k. z.) úřad (státní podnik) ve své spisovně srovnané podle ročníků a jednacích čísel odděleně od ostatních spisů.
c) Katastrální měřický úřad může si pro objasnění nejasností shledaných na plánu vyžádati polní náčrty, aby do nich nahlédl nebo aby si podle nich vyhotovil potřebné náčrty nebo snímky.

§ 44.
Obnovování nebo vytyčení držebnostních hranic podle katastrální mapy; náhrada za plnění povinností uložených ustanovením § 52 k. z.

(K § 52 k. z.)
(1) Obnovovati nebo vytyčovati držebnostní hranice podle katastrální mapy mohou kromě měřičských úředníků pozemkového katastru pouze oprávněné (§ 51 k. z.) úřady (státní podniky) pro účely vlastního služebního oboru, úředně oprávnění civilní geometři nebo v zemi Slovenské a Podkarpatoruské oprávnění zeměměřiči. Obnovené nebo vytyčené nesporné držebnostní hranice buďtež omezníkovány (§ 13).
(2) Úřady (státní podniky) a úředně oprávnění civilní geometři (oprávnění zeměměřiči) konají povinnosti uložené jim ustanoveními § 52 k. z. bez náhrady se strany státu.

§ 45.
O snímcích zastavovacích plánů.

(K § 55 k. z.)
(1) Obecní úřady dodají bez náhrady katastrálnímu měřickému úřadu:
a) snímky platných zastavovacích plánů (§ 18, odst. 1.), pořízených před účinností tohoto nařízení, nejpozději do konce roku 1930, a to alespoň pokud jde o obvod jimi upravovaného území;
b) snímky zastavovacích plánů (§ 18, odst. 1.) anebo plánů na změny nebo doplňky zastavovacích plánů (§ 18, odst. 1.),pořízených za účinnosti tohoto nařízení, nejpozději do 30 dnů po pravoplatném schválení plánů, a to vždy s vyznačeným obvodem jimi upravovaného území.
(2) Snímky zastavovacích plánů (§ 18, odst. 1.) nebo jejich změn nebo doplňků pro účely pozemkového katastru vyhotoví buď autoři plánů sami nebo oprávněné (§ 51 k. z.) osoby nebo úřady.
(3) Na požádání sdělí okresní úřad katastrálnímu měřickému úřadu, které obce v jeho obvodu mají platné zastavovací plány (§ 18, odst. 1.), po případě jejich platné změny a doplňky.

§ 46.
Vyhlášky; měřické body; mezníky; ochrana značek měřických bodů; podrobné měření; polygonisace; zařazení výdajů na měřické práce do obecního rozpočtu; potvrzení přiměřenosti mezd a cen.

(K § 56 k. z.)
(1) Obecní úřad je povinen vyhlásiti každou zaslanou mu vyhlášku výkonných katastrálních úřadů nebo finančního úřadu II. stolice o úředních řízeních podle ustanovení katastrálního zákona v celém obvodu katastrálního území, po případě v celé obci způsobem tam obvyklým (vyvěšením, vybubnováním a pod.) a, jde-li o katastrální řízení na jeho území, postarati se, aby se o něm dověděli pokud možno všichni v obci bydlící držitelé pozemků, při držitelích pak jinde bydlící aspoň oni jejich zástupci, kteří v obci bydlí.
(2) Za měřické body se považují všecky body trigonometrické, polygonové, grafické (stanoviska měřického stolu) a body sítě pomocných měřických přímek.
(3) Mezníky (hraničními znaky) se rozumějí zařízení, jimiž se omezníkují t. j. v přírodě trvale označují (stabilisují) hranice katastrálních území (§§ 11 a 67 k. z.), pokud nejsou zároveň hranicí státní, nebo držebnostní hranice (§§ 12, 68, 105 a 113 k. z.) nebo hranice stavebních skupin nebo jednotlivých stavebních míst (§ 14, odst. 3., k. z.). Za mezníky (hraniční znaky) se považují také dvojznaky nebo jiné pomocné znaky mající za účel stanoviti polohu hranice katastrálních území nebo držebnostní hranice.
(4) Katastrální měřický úřad, pokud se týče osoby nebo úřady (státní podniky), vyhotovující geometrické (polohopisné) plány pro účely pozemkového katastru a veřejných knih, odevzdají značky měřických bodů do ochrany obecnímu úřadu k povinné péči a odevzdají mu zároveň jejich místopisy.
(5) Podrobným měřením se rozumí ona část katastrálního měření nebo zaměřování katastrálních změn, která má za účel zobraziti ve zmenšeném měřítku tvar a polohu půdorysu jednotlivých předmětů měření (§§ 11 až 15 a 27 k. z.).
(6) Polygonisací se rozumí založení a zaměření sítě polygonových bodů.
(7) Aby obec mohla vyhověti požadavkům katastrálním zákonem jí uloženým, které vyžadují rozpočtového zajištění příslušných výdajů, sdělí s ní katastrální měřický úřad ve lhůtě stanovené v § 13, odst. 10., kromě programu zamýšlených větších katastrálních prací také přibližnou výši nákladů spojených s dotčeným řízením, jež náleží podle ustanovení § 56 k. z. hraditi obci. Obec je povinna zařaditi tuto sdělenou částku do svého řádného rozpočtu na příští rozpočtový rok.
(8) Obecní úřad je povinen na žádost měřičského úředníka bezplatně potvrditi přiměřenost mezd a cen, jež byly nebo mají býti vyplaceny na účet státu, na zúčtovacích dokladech měřičského úředníka nebo poznamenati na nich výši mezd a cen v místě obvyklou, je-li tato menší než mzdy a ceny vyplacené nebo požadované.

§ 47.
Žádosti stran o změnu zápisu v katastrálních operátech.

(K § 57 k. z.)
(1) Žádá-li strana (držitel pozemku nebo jeho zmocněnec), aby byl změněn zápis v katastrálních operátech, rozhodne katastrální měřický úřad nebo při úředních dnech (§ 60 k. z.) nebo při úředním řízení v katastrálním území (§ 61 k. z.) měřičský úředník, jde-li o změnu, v jejímž důsledku se mění zápis v katastrálních operátech či nikoliv.
(2) Jde-li o takovou změnu, zavede katastrální měřický úřad nebo měřičský úředník řízení pro její vyšetření nebo také zaměření a pro její provedení v pozemkovém katastru.
(3) Nejde-li o změnu, v jejímž důsledku se mění zápis v katastrálních operátech, nevyhoví katastrální měřický úřad písemně podané žádosti a uvědomí o tom stranu písemně. Přednesla-li strana takovou žádost katastrálnímu měřickému úřadu nebo při úředních dnech (§ 60 k. z.) nebo při úředním řízení v katastrálním území (§ 61 k. z.) měřičskému úředníku ústně, budiž v krátké cestě ústně odmítnuta a poučena, že se jí dostane písemného vyřízení, podá-li žádost písemně. Takováto dodatečně podaná písemná žádost budiž projednána stejně, jako by dřívější ústní žádost nebyla vůbec přednesena.

§ 48.
Daňové výhody; dodatečný předpis pozemkové daně.

(K § 59 k. z.)
(1) Daňové výhody pro držitele pozemků, kteří včas ohlásili změny uvedené v §§ 35 a 36 k. z., ustanovuje § 101 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a k němu vydané vládní nařízení ze dne 20. prosince 1927, č. 175 Sb. z. a n. Výkaz pro výpočet těchto výhod sestaví katastrální měřický úřad při provádění změn v pozemkovém katastru a připojí k pomůckám pro rozvrh pozemkové daně.
(2) Katastrální měřický úřad dodá vyměřovacímu úřadu zároveň s pomůckami pro rozvrh pozemkové daně také výkaz pro dodatečný předpis této daně s přirážkami.

§ 49.
Konání úředních dnů.

(K § 60 k. z.)
(1) Úřední dny v sídle katastrálního měřického úřadu se konají koncem měsíců: ledna, dubna, července a října a mimo sídlo katastrálního měřického úřadu počátkem měsíců: února, května, srpna a listopadu; po návrhu katastrálního měřického úřadu je ustanovuje finanční úřad II. stolice.
(2) Vztahuje-li se působnost okresního soudu na katastrální území několika katastrálních měřických úřadů, koná úřední dny u tohoto okresního soudu katastrální měřický úřad, v jehož obvodu leží sídlo soudu, a to i v zastoupení ostatních zúčastněných katastrálních měřických úřadů.

§ 50.
Letní a zimní období; rozvrhy prací pro vedení pozemkového katastru; šetření o katastrálních změnách; zaměřování katastrálních změn; změny při celní hranici.

(K § 61 k. z.)
(1) Letním obdobím sluší rozuměti dobu od 1. května do konce října; ostatní část roku jest období zimní.
(2) O řízeních (šetřeních nebo zaměřování změn) pro vedení pozemkového katastru, pokud vyplývají z ohlášení držitelů pozemků (§ 57 k. z.) nebo sdělení soudů, veřejných úřadů (podniků) a orgánů (§ 44 k. z.) nebo které shledal katastrální měřický úřad z úřední povinnosti, sestaví katastrální měřický úřad počátkem dubna každého roku rozvrh (rozvrh prací), do něhož zařadí také katastrální území, v nichž v tom roce se má provésti občasná přehlídka pozemkového katastru (§ 81 k. z.) nebo reklamační řízení (§ 29 k. z.) nebo vyšetřiti, pokud je toho třeba, námitky držitelů do vyhotovení nového katastrálního operátu (§ 29 k. z.) nebo do provedení zápisu změn v katastrálních operátech (§ 92 k. z.), dále sídla okresních soudů, u nichž se mají konati úřední dny [§ 60, odst. 2., bod b), k. z.], a konečně katastrální území, v nichž je třeba provésti místní šetření o žádostech za trvalá nebo dočasná osvobození pozemků od pozemkové daně (§§ 97 a 98 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.). Tyto rozvrhy prací, jakož i nutné jejich změny, schvaluje, pokud se týče upravuje, finanční úřad II. stolice.
(3) Při šetřeních o nastalých katastrálních změnách budiž použito, pokud se jinak nepodává z ustanovení III. hlavy k. z., obdobných ustanovení II. hlavy téhož zákona s tím rozdílem, že se také zjistí při každé změně vzájemná spojitost skutečného stavu se stavem dřívějším, doposud zapsaným v katastrálních operátech.
(4) Při zaměřování katastrálních změn budiž dbáno, aby změněné nebo nově povstalé předměty měření mohly býti na katastrální mapě správně zakresleny přímým připojením na okolní nezměněné a v katastrální mapě správně zakreslené předměty měření.
(5) Shledá-li měřičský úředník při vyšetřování katastrálních změn, že v pásmu do 100 m od celní hranice nastaly po 31. prosinci 1927 změny vytčené v § 25 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n., oznámí je katastrální měřický úřad okrskové celní správě.

§ 51.
Zjištění změny jména držitelova.

(K § 63 k. z.)
Změna jména držitelova, zjištěná protokolárním vyjádřením stran, se provede v pozemkovém katastru zápisem, až bude doložena listinami nebo potvrzena příslušným úřadem nebo poznamenána ve veřejné knize.

§ 52.
Zjištění změn držby při úpravách pozemkové držby; doplňovací katastrální práce.

(K § 64 k. z.)
(1) Byla-li všeobecná úprava držby prováděna pod dozorem soudů nebo státních úřadů, převezmou se pro pozemkový katastr, pokud jde o úpravu držebnostních poměrů, zpravidla výsledky upravovacího řízení, aniž by se pro zjištění nastalých změn držby kromě předepsaného přezkoumání (autentifikace) konalo jiné místní šetření podle ustanovení k. z.
(2) Nebyla-li všeobecná úprava držby prováděna pod státním dozorem, použije komise při vyšetřování a měřičský úředník při zaměřování nastalých změn pomůcek dodaných držiteli pozemků, korporacemi, orgány nebo osobami, které prováděly upravovací práce.
(3) Komise, navrhujíc finančnímu úřadu II. stolice, aby byl upraven dosavadní nebo vyhotoven nový katastrální operát stran ploch vyloučených ze všeobecných úprav držby, vyjádří se při vypracování návrhu také o hodnotě dosavadního měřického operátu, zejména bylo-li by navrhováno obnovení pozemkového katastru podle ustanovení § 28, odst. 2., k. z.
(4) Katastrální měřické úřady pověřené autentifikačními pracemi vyhotoví s použitím dodaného grafického podkladu pro katastrální mapu a jiných pomůcek (§ 41), po případě podle jimi provedených doplňovacích katastrálních prací, měřický a písemný operát.

§ 53.
O změně lesní a parifikační půdy.

(K § 65 k. z.)
(1) Katastrální měřický úřad zaznamenav změnu (§ 87 k. z.), zašle každý ohlašovací list o vyšetřené změně půdy, zapsané v pozemkovém katastru jako les, v jiný druh půdy (§ 21 k. z.), kde nebylo mu předloženo nebo známo povolení podle zákonů o ochraně lesů nebo změna není odůvodněna platnými zákonnými ustanoveními, okresnímu úřadu. Tento úřad uvědomí katastrální měřický úřad o výsledku jím provedeného řízení a zároveň vrátí ohlašovací list.
(2) Sousedí-li z jakéhokoli způsobu vzdělávání nově vzniklá parifikační půda s pozemkem téhož způsobu vzdělávání, podrží své dosavadní vzdělávání a jakostní třídu; jinak platí ustanovení § 26, odst. 3.

§ 54.
Dočasná změna způsobu vzdělávání.

(K § 66 k. z.)
(1) Zjistí-li komise (§ 61, odst. 2., k. z.), že změna způsobu vzdělávání, kterou svého času prohlásil držitel za dočasnou, trvá déle pěti let a má vliv na zvýšení katastrálního výtěžku, bude ji považovati nadále za trvalou změnu (§ 35 k. z.) a jako takovou po řádném vyšetření provede v pozemkovém katastru.
(2) V takovém případě předepíše se dodatečně držiteli částka nevyměřených daní, o něž byl stát poškozen a, nelze-li to zjistiti, za dobu ode dne účinnosti katastrálního zákona, nejdéle však za 10 let (§ 59, odst. 2., k. z.).

§ 55.
Změny neustáleného předmětu tvořícího pohyblivou hranici katastrálních území; změny hranic katastrálních území, které jsou zároveň hranicemi státními; veřejný prospěch; ulehčení při úpravě pozemkového katastru; dodatek k popisu hranic katastrálních území.

(K § 67 k. z.)
(1) Shledá-li měřičský úředník při přehlídce pozemkového katastru (§ 81 k. z.) nebo při úředním řízení (§ 61 k. z.), že pohyblivá hranice katastrálního území se podstatně odchyluje od stavu zapsaného v pozemkovém katastru, zařídí s výjimkou dále uvedenou, aby komise ustavená podle § 11, odst. 4., k. z. zjistila skutečný průběh hraniční čáry a vyšetřila její odchylky. Zjištěné odchylky pohyblivé hranice provede katastrální měřický úřad v pozemkovém katastru tím, že část území ležící mezi původní a vyšetřenou novou hranicí připojí podle její příslušnosti k tomu neb onomu katastrálnímu území, aniž by zaváděl řízení předepsané pro změny katastrálních území. Zároveň se vyšetří a zaměří všecky s tím spojené změny předmětů šetření a měření a sepíší se o nich ohlašovací listy.
(2) Změny hranice katastrálního území, která je zároveň hranicí státní, provedou se v pozemkovém katastru podle pomůcek dodaných ministerstvem pověřeným revisí, udržováním a evidencí státních hranic.
(3) Zjistila-li komise při přehlídce pozemkového katastru (§ 81 k. z.) nebo při úředním řízení (§ 61 k. z.), že pohyblivá hranice katastrálního území, která je zároveň pohyblivou hranicí státní, se podstatně odchyluje od stavu v pozemkovém katastru, uvědomí o tom služební cestou ministerstvo výše uvedené za účelem provedení řízení. Takové změny se provedou v pozemkovém katastru teprve po dodání pomůcek (odst. 2.) a na pokyn ministerstva financí.
(4) Zvětší-li se při tom katastrální území o část území náležejícího dříve sousednímu státu, vykoná se o této části území katastrální řízení podle ustanovení II. hlavy k.z., při čemž se použije případných pomůcek dodaných ministerstvem pověřeným revisí, udržováním a evidencí státních hranic, nebo i jiných pomůcek a vyhotoví se katastrální operát nebo doplní se operát stávající.
(5) Úpravu hranic katastrálních území lze považovati zejména tehdy za provedenou ve veřejném prospěchu, bude-li míti za následek podstatné ulehčení výkonu působnosti politických (policejních) nebo finančních úřadů nebo soudů.
(6) Za ulehčení při úpravě pozemkového katastru se považuje zejména upravení hranic katastrálních území jdoucích středem cesty, silnice, vodního toku nebo jiného podobného pohraničního pozemku, jestliže se změnila poloha nebo tvar tohoto pohraničního pozemku.
(7) Při nejbližším úředním řízení konaném v katastrálním území po provedení změny hranic katastrálních území v pozemkovém katastru, přesvědčí se komise (§ 11 k. z.) o omezníkování nových hranic katastrálních území a, použijíc spisů nebo výsledků nového zaměření hranice, vyhotoví podle ustanovení § 12 popis a přehledný náčrt nových nebo změněných hranic katastrálních území, jenž se připojí jako dodatek k popisům dosavadním.

§ 56.
Změny vojensky důležitých staveb a příslušných pozemků.

(K § 70 k. z.)
Změněné nebo nově povstalé vojensky důležité stavby a příslušné pozemky (§ 14, odst. 2., k. z.) sdělí každoročně ministerstvo národní obrany s ministerstvem financí,které se s ním dohodne o způsobu jejich zjištění a vyznačení v pozemkovém katastru.

§ 57.
Zjištění změn zaplavovaných území.

(K § 73 k. z.)
Při řízení konaném podle ustanovení § 73 k. z. vyšetří komise (§ 84, odst. 1. a 4., k. z.) zároveň změny, které nastaly v obvodech zaplavovaných území.

§ 58.
Měření na žádost a náklad stran; žádosti o měření; zálohy.

(K § 74 k. z.)
(1) Měřením podle ustanovení § 74 k. z. se rozumějí nejen všecky měřické práce polní, potřebné zejména pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů nebo obnovení (vytyčení) hranic, nýbrž i k nim patřící přípravné práce kancelářské a zpracování výsledků měřických prací polních, jako podání posudků (ústních nebo písemných), vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů a jiných písemností.
(2) Za strany ve smyslu § 74 k. z. se považují také soudy a státní úřady (státní podniky).
(3) Žádosti o měření jsou podrobeny kolkovým poplatkům podle všeobecných o žádostech platných ustanovení a podávají se ústně (protokolárně) nebo písemně u katastrálního měřického úřadu.
(4) Měření může býti vykonáno jen tehdy, zaváže-li se žadatel předem, že zaplatí v ustanovené lhůtě poplatky.
(5) Finanční správa jest oprávněna od stran, jež žádají o měření na svůj náklad, vybírati přiměřené zálohy na úhradu výdajů za tato měření. Vybrané zálohy se súčtují v platebním vyzvání vydaném straně po vykonaném měření.

§ 59.
Státní měřičtí úředníci; úřední průkaz; ohlášení vstupu na pozemky a braní vzorků půdy; užití cizího pozemku k měřickým pracím; zajišťovací značky; měření potřebná pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů.

(K § 75 k. z.)
(1) Za státní měřičské úředníky ve smyslu katastrálního zákona buďtež považováni také úředníci se vzděláním zeměměřičským státních podniků, oprávněných podle § 51 k. z. vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány, uvedené v §§ 42, 51 a 52 k. z., pro účely vlastního služebního oboru, jakož i příslušníci branné moci se zeměměřičským vzděláním, pokud konají práce pro vojenské mapování.
(2) Úřední průkaz má platnost nejdéle na jeden rok a vydává jej
a) státním měřičským úředníkům ústředních úřadů nebo úřadů, ústavů nebo podniků jim přičleněných dotčený ústřední úřad,
b) státním měřičským úředníkům ostatních úřadů, ústavů nebo podniků příslušný úřad II. stolice,
c) úředně oprávněným civilním geometrům zemský úřad a
d) oprávněným zeměměřičům v zemi Slovenské a Podkarpatoruské vrchní soud v Bratislavě.
(3) Vydané úřední průkazy mohou býti obdobným způsobem postupně prodlužovány, nejdéle však na další čtyři roky.
(4) Státní měřičtí úředníci jsou povinni, nevzniknou-li tím značné průtahy ve výkonu služby, ohlásiti se u držitele nemovitosti nebo jeho zástupce ještě před použitím oprávnění vstoupiti na pozemek nebo bráti vzorky půdy, zejména však, jde-li o pozemky ohrazené nebo zastavěné a nádvoří.
(5) Ohlášení může se vykonati jednotlivě (ústně nebo písemně, buď měřičským úředníkem nebo členem komise nebo poslem) nebo povšechně způsobem v místě obvyklým (vyhláškou, vybubnováním a pod.).
(6) Za zástupce držitele budiž považován v tomto případě jeho zmocněnec nebo svéprávné osoby spřízněné s držitelem, pokud s ním žijí ve společné domácnosti.
(7) Má-li býti cizí nemovitosti užito ku pracím nebo zařízením uvedeným v § 75, odst. 2. nebo 3., k. z. nebo mají-li se vykonati na ní práce uvedené v § 75, odst. 4., k. z., má státní měřičský úředník učiniti krátkou cestou pokus o dohodu s držitelem, a teprve, nepodaří-li se, použíti práva plynoucího z řečeného ustanovení. V takovém případě budiž držitel písemně uvědomen o učiněných opatřeních.
(8) Pozemku nebo cizí stavby, jichž užívá stát podle ustanovení § 75, odst. 2., k. z., může zároveň užívati pro své účely držitel, ovšem jen takovým způsobem, aby značky nebyly poškozeny nebo ve své poloze změněny. Potřeboval-li by držitel užívati takového svého pozemku nebo stavby způsobem ohrožujícím řečené značky, je povinen napřed uvědomiti o tom úřad (státní podnik), který je zasadil nebo postavil, a vyčkati jeho rozhodnutí; jinak ručí státu za veškerou způsobenou škodu.
(9) Hmota získaná odstraněním nebo oklestěním stromoví zůstává majetkem držitelovým, i když on sám neprovedl odstranění nebo oklestění.
(10) Vznikla-li by pochybnost, je-li v některém případě strom památkou, třeba si vyžádati posudku odborného znalce vyslaného nebo určeného památkovým úřadem.
(11) Pro účely měřických prací nezbytné vykácení průseku v lese oznámí státní měřičský úředník také úřadu pověřenému dozorem nad lesy a lesnímu hospodáři; jde-li však o území chráněné jako reservace, nebo ponechané vlastníku podle ustanovení § 20 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., budiž vyžádán také souhlas státního památkového úřadu, pokud se týče státního pozemkového úřadu.
(12) Zajišťovací značky jsou zařízení, mající za účel zajistiti polohu měřických značek nebo mezníků.
(13) Za měření potřebná pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů se považují také měření pro obnovení nebo vytyčení hranic provedená úředně oprávněnými civilními geometry (oprávněnými zeměměřiči) bez součinnosti soudu.

§ 60.
O náhradě škod způsobených při katastrálním řízení anebo při měřických pracích jiných než katastrálních.

(K § 76 k. z.)
(1) Uplatňuje-li poškozený držitel nárok na náhradu způsobené škody, sepíše s ním měřičský úředník podrobný protokol, v němž uvede zejména podstatná data o způsobu a účelu měření, o způsobené škodě a jakou náhradu za ni poškozený požaduje. Rozhodnutí komise o náhradě škody, kterou má zaplatiti stát (finanční správa), doručí předseda komise ihned výkonnému katastrálnímu úřadu věcně příslušnému k řízení, při němž škoda byla způsobena; tento úřad případně požádá okresní soud o rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 76, odst. 2., k. z.
(2) Obdobně budiž postupováno i při měřických pracích jiných než katastrálních.

§ 61.
Vyvlastnění pozemků anebo zřízení služebnosti při triangulacích.

(K § 77 k. z.)
(1) Za vyvlastnění pozemků nebo za nucené zřízení služebnosti budiž žádáno teprve tehdy, nelze-li získati vlastnictví nebo zříditi služebnost dohodou s držitelem pozemku.
(2) Měl-li by býti vyvlastněn pozemek, na němž nebo blíže něhož je památka, jest o řízení uvědomiti státní památkový úřad.

§ 62.
Triangulační práce státních podniků.

(K § 78 k. z.)
Za úřady, pokud o nich jedná § 78 k. z., buďtež považovány také státní podniky.

§ 63.
Potvrzování souhlasu s novým označením parcel nebo jejich dílců na geometrických (polohopisných) plánech; závadné geometrické (polohopisné) plány.

(K § 80 k. z.)
(1) V zemi Slovenské a Podkarpatoruské zašle knihovní soud geometrický (polohopisný) plán i jeho snímky katastrálnímu měřickému úřadu také tehdy, jde-li o zápis do starých pozemkových knih. Přednosta katastrálního měřického úřadu omezí se však v tomto případě toliko na prozkoumání plánu, pokud jde o ustanovení § 14, odst. 3., a § 51 k. z.
(2) Knihovní soud, dohodna se s katastrálním měřickým úřadem, bude mu zasílati za příčinou správného poznačení nově povstalých dílců parcel ve veřejné knize geometrické (polohopisné) plány zpravidla bez dopisu krátkou cestou, zejména je-li katastrální měřický úřad v místě soudu. Katastrální měřický úřad vrátí plány potvrzené podle ustanovení § 80 k. z. co nejdříve, rovněž pokud možno bez dopisu, a kdyby přednosta katastrálního měřického úřadu dlel mimo sídlo úřadu, učiní vhodná delegační opatření, aby plány byly projednány a vráceny co nejdříve.
(3) Při poznačování nově povstalých dílců parcel na geometrickém (polohopisném) plánu může se katastrální měřický úřad omeziti toliko na přezkoušení jeho náležitostí, které je možno vykonati bez přesného zakreslování do katastrálních map a počítání výměr.
(4) O stížnostech, které snad byly podány do úřední činnosti katastrálních měřických úřadů nebo jejich přednostů, pokud jde o poznačování nově povstalých dílců parcel na geometrických (polohopisných) plánech, rozhodují úřady jim nadřízené jako o dohlédacích stížnostech.
(5) Vyřizuje knihovní žádost, přihlédá knihovní soud k závadám geometrických (polohopisných) plánů, na něž byl upozorněn katastrálním měřickým úřadem.
(6) Zjistí-li katastrální měřický úřad později (po potvrzení plánu) při zakreslování změn do katastrální mapy nebo při počítání výměr parcel, že geometrický (polohopisný) plán je tak vadný (neúplný, nepřesný, nesprávný a pod.), že zápis (zákres) změny není možno provésti bez nového nebo doplňovacího měření, zapíše nastalou změnu do záznamu (§ 87 k. z.) a uvědomí o závadách plánu, vyhotoveného úředně oprávněným civilním geometrem (oprávněným zeměměřičem), příslušný disciplinární úřad nebo o závadách plánu, vyhotoveného oprávněným (§ 51 k. z.) úřadem (státním podnikem), služební cestou nadřízený úřad dotčeného úřadu (státního podniku) a požádá o zavedení řízení, zejména též, aby byly odstraněny závady plánu, a o sdělení výsledku řízení. Nebylo-li by lze z příčin neodvislých od vůle vyhotovitelovy docíliti odstranění závad plánu jeho vyhotovitelem nebo na jeho náklad (na př. při úmrtí, nedobytnosti a pod.), zavede katastrální měřický úřad o nastalé změně úřední šetření nebo měření jako o jiné ohlášené změně.
(7) Bylo-li by třeba podle doplněného geometrického (polohopisného) plánu nebo podle výsledku šetření, pokud se týče měření katastrálního měřického úřadu změniti nebo opraviti zápis (zákres) ve veřejné knize (na mapě veřejné knihy), sepíše o tom katastrální měřický úřad ohlašovací list a zašle jej knihovnímu soudu, který zavede předepsané řízení.
(8) Obdobně budiž jednáno, nesouhlasí-li zobrazení na geometrickém (polohopisném) plánu, jenž byl podkladem pro zákres v mapě veřejných knih, se zákresem v katastrální mapě provedeným na podkladě téhož geometrického (polohopisného) plánu, nebo nesouhlasí-li výměra udaná na geometrickém (polohopisném) plánu s výměrou stanovenou pro účely pozemkového katastru na podkladě téhož geometrického (polohopisného) plánu.
(9) Pokud jde v zemi Moravskoslezské o území, v nichž se provádějí agrární operace pod státním dozorem, vykonává ustanovení § 80, odst. 2., k. z. přednosta místně příslušného katastrálního měřického úřadu v dohodě s místním komisařem.

§ 64.
Vyšetření katastrálního výtěžku při změně hranic katastrálních území.

(K § 82 k. z.)
Přecházejí-li při změně hranic katastrálních území parcely zároveň do jiného vceňovacího okrsku a není-li pro některé parcely v tomto okrsku jakostní třídy téhož vzdělávání, která je svou sazbou dosavadnímu katastrálnímu výtěžku převáděných parcel rovna nebo nejblíže vyšší, budiž předložen ministerstvu financí návrh na stanovení sazeb jakostních tříd.

§ 65.
Nové vtřídění pozemků konané na žádost držitele při dělení parcel.

(K § 83 k. z.)
(1) Koná-li se na žádost jednoho nebo několika držitelů pozemků nové vtřídění jednotlivých dílců rozděleného pozemku nebo souboru pozemků, vztahuje se vždy toto vtřídění na všecky dílce děleného pozemku nebo souboru pozemků a tedy na celý dřívější pozemek nebo na celý dřívější soubor pozemků. Vtřiďovati toliko některé z nově vytvořených pozemků není přípustno.
(2) Téhož ustanovení budiž obdobně použito při dělení spojeného lesa (§ 23, odst. 4., k. z.).

§ 66.
Vyšetření katastrálního výtěžku při trvalých místních změnách jakostní třídy anebo při všeobecných úpravách pozemkové držby.

(K § 84 k. z.)
(1) Komise zřízená podle ustanovení § 84, odst. 1., k. z., přihlédajíc k pomůckám dodaným soudy, úřady, osobami nebo korporacemi (§§ 47 a 48 k. z.), jež práce ty vykonávaly, nebo k jiným pomůckám dodaným držiteli pozemků a k vyjádření strany, ustanoví bez zřetele na ohlášení stran nebo na jiná sdělení rozsah území, v němž je třeba po scelení hospodářských pozemků nebo po jiné úpravě pozemkové držby nebo po nastalé místní změně jakostní třídy provésti nové vtřídění pozemků.
(2) Při vyšetřování katastrálního výtěžku budiž pamatováno na to, že účinky meliorací, regulací, agrárních operací a pod. se objevují zpravidla teprve po uplynutí několika let po skončení dotčených prací.
(3) Jde-li o zřízení komise podle ustanovení § 84 k. z. v katastrálním území ležícím při státní hranici,vyšlou do ní svého zástupce toliko obce Československé republiky.

§ 67.
Vyhledávání náhradních nebo dalších nových vzorkových pozemků; doplňování seznamů vzorkových pozemků.

(K § 85, odst. 1., k. z.)
(1) Vzorkový pozemek stane se nevhodným, byl-li zničen (stavbou, dolováním, živelní pohromou a pod.), byl-li změněn způsob jeho vzdělávání nebo nastala-li u něho trvalá změna jakostní třídy podle ustanovení § 36 k. z.,ztratil-li dělením nebo změnami svého obvodu (na př. při scelování) vlastnosti vzorkového pozemku, přešel-li změnou hranic katastrálního území do jiného vceňovacího okrsku nebo pod.
(2) Za nevhodný vzorkový pozemek vyhledá se, je-li toho pro vtřídění pozemků třeba, náhradní vzorkový pozemek srovnáním vnějších známek obou pozemků, zejména polohy, jakosti půdy a spodiny, hloubky ornice, vlhkosti a pod. s použitím popisů a zachovaných snad zbytků nevhodného již vzorkového pozemku.
(3) Za nevhodný vzorkový pozemek může býti vyhledáno i více náhradních vzorkových pozemků; při každém budiž poznamenáno, který nevhodný vzorkový pozemek je jím nahrazen.
(4) Nelze-li podle předchozích ustanovení vyhledati potřebného náhradního vzorkového pozemku, budiž vyhledán nový vzorkový pozemek srovnáním jeho výtěžku, zjištěného pro přítomnou dobu podle ustanovení § 19, odst. 2., k. z. z jednoho hektaru výměry s výtěžkem zjištěným podle téhož ustanovení z jednoho hektaru výměry vhodného vzorkového pozemku téhož způsobu vzdělávání.
(5) Nově zjištěné výtěžky lze považovati za stejné, neliší-li se mezi sebou o více než jednu čtvrtinu výtěžku zachovaného vzorkového pozemku.
(6) Není-li ve vceňovacím okrsku pro některou jakostní třídu zachován žádný vhodný vzorkový pozemek, vyhledá se pro tuto jakostní třídu nový vzorkový pozemek tak, aby výtěžek z jednoho hektaru tohoto pozemku nově zjištěný byl v témž poměru ke stejně nově zjištěným výtěžkům zachovaných vzorkových pozemků nejbližších jakostních tříd, v jakém je sazba jakostní třídy hledaného vzorkového pozemku k sazbám nejbližších jakostních tříd. I tu platí obdobně výše zmíněná mez odchylek zjištěných výtěžků.
(7) Katastrální měřický úřad předloží s odůvodněným návrhem ke schválení finančnímu úřadu II. stolice dodatek k seznamu vzorkových pozemků, sestavený o náhradních nebo nových vzorkových pozemcích vyhledaných podle ustanovení předchozích odstavců; po schválení dodatku opraví seznamy vzorkových pozemků výmazem nevhodných nebo je doplní připsáním náhradních nebo dalších nových vzorkových pozemků.
(8) Neschválí-li finanční úřad II. stolice některý náhradní nebo nový vzorkový pozemek, potřebný pro vtřiďování pozemků, vykoná komise v potřebném rozsahu nové řízení, přihlížejíc k důvodům rozhodnutí finančního úřadu II. stolice.

§ 68.
O zápisu změn.

(K § 86 k. z.)
(1) O všech katastrálních změnách (§ 30 k. z.), jež nastaly do konce kalendářního roku, byly řádně ohlášeny nebo zjištěny z úřední povinnosti a které lze podle ustanovení § 86 k. z. zapsati (zakresliti) v katastrálních operátech, sestaví katastrální měřický úřad na podkladě ohlašovacích listů, soudních usnesení (výroků), protokolů a jiných listin výkaz změn, který musí poskytovati v každé době úplný a podrobný přehled o vykonaných jednáních za příčinou zápisu (zákresu) změn v katastrálních operátech.
(2) Podle výkazu změn, který budiž podle stavu koncem roku početně uzavírán, se zjišťuje přírůstek nebo úbytek na výměře a katastrálním výtěžku v důsledku nastalých změn a vykonávají zápisy (zákresy) těchto změn v katastrálních operátech podle naposled vykázaného stavu vždy najednou za celý uplynulý kalendářní rok.
(3) Výkazy změn buďtež vedeny podle katastrálních území a ročníků a po vyřízení uloženy do sbírky listin pozemkového katastru.
(4) Způsob provádění zápisu (zákresu) změn v jednotlivých částech katastrálního operátu (§ 6 k. z.) ustanoví ministerstvo financí.

§ 69.
O záznamu změn.

(K § 87 k. z.)
(1) Záznamem provedou se v pozemkovém katastru změny, o nichž jedná § 87 k. z., tím, že se zapíší do záznamu změn.
(2) Katastrální měřický úřad vede záznam změn podle katastrálních území odděleně od výkazu změn tak, aby ho bylo lze použíti pro více let, uzavírá jej početně podle stavu koncem každého kalendářního roku a zjišťuje přírůstek nebo úbytek na výměře a katastrálním výtěžku v důsledku nastalých změn.
(3) Záznam změn je podkladem dalšího řízení úřadu vyměřujícího pozemkovou daň.

§ 70.
O pomůckách k sestavení záznamu změn.

(K § 88 k. z.)
Katastrální měřický úřad se stará z úřední povinnosti o to, aby mu byly včas dodány potřebné pomůcky pro sestavení záznamu změn.

§ 71.
Náklad na omezníkování hranic katastrálních území, změněných na úřední podnět.

(K § 90 k. z.)
Byla-li provedena změna hranic katastrálních území na úřední podnět, rozvrhne se náklad spojený s konečným označením (omezníkováním) změněných hranic katastrálních území podle ustanovení § 11, odst. 7., k. z.

§ 72.
Účinnost zápisu a záznamu změn v pozemkovém katastru.

(K § 91 k. z.)
Bez ohledu na dobu, kdy v zimním období byl zápis v katastrálním operátu skutečně proveden nebo záznam změn uzavřen, má zápis a záznam změn účinnost ode dne, k němuž se údaje pozemkového katastru uzavírají, t. j. zpravidla od 31. prosince („Stav koncem roku 19…“) roku, v němž bylo podáno včasné ohlášení nebo vykonáno vyšetření změny ohlášené později nebo vůbec neohlášené (vyšetření změny z úřední povinnosti).

§ 73.
Vyřizování námitek.

(K § 92, odst. 3., k. z.)
(1) Námitky nemají odkládacího účinku a zápis nebo záznam změn zůstanou pro příští rok nezměněny. Námitky prozkoumá katastrální měřický úřad a opraví nepřesnosti nebo chyby nastalé vadným opsáním listiny nebo nepřesnosti nebo chyby zaviněné výhradně řízením katastrálního měřického úřadu, na př. ve výpočtu výměry, uzávěrce pozemnostního archu a pod. O jiných naříkaných zápisech nebo záznamech zařídí se šetření podle § 61 k. z. v příštím letním období. Uzná-li komise námitky za oprávněné, provede se opravný zápis nebo záznam; v opačném případě předloží katastrální měřický úřad námitky s původním i novým usnesením komise finančnímu úřadu II. stolice, aby rozhodl o věci s konečnou platností.
(2) O učiněném opatření uvědomí katastrální měřický úřad stěžovatele.

§ 74.
Pomůcky pro rozvrh pozemkové daně.

(K § 92, odst. 4, k. z.)
Po uplynutí odvolací lhůty zašle katastrální měřický úřad vyměřovacímu úřadu pomůcky pro vyměření pozemkové daně, zejména rejstříky parcel, pozemnostní archy, rejstříky držitelů, záznamy změn, výpisy ze srovnávacího sestavení změněných katastrálních hodnot pozemnostních archů, seznamy pozemků trvale osvobozených od pozemkové daně, výkazy pro dodatečný předpis pozemkové daně a výkazy pro výpočet daňových výhod. Po rozvržení pozemkové daně převezme tento úřad výpisy ze srovnávacího sestavení změněných katastrálních hodnot pozemnostních archů, výkazy pro dodatečný předpis pozemkové daně a výkazy pro výpočet daňových výhod, připojí je k rozvrhu pozemkové daně a ostatní pomůcky vrátí katastrálnímu měřickému úřadu.

§ 75.
Projednávání ohlašovacích listů úřady vyměřujícími nebo předpisujícími daně nebo poplatky.

(K § 93 k. z.)
(1) Úřad vyměřující přímé daně prozkoumá došlé ohlašovací listy (§ 37, odst. 4.) po stránce daňové a poplatkové a poznamená v nich výsledek svého přezkoumání; není-li příslušný ku projednání některé věci daňové nebo poplatkové, postoupí dotčené ohlašovací listy krátkou cestou příslušnému úřadu, který je hned věcně vyřídí a obratem vrátí, načež výše uvedený vyměřující úřad všecky ohlašovací listy řádně srovnané nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí od katastrálního měřického úřadu zašle k dalšímu projednání knihovnímu soudu.
(2) Jde-li o novou budovu, budiž poznamenáno v ohlašovacím listu, zda a od které doby byla domovní daň z této budovy již vyměřena nebo budova vyňata z daňové povinnosti nebo trvale nebo dočasně osvobozena od domovní daně.
(3) Je-li třeba zavésti řízení pro projednání některé věci daňové nebo poplatkové, vyhotoví o tom příslušný úřad (odst. 1.) potřebné úřední záznamy nebo výpisy (opisy) jako podklad pro další řízení a poznamená to v ohlašovacím listu.

§ 76.
Výkaz předepsaných náhrad za úřední jednání.

(K § 94, odst. 4. k. z.)
Katastrální měřický úřad připojí k pomůckám pro rozvrh pozemkové daně (k výpisu ze srovnávacího sestavení změněných katastrálních hodnot pozemnostních archů) výkazy předepsaných náhrad (§ 94, odst. 4., k. z.) vyhotovené podle katastrálních území, aby předepsané náhrady byly súčtovány, vybrány, po případě vymoženy podle obdobných ustanovení zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., a to pokud lze zároveň s pozemkovou daní.

§ 77.
O pokutách a náhradách.

(K § 96 k. z.)
(1) Pokutu nelze uložiti, není-li prokázáno řádné doručení obsílky o předvolání k úřednímu řízení nebo neobsahuje-li obsílka pohrůžku pokutou.
(2) Katastrální měřický úřad vybídne ve svém nálezu stranu, aby pokutu, pokud se týče náhradu, uloženou podle ustanovení § 96, odst. 1. a 2., k. z. zaplatila vplatním lístkem poštovního šekového úřadu na účet finančního úřadu II. stolice do 15 dnů a předloží témuž finančnímu úřadu opis nálezu. Nezaplatí-li strana do stanovené lhůty, zařídí finanční úřad II. stolice vymáhání pokuty nebo náhrady.
(3) Okresní úřad, ukládaje na požádání katastrálního měřického úřadu pokutu nebo předpisuje náhradu, uloženou podle ustanovení § 96, odst. 3. a 4., k. z., uvědomí o tom katastrální měřický úřad opisem nálezu.
(4) Jde-li při poškození výtyčky, kolíku nebo jiné měřické značky, sloužící k označení bodu, o čin stíhaný trestním zákonem, budiž mimo předpis náhrady nebo pokuty učiněno na škůdce trestní oznámení soudu, státnímu zastupitelství nebo nejbližšímu státnímu bezpečnostnímu úřadu (orgánu).
(5) Podané námitky proti nálezům o uložených pokutách nebo náhradách mají odkládací účinek až do pravoplatného konečného rozhodnutí.

K hlavě IV.
Přechodná ustanovení.

§ 78.
Uvedení převzatých katastrálních operátů do souladu s ustanoveními katastrálního zákona.

(K § 97, odst. 1., k. z.)
(1) Nejdéle do dvanácti let od počátku účinnosti tohoto nařízení uvede katastrální měřický úřad s výjimkami dále uvedenými převzaté (§ 2, odst. 2., k. z.) katastrální operáty katastrálních území svého obvodu do souladu s ustanoveními k. z. a do stavu způsobilého k vedení pozemkového katastru podle ustanovení III. hlavy téhož zákona.
(2) Za tou příčinou zavede postupně zpravidla při občasných přehlídkách pozemkového katastru příslušná řízení a vyšetří všecky ohlášené nebo shledané nesrovnalosti katastrálních operátů se skutečným stavem a s ustanoveními k. z. a zařídí, aby zápis o nich byl vykonán.
(3) Mimo to, pokud se tak snad již dříve nestalo:
a) vyhotoví se dodatky k popisům hranic katastrálních území podle ustanovení § 12, odst. 13. a 14., a § 55, odst. 7., ke všem změnám katastrálních území provedeným v pozemkovém katastru před účinností tohoto nařízení;
b) prozkoumá se, souhlasí-li zakreslení hranic katastrálních území v katastrálních mapách jednak s popisy hranic, jednak s ustanoveními tohoto nařízení a odstraní se zjištěné nesrovnalosti;
c) prozkoumají se změny předmětů měření nastalé na hranici katastrálních území, které byly provedeny v katastrálních operátech před účinností tohoto nařízení, a jsou-li tu náležitosti uvedené v § 67, odst. 1., k. z., zavede se z úřední povinnosti řízení pro změnu hranic katastrálních území;
d) zařídí a vtřídí se do příslušných způsobů vzdělávání a jakostních tříd podle ustanovení § 23 k. z. pozemky, které jsou dosud v pozemkovém katastru zapsány jako „Jiné pozemky nepodrobené pozemkové dani“ (§ 21-B/c k. z.), avšak nejsou výslovně vyjmenovány v § 96, odst. 4., zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., jakož i pozemky výslovně vyjmenované v § 97 tohoto zákona, které nejsou zapsány v pozemkovém katastru s katastrálním výtěžkem;
e) zařadí se mezi „Jiné pozemky nepodrobené pozemkové dani“ (§ 21-B/c k. z.) pozemky, které jsou vyjmenovány v § 96, odst. 4., zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., a jsou dosud zapsány v pozemkovém katastru s katastrálním výtěžkem;
f) vyznačí se podle nařízení ministerstva financí vojensky důležité stavby a pozemky (§ 14, odst. 2., k. z.), pokud budou s ministerstvem financí sděleny ministerstvem národní obrany;
g) vyznačí se památky, pokud budou ohlášeny státním památkovým úřadem;
h) zařadí se do rolí chmelnice, dosud zařazené v pozemkovém katastru do jiných druhů pozemků, a to do oné jakostní třídy rolí, do níž byly již, třeba jen dočasně, zapsány v letech 1896 a pozdějších a, není-li takového zápisu, vtřídí se nově jako při trvalé změně vzdělávání;
i) zařadí a vtřídí se nově podle ustanovení § 23 k. z. pozemky, které jsou dosud v zemi Slovenské a Podkarpatoruské zapsány jako „rákosiště“;
j) vtřídí se podle ustanovení § 84 k. z. pozemky v zemi Moravskoslezské, zapsané s katastrálním výtěžkem, vyšetřeným před rokem 1895 podle tehdy platných předpisů po provedeném scelování pozemků;
k) vyšetří a provedou se v pozemkovém katastru podle ustanovení § 84 k. z. všecky trvalé místní změny jakostní třídy (§ 36 k. z.), nastalé v zemi České nebo Moravskoslezské po roce
1869 a v zemi Slovenské nebo Podkarpatoruské po roce 1875;
l) provede se, zažádá-li o to jeden nebo několik držitelů, nové řízení podle ustanovení § 65 pro stanovení katastrálního výtěžku parcel nebo jednotlivých jejich dílů, jejichž katastrální výtěžek byl svého času zjištěn poměrným rozvržením původního katastrálního výtěžku, nesrovnávajícím se s ustanovením § 83 k. z.;
m) založí se rejstříky parcel a seznamy parifikační půdy, silnic, vodstev a elektrických vedení vysokého napětí;
n) vyšetří a zapíší se v pozemkovém katastru zaplavovaná území podle plánů (pomůcek) dodaných podle ustanovení § 48 k. z. a
o) vyšetří a vyznačí se v pozemkovém katastru další předměty měření a šetření, uvedené v § 30.
(4) V katastrálních územích s novými pozemkovými knihami v zemi Slovenské a Podkarpatoruské buďtež k docílení souladu pozemkového katastru s pozemkovou knihou zaslány knihovním soudům ku projednání podle ustanovení § 42 k. z. také ohlašovací listy sepsané o změnách vyšetřených před účinností tohoto nařízení.
(5) V katastrálních územích, která nemají dosud správných katastrálních map, vykonají se řízení podle ustanovení odst. 2. a 3. až při založení nebo reambulaci pozemkového katastru (§§ 100 a 101 k. z.) v dotčených územích.
(6) V převzatých (§ 2, odst. 2., k. z.) katastrálních operátech s katastrálním výtěžkem vykázaným dosud ve „zlatých“ a „krejcarech“, může býti i nadále až do obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením (§ 28, odst. 2. nebo 3., k. z.) vykazován katastrální výtěžek ve „zlatých“ a „krejcarech“, pokud se týče výpočet katastrálního výtěžku zaokrouhlován na dvouhaléře. O zaokrouhlování na celé dvouhaléře platí obdobně ustanovení § 21, pokud jedná o zaokrouhlování na haléře.
(7) Dokud nebude dokončen oficiální soupis památek, sdělí státní památkový úřad na dotaz katastrálnímu měřickému úřadu, jsou-li v tom kterém katastrálním území památky a jaké.

§ 79.
Vyhlášení třicetidenní lhůty; hromadné ohlášení.

(K § 97, odst. 2., k. z.)
(1) Třicetidenní lhůta budiž stanovena a vyhlášena obdobným způsobem, jak se vyhlašuje konání úředního řízení v katastrálním území (§ 60 k. z.).
(2) Hromadná ohlášení jsou přípustna při:
a) provedených všeobecných úpravách pozemkové držby (komasacích, segregacích a proporciacích),
b) trvalých místních změnách jakostní třídy,
c) úpravách vodních toků, zaplavovaných plochách a jejich změnách,
d) stavbách cest, silnic, železnic a pod.
(3) Taková hromadná ohlášení může učiniti kdokoli ze zúčastněných držitelů, a to za všecky držitele.
(4) Ohlášení má obsahovati označení a podstatu změny, dobu, kdy změna byla dokončena, parcelní čísla všech nebo aspoň nejvýznačnějších pozemků a, jde-li o hromadná ohlášení, přibližné údaje o počtu držitelů a o rozloze pozemků změnou dotčených. Stala-li se změna za spolupůsobení soudů nebo veřejných úřadů (státních podniků), buďtež zároveň s ohlášením změny dodány katastrálnímu měřickému úřadu pomůcky potřebné pro zápis a není-li jich, alespoň pomůcky pro záznam v pozemkovém katastru.

§ 80.
Vedení pozemkového katastru v územích, která dosud nemají nových pozemkových knih; doplnění nesjednocených katastrálních operátů; zakládání nových pozemkových knih; knihovní výpis.

(K §§ 98 a 99 k. z.)
(1) V katastrálních územích, která dosud nemají nových pozemkových knih a katastrálních operátů se správnými katastrálními mapami (katastrální území s operáty nesjednocenými), budiž veden pozemkový katastr až do té doby, než bude vyhotoven nový katastrální operát podle ustanovení §§ 100 až 107 k. z. zpravidla jen pokud jde o změny katastrálních území, osoby držitelovy a výměry a katastrálního výtěžku jeho pozemků, a to podle soudních usnesení (výroků) a podle ohlášení stran nebo, je-li třeba, také podle vyšetření komise (§ 61 k. z.).
(2) Ostatní změny, které jsou předmětem zápisu do pozemkového katastru (§ 30 k. z.), vyznačí se, pokud lze, v katastrálních operátech toliko tehdy, byly-li ohlášeny držitelem (§ 57 k. z.).
(3) Nesjednocené katastrální operáty, v nichž nebyly delší dobu prováděny zápisy změn nebo prováděny jen neúplně, buďtež doplněny provedením všech změn, o nichž úřad má knihovní usnesení (výroky) nebo které byly ohlášeny (§ 57 k. z.) a, je-li třeba, budiž vykonáno řízení pro porovnání (identifikaci) zápisů v katastrálních operátech se zápisy ve staré pozemkové knize, případně, je-li třeba pro účely daňové, i řízení pro docílení souhlasu katastrálních zápisů se skutečností, pokud jde o držitele a rozsah jeho pozemkové držby (doplnění nesjednoceného katastrálního operátu).
(4) Výměry změněných parcel nebo jejich dílů mohou býti zjištěny přímým měřením jen tehdy, nelze-li jich zjistiti jinak, na př. z listin, údajem stran, odhadem nebo pod.
(5) V katastrálních územích, která dosud nemají nových pozemkových knih, ale mají katastrální operáty se správnými katastrálními mapami (katastrální území s operáty sjednocenými), budiž pozemkový katastr udržován ve stálé shodě se skutečným stavem a veden do té doby, než budou založeny nové pozemkové knihy, podle ustanovení III. hlavy k. z. s odchylkami uvedenými v §§ 98 a 99 téhož zákona.
(6) Nové pozemkové knihy buďtež zakládány ihned po vyhotovení nových katastrálních operátů, vyhovujících ustanovením II. hlavy k. z.
(7) Na požádání a na dobu nezbytné potřeby zapůjčí katastrální měřický úřad knihovnímu soudu pro zakládání nových pozemkových knih: rejstřík parcel, rejstřík držitelů, pozemnostní archy, záznam změn a příruční (indikační) katastrální mapu a dodá mu opisy seznamů poznámek učiněných v katastrálních operátech při zápisech o sporné držbě nebo kde nebylo lze zjistiti držitele (§ 104 k. z.).
(8) Mimo to na požádání učiněné u finančního úřadu II. stolice dodá archiv map katastrálních k témuž účelu knihovnímu soudu bezplatně jeden otisk katastrální mapy, doplněný podle právě platného stavu katastrální mapy. Tohoto otisku se užije za mapu nové pozemkové knihy.
(9) Výpis z nových knihovních vložek (knihovní výpis), obsahující údaje uvedené v § 6, odst. 33., vyhotoví knihovní soud na tiskopisech dodaných katastrálním měřickým úřadem a dodá nejpozději do jednoho měsíce po dni, kdy nabyla účinnosti nová pozemková kniha.

§ 81.
Rozvržení prací pro založení pozemkového katastru.

(K § 100 k. z.)
Práce spojené s provedením původního katastrálního řízení a vyhotovením katastrálních operátů buďtež rozvrženy tak, aby byly skončeny nejpozději do 20 let ode dne účinnosti tohoto nařízení.

§ 82.
Rozvržení prací pro reambulaci pozemkového katastru; způsob provedení reambulačního řízení.

(K § 101 k. z.)
(1) Reambulace pozemkového katastru podle ustanovení § 101 k. z. budiž provedena toliko v zemi Slovenské a Podkarpatoruské v oněch katastrálních územích, jejichž katastrální mapy vyhovují jinak požadavkům II. hlavy k. z., ale nebyly delší dobu doplňovány nastalými změnami, v nichž nebyly dosud provedeny obdobné práce (technická reambulace) podle předpisů platných před účinností k. z. Práce spojené s provedením reambulačního řízení a případným vyhotovením nových katastrálních operátů (reambulace pozemkového katastru) buďtež rozvrženy tak, aby byly skončeny nejpozději do 20 let ode dne účinnosti tohoto nařízení.
(2) Při reambulačním řízení budiž vykonáno
a) šetření podle ustanovení II. hlavy k. z. s odchylkami plynoucími z ustanovení § 102 téhož zákona,
b) měření zpravidla obdobným způsobem, jako se koná zaměřování katastrálních změn (§ 50, odst. 4.).

§ 83.
Rozvrhy prací a přípravné práce pro založení nebo reambulaci pozemkového katastru.

(K § 102, odst. 1., k. z.)
(1) O projednávání rozvrhů prací pro založení nebo reambulaci pozemkového katastru platí obdobně ustanovení § 31, odst. 2.
(2) Nejméně jeden rok před započetím původního katastrálního řízení nebo reambulačního katastrálního řízení přezkoumá katastrální měřický úřad, vyhovuje-li rozsah a tvar katastrálního území ustanovení § 7, odst. 2., a § 11, odst. 2., k. z., a vyšetří stupeň rozptýlenosti zemědělské (lesní) držby.
(3) Jde-li o veřejný prospěch nebo o ulehčení při úpravě pozemkového katastru, dá katastrální měřický úřad podnět k řízení pro změnu hranic katastrálních území.
(4) Shledá-li však katastrální měřický úřad při výše uvedeném přezkoumávání, že by založení nebo reambulace pozemkového katastru v zemi Slovenské nebo Podkarpatoruské byla spojena s nepoměrně velkými náklady, protože zemědělská (lesní) držba většiny držitelů je rozptýlena po katastrálním území v malých pozemcích nebo též v pozemcích nepravidelného tvaru a, že zaokrouhlení nebo vyrovnání držebnostních hranic, pokud se týče výměnu nebo scelení pozemků nebude lze provésti podle ustanovení § 12, odst. 1., k. z., předloží služební cestou ministerstvu financí návrh, aby bylo doporučeno ministerstvu zemědělství provedení úplného nebo částečného scelování pozemků.

§ 84.
Neustálené držebnostní hranice.

(K § 102, odst. 2., k. z.)
Je-li v zemi Slovenské nebo Podkarpatoruské v pozemkové knize pozemek rozdělen na více parcel patřících různým vlastníkům, avšak jimi společně nebo střídavě užívaných, může býti parcela při založení pozemkového katastru (§ 100 k. z.), při reambulaci pozemkového katastru (§ 101 k. z.) nebo při obnovování pozemkového katastru (§ 28, odst. 2., k. z.) nebo při doplňování nesjednoceného katastrálního operátu (§ 80, odst. 3.) dělena podle poměru výměr jednotlivých parcel bez zaměření držebnostních hranic (alikvoty). Tím vzniklé držebnostní hranice jako v přírodě neustálené se vyznačí v katastrálních mapách i v mapách veřejných knih čarou tečkovanou (……..) a není třeba je omezníkovati.

§ 85.
Inspektoráty katastrálního vyměřování; původní katastrální řízení na Hlučínsku a v zemi Podkarpatoruské.

(K § 103 k. z.)
(1) Pokud ustanovení tohoto nařízení jednají o katastrálních měřických úřadech nebo měřičských úřednících, vztahují se obdobně i na inspektoráty katastrálního vyměřování a jejich měřičské úředníky, jde-li o práce jim svěřené ustanovením § 103 k. z.
(2) Původní katastrální řízení podle ustanovení § 100 k. z. na Hlučínsku a v zemi Podkarpatoruské provedou katastrální měřické úřady.

§ 86.
Další náležitosti geometrických (polohopisných) plánů platné v zemi Slovenské a Podkarpatoruské; úlevy tamtéž při konání občasné přehlídky pozemkového katastru, při omezníkování držebnostních hranic a při katastrálním měření.

(K § 113 k. z.)
(1) V zemi Slovenské a Podkarpatoruské platí o náležitostech geometrických (polohopisných) plánů na dobu, než budou založeny nové pozemkové knihy, mimo ustanovení § 43, ještě toto:
a) v katastrálních územích s katastrálními mapami správnými nebo vyžadujícími reambulace, ale se starými pozemkovými knihami, buďtež vyhotovovány geometrické (polohopisné) plány včetně dílčích výkazů výměr nejen se zřetelem na stav pozemkového katastru, ale i se zřetelem na stav starých pozemkových knih;
b) v katastrálních územích, pro něž dosud nebyly zhotoveny katastrální mapy podle zásad II. hlavy k. z. (na př. s mapami konkretuálními), buďtež vyhotovovány geometrické (polohopisné) plány podle skutečného stavu v měřítku 1 : 2000 nebo, nevyhovovalo-li by toto měřítko požadavkům správného a zřetelného zobrazení předmětů měření, na př. v plánu s mnoha podrobnostmi předmětů měření, jež mají také malou výměru, nebo vyžadovala-li by cena měřených pozemků použití přesnější měřické methody, budiž použito měřítka 1 : 1000 nebo 1 : 500; bylo-li by třeba pro vyhotovení takového plánu provésti podrobnou triangulaci, budiž plán určený pro katastrální měřický úřad vyhotoven tak, aby mohl býti použit přímo jako katastrální mapa; jinak buďtež měřické body, na něž byla měřická konstrukce připojena, trvale označeny a zajištěny potřebnými měrami, jak to stanoví návod pro vykonávání katastrálních měřických prací (§ 10, odst. 2., k. z.);
c) v obou případech [bod a) a bod b)] buďtež předměty geometrického (polohopisného) plánu znázorněny také na snímku s mapy staré pozemkové knihy, který se připojí ke geometrickému (polohopisnému) plánu.
(2) V katastrálních územích v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, která dosud nemají správných katastrálních map, není třeba až do založení nebo reambulace pozemkového katastru (§§ 100 a 101 k. z.) konati občasnou přehlídku pozemkového katastru podle ustanovení § 81 k. z.
(3) V katastrálních územích v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kde je nedostatek vhodného kamene, lze až do 20 let ode dne účinnosti tohoto nařízení omezníkovati (§ 12) hranice katastrálních území umělými (na př.železobetonovými) mezníky nebo nahraditi mezníky t. zv. hraničními kopečky.
(4) V katastrálních územích v zemi Slovenské a Podkarpatoruské bude až do 20 let ode dne účinnosti tohoto nařízení vyhověno povinnosti držitelů pozemků omezníkovati držebnostní hranice (§ 12 k. z.):
a) v kraji, kde by omezníkování podle ustanovení § 13 bylo příliš nákladné tehdy, použije-li se místo kamenných mezníků různých lacinějších umělých mezníků (různých výrobků betonářských, cihlářských, keramických a pod.) nebo plynovodních nebo podobných trubek aspoň 50 cm dlouhých a 5 cm silných nebo v krajním případu kolíků z tvrdého dřeva aspoň 50 cm dlouhých a 8 cm silných,
b) v kraji, kde je to obvyklé, nahradí-li se mezníky t. zv. hraničními kopečky,
c) při pozemcích nepatrné ceny tehdy, budou-li omezníkovány, po případě s ulehčením výše uvedeným, alespoň body hlavních lomů.
(5) V katastrálních územích bez správných katastrálních map v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, pro která byly vyhotoveny komasační nebo i jiné podrobné mapy, jejichž prokázaná přesnost odpovídá přesnosti stanovené pro katastrální mapy, lze do 10 let od účinnosti tohoto nařízení nahraditi katastrální měření (§ 10 k. z.) úplně nebo z části výsledky měření vykonaných pro vyhotovení oněch map, po případě použíti jmenovaných map přímo pro vyhotovení katastrálních map.

§ 87.
Účinnost tohoto nařízení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede je ministr financí, pokud jest toho třeba, v dohodě s ministry: spravedlnosti, vnitra, zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty.

Udržal v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dostálek v. r.
Dr. Slávik v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Engliš v. r.
Dr. Viškovský v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Czech v. r.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Spina v. r.
Dr. Matoušek v. r.
Bechyně v. r.
Mlčoch v. r.
Dr. Franke v. r.
Dr. Šrámek v. r.